Učit na dálku se dá jakýkoli předmět, ne však jakékoli učivo, říká šéf Asociace ředitelů základních škol

Od středy 11. března jsou po celé České republice zavřeny všechny základní, střední, vyšší odborné, i vysoké školy. Jak se s nemožností výuky školy poradily? Český rozhlas udělal rozhovor s ředitelem Masarykovy školy v Praze-Klánovicích Michalem Černým, který je zároveň i prezidentem Asociace ředitelů základních škol. Tomu například někteří rodiče píší, aby si nemyslel, že budou suplovat práci učitelů.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ředitel Masarykovy školy v Praze-Klánovicích Michal Černý | Foto: Kateřina Součková | Zdroj: Český rozhlas

Jak to zatím zvládáte?
Samozřejmě jsme tušili, že to přijde, i tak to nás to ale překvapilo, nebyli jsme ještě připraveni. Ale když to hodnotím zpětně, v kontextu té epidemiologické situace, tak to asi bylo v pravou chvíli. Ve středu jsme měli tříhodinovou poradu a řešili jsme, jak teď ten e-learning bude na naší škole vypadat.

Můžete být konkrétní? Co všechno se dá učit na dálku?
(Smích) No my jsme došli k tomu, že na dálku se dá učit vlastně všechno! U nás ve škole jsme se s kolegy dohodli, že úkoly do systému budou zapisovat i tělocvikáři – třeba „udělej 20 dřepů“. Takže učit se dá na dálku jakýkoli předmět, samozřejmě ale ne jakékoli učivo. Jedna naše paní učitelka byla zoufalá, protože měla učit geometrii a opravdu by u toho potřebovala být. Doma si ty děti kružítkem spíš vypíchnou oko, než aby něco narýsovaly. Takže jsem jí doporučil, ať učivo přesune, upraví tematický plán, aby probírala učivo, které je vhodné pro domácí výuku.

Ze zavřených škol má většina dětí radost. Koronavirus je přesto může stresovat, říká dětský psycholog

Číst článek

Vy jste i prezidentem Asociace ředitelů základních škol, doporučujete jednotlivým školám nějaký postup?
Asi ne. Ještě se o tom poradíme, spíš to ale vidím na nějaké dobré příklady, inspiraci, konkrétní doporučení nejspíš vydávat nebudeme. Myslím, že ředitelé mají plné ruce práce, každý z nás teď musí zabezpečit chod té své školy.

A jak to jde na té vaší? Objevily se nějaké komplikace? Třeba ze strany dětí, rodičů, kolegů?
No, přišlo mi už několik zpráv od rodičů, ať si nemyslíme, že za nás budou dělat naši práci.

Ne, to nemyslíte vážně.
No ano! Někteří rodiče se opravdu v tomto smyslu vyjádřili. Tak je ujišťuji, v dopise, který právě píšu, že po nich opravdu nechceme, aby děti vyučovali. Jde nám jen o to, aby na ně dohlédli a třeba jim úkoly zkontrolovali. Ale rozhodně ne, aby suplovali naši práci. Ale je to hodně založené na zodpovědnosti rodičů, měli by být rádi, že děti nenecháme jen tak být, ale zadáme jim práci a úkoly. Jediné, co chceme, je, aby dohlédli na to, že se děti učí.

Kolik těch kritiků bylo?
Jednotlivci. Nebyla to většina, rozhodně ne. Šlo opravdu o jednotlivé případy. Spíš se rodiče zajímali o odhlášení obědů, formulář na ošetřovné a podobně.

Maláčová chce změnit zákon o ošetřovném. Volá proto po vyhlášení stavu legislativní nouze

Číst článek

Co vaši učitelé? Budou dál chodit do práce?
Nemusí. Nezbytně nutné to určitě není. Snažíme se, aby většinu práce dělali z domova. Ve chvíli, kdy komunikují přes internet, zadávají práci, řeší ji s žáky, tak není potřeba, aby chodili sem. My vlastně pořád jedeme podle rozvrhu. To znamená – každý učitel si „odučí“ ten den své předměty. A je jedno, jestli odtud, nebo z domova.

Jak tu zadanou práci budou dětem kontrolovat?
O tom byla velká debata. Nakonec jsme se ale shodli na nějakém základním postupu, to znamená poslat dětem zadání s tím, že výsledky pak zkontrolují. Je tu několik variant. V některých předmětech budou žáci posílat výsledky zpět třeba e-mailem a učitelé jim to opraví. Jindy zase posíláme rodičům klíč se správnými řešeními úloh – pak už bude na nich, jestli ho dětem rovnou dají, anebo jestli jim to zkontrolují sami.

Necháváte to tedy na zodpovědnosti rodičů.
Ano, ale i dětí. Bude to zajímavý experiment, jak jsou školy připravené. Ty dobré už měly dávno učit takovýmto způsobem – aby to děti nutilo k odpovědnosti, aby měly samy zájem se učit, vzdělávat se. Samozřejmě, nedělám si iluze o tom, že se děti do učení nějak pohrnou. Ale ukáže to asi zajímavé věci. A ještě jeden efekt to mělo. Mně se od včerejška zaplnila e-mailová schránka s nejrůznějšími nabídkami elektronických učebnic, programů, softwarů na výuku na dálku.

Takže toho firmy rychle využily.
Ano, ale jsou to velmi férové nabídky. Nabízejí, že nám ty materiály teď, po dobu mimořádného opatření, poskytnou zdarma. Aby ho mohli učitelé i žáci využívat. To se mi zdá prima a fér. Samozřejmě, ty firmy na tom neprodělají, získávají potenciální zákazníky, ale zároveň nám pomůžou. Ostře to koresponduje třeba s výrobci dezinfekcí, čisticích prostředků, kteří okamžitě zdražili.

Jak si s těmi úkoly na dálku poradí děti, které nemají přístup k internetu?
Na naší škole to naštěstí řešit nemusíme, s takovým případem jsme se zatím nesetkali, ale věřím, že jsou školy, kde to problém bude. Zvlášť třeba v souvislosti s tím, že budou zavřené například knihovny, odkud se dá připojit. V Asociaci ředitelů se o tom musíme ještě bavit. Ale doufáme, že to bude minimální komplikace – alespoň chytrý telefon má nyní kdekdo.

Kateřina Součková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme