Pokud nebude zbytí, uděláme to, říká k lockdownu Petříček. Schillerová s Havlíčkem jsou ale proti

Česko se dostalo na hranu možností, jak bojovat s pandemií koronaviru. Moc opatření, kterými by se mohl zastavit rapidní nárůst nakažených, tak nezbývá. Myslí si to alespoň část vládního kabinetu, jehož členy server iROZHLAS.cz oslovil s otázkou, zda by stávající opatření ještě zpřísnili. Například ministr zahraničí Tomáš Petříček nevyloučil variantu tvrdého lockdownu, přísné karantény země bez možnosti volného pohybu a zmrazení části ekonomiky.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Úplný lockdown, tedy že zůstaneme všichni dva nebo tři týdny doma, je obřím zásahem do ekonomiky, která dostala pořádnou facku už na jaře,“ napsal v textové zprávě pro iROZHLAS.cz šéf zahraničí Tomáš Petříček z ČSSD. Vedle ekonomiky by podle něj takové rozhodnutí mělo dopad i na nezaměstnanost.

‚Svátky nás zastihnou ve velmi tísnivé situaci.‘ Zákazy budou podle vědců platit i o Vánocích

Číst článek

Přesto je přesvědčen, že pokud se epidemická situace nezlepší, kabinet bude muset po nejtvrdších opatřeních v podobě přísné celostátní karantény sáhnout a minimálně část ekonomiky na několik týdnů zmrazit.

„Bohužel počty lidí, kteří koronaviru každý den podlehnou, ať už přímo, nebo nepřímo, stoupají. Takže pokud nebude jiného zbytí, uděláme to,“ doplnil.

Ve vládě na tom ale podle Petříčka zatím není shoda. Takový postup by navíc muselo navrhnout nejdříve ministerstvo zdravotnictví, které má od čtvrtka vést dětský hematolog Jan Blatný.

V podobném duchu se po pondělním zasedání kabinetu vyjádřil na twitteru také vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček.

Proč nevyhlásíme lockdown jako Izrael? ptal se ho sociální síti jeden z uživatelů. „Protože pro to není ve vládě většina,“ zněla Hamáčkova odpověď.

Na žádost redakce o upřesnění posléze i přes urgence nereagoval. Pro Deník N – který se tématu také věnoval – však řekl, že ministři sociální demokracie by podpořili i razantnější opatření.

Izrael po rapidním nárůstu pozitivně testovaných na covid-19 vyhlásil koncem září celonárodní uzávěru. Lidé se směli vzdalovat jen kilometr od svého domu a fungovaly jen vybrané oblasti ekonomiky. Karanténa židovského státu zabrala a z denních přírůstku kolem šesti tisíc se dostal pod tisícovku.

Schillerová proti

Proti takové cestě se ale postavila například ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Věří, že šíření viru zbrzdí – podobně jako při první vlně – stávající vládní restrikce. „Přijatá opatření představují mix velmi podobný tomu, který již na jaře poměrně rychle a úspěšně zabral,“ sdělila redakci.

„Proto se domnívám, že co do rozsahu mohou být přijatá omezení sociálních kontaktů dostatečná, budou-li dodržována,“ pokračovala.

Jenže na jaře Česko evidovalo denně stovky nakažených, nyní se potýká s počty kolem 15 tisíc. Do kolapsu zdravotnického systému kvůli náporu nemocných navíc podle výpočtů vládních statistiků zbývají necelé dva týdny.

Nepřiléhavé řešení?

Podobně skeptická je vůči dalšímu přitvrzení také ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). „Protože tento postup neshledala přiléhavý současné situaci a za správný. Kdyby to udělala, byla by ostrá kritika, jak likviduje ekonomiku, když to neudělala, je, jak vidím, rovněž,“ reagovala na otázku serveru iROZHLAS.cz, proč vláda nevyhlásí celostátní uzávěru.

Epidemiolog z Tel Avivu: Covidová čísla jsou v Česku alarmující, optimistický nejsem ani k vývoji v Izraeli

Číst článek

Stejně tak je proti ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Argumentuje tím, že počty nakažených strmě stoupají v celé Evropě, přesto je izraelské řešení je v porovnání s jinými státy spíše výjimka. „Jsme v kontaktu s tamními vládami, absolutní lockdown zatím žádná ze zemí EU neaplikuje,“ přiblížil.

„Izrael to udělal mimo jiné kvůli specifickému komunitnímu přenosu v určitých lokalitách. Proto upřednostňujeme cestu omezení v obchodech, službách, omezujeme sociální kontakty na minimum, ale je důležité udržet průmysl,“ doplnil Havlíček.

To zdůrazňuje také ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Přesto ale připouští, že současná opatření platná v Česku jsou izraelskému scénáři již velmi blízko. Moc možností, jak dále nařízení zpřísňovat, už tak podle něj není.

Zaorálek: Prymula neměl slibovat otevření škol, cítili jsme, že to nebudeme schopni splnit

Číst článek

„Připadá mi, že jsme na hraně toho, co ještě můžeme. A už se moc teď přitvrdit nedá, pokud tedy nechceme zakazovat chodit do práce, a to stále nechceme,“ řekl pro iROZHLAS.cz. Apeluje proto podobně jako jeho vládní kolegové na dodržování opatření.

Vláda v pondělí rozhodla o zákazu nočního vycházení mezi 21.00 a 4.59 ráno. Zákaz platí od středy 28. října do půlnoci v úterý 3. listopadu. V neděli nově platí zákaz maloobchodního prodeje, ve všední dny musí obchody zavírat už ve 20.00.

Kabinet na pondělním jednání rovněž zakázal také prodej na tržištích, výjimku ale mají farmářské trhy. Firmy by podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) měly přejít na práci z domova tam, kde je to možné. Vláda také požádá sněmovnu o prodloužení nouzového stavu.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme