EU s dodávkami vakcín podle premiéra Babiše zaspala. ‚Nestíhá výrobce,‘ brání se Evropská komise
Země na evropském kontinentu očkují proti koronaviru pomaleji než Izrael nebo Velká Británie. Podle premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše za to může Evropská komise, jak uvedl pro úterní Právo. Unijní exekutiva ale kritiku odmítá, problémem jsou podle ní kapacity výrobce.
„Už 10. prosince jsme se ptali na Evropské radě, když Británie začala 8. prosince očkovat, proč se neočkuje i v EU. Odpověď byla, že vakcína není schválená. Vyzývali jsme, aby to šlo rychleji. Bohužel, bylo tam velké zpoždění,“ uvedl premiér v rozhovoru pro Právo.
S vakcínou jsme odkázáni na EU, ta ale jedná pomalu, řekl Babiš. ‚Izrael má výhodu, že se rozhoduje sám‘
Číst článek
S kritikou namířenou proti EU není Andrej Babiš první. Podle šéfa bavorské CSU Markuse Södera Evropská komise objednala málo dávek a příliš pozdě. „Je těžké vysvětlit, proč se velmi dobrá vakcína vyvinutá v Německu používá v jiných zemích dříve,“ řekl listu Bild am Sonntag.
Evropská komise svůj postup brání a poukazuje na to, že s ní všichni lídři souhlasili, tedy i premiér Andrej Babiš nebo německá kancléřka Angela Merkelová. „Opozdili jsme se? Řekl bych, že právě naopak. Strategii schválily hlavy členských států už v červnu, tedy v době, kdy ještě panovala nejistota ohledně vývoje kterékoliv z očkovacích látek,“ uvedl mluvčí komise Stefan de Keersmaecker.
Zastoupení Evropské komise v Česku v tiskové zprávě uvedlo, že EU předplatila během léta a podzimu vakcíny u firem, které byly ve vývoji nejdál, čímž její vznik hodně urychlila. Tím, že objednávala jako celek, měla podle komise EU lepší vyjednávací pozici a mohla také snížit cenu.
Celkově Evropská komise dojednala z šesti možnými dodavateli dodání až dvou miliard dávek, z toho americko-německý tandem Pfizer/BioNTech má zajistit 300 milionů. Pro Pfizer jde o vůbec největší objednávku. Podle komise za potíže s dodávkami může to, že společnost výrobu tak velkého množství vakcíny jednoduše nestíhá.
Pomalé schvalování
Úřady Evropské unie ale efektivitu a bezpečnost vakcíny skutečně ověřovaly déle než země jako Izrael nebo Spojené království, které mají s očkováním náskok. Látku od Pfizeru Británie nasadila už začátkem prosince, schválila také vakcínu od americké Moderny a tento týden začala očkovat i látkou od tandemu Oxford-AstraZeneca. Tu přitom Evropská léková agentura (EMA) teprve hodnotí.
Očkování zdravotníků a lidí nad 80 let by mělo být hotové v březnu, nastínil Blatný
Číst článek
EMA se brání tím, že hodnotící procedury kvůli schválení vakcín proti koronaviru rekordně uspíšila. Jak uvedla před Vánocemi, úřad pro urychlení procesu hodnocení uvolnil nutnou administrativu, experti prý také pracují s bezprecedentním nasazením. Výkonná ředitelka agentury Emer Cooková ale další urychlování odmítla.
„Tyto vakcíny dostanou miliony lidí, dobře si uvědomujeme naši obrovskou zodpovědnost. Intenzivní veřejnou debatu jsme zaznamenali. Někteří volali po rychlejším schválení látky, jiní se zase ptali, zda bude při té rychlosti zajištěna bezpečnost. My jsme si udrželi vlastní tempo, nechali jsme se vést jen silou vědeckých důkazů, ničím jiným,“ popsala Cooková.
Unie odmítla 200 milionů dávek
Otazník visí nad tím, proč Evropská komise odmítla nabídku na více dávek od firem Pfizer/BioNTech, tedy zatím jediné schválené látky. Vedení těchto firem totiž uvedlo, že unii nabízela proti požadavku Evropské komise 200 milionů dávek navíc.
PŘEHLEDNĚ: Rozvolnění opatření v nedohlednu, očkování nevhodné pro děti i tlak na praktické lékaře
Číst článek
Některé země východního křídla EU si ale podle německé ZDF stěžovaly na příliš vysokou cenu vakcíny od Pfizeru, Paříž prý zase hájila místo pro zajištění odbytu vakcíny od francouzské firmy Sanofi, jejíž testování ale kvůli slabým výsledkům nabralo zpoždění.
Zda se na rozhodování Evropské komise tyto faktory podepsaly, její mluvčí neupřesnil. Strategií podle něj bylo a je mít co nejširší nabídku různých vakcín. Roli v rozhodování sehrálo více faktorů, kromě ceny také technologie, poznamenal mluvčí EK. Nevýhodou vakcíny od Pfizeru je nutnost zajištění skladovací teploty kolem -70 °C, což může komplikovat očkování mimo velká města.
Pozadu jsou samy státy
O navýšení výrobních kapacit Evropská komise s Pfizerem jedná. Rovněž šéf BioNTechu Uğur Şahin v novoročním rozhovoru pro Spiegel ubezpečil, že laboratoř na navýšení kapacit pracuje. Mezitím se čeká na další očkovací látky.
Ve středu se Evropská léková agentura chystá rozhodnout o předběžném schválení očkování od americké firmy Moderna, Evropská komise s ní uzavřela smlouvu na zajištění celkem 160 milionů dávek. Stejně jako u ostatních vakcín, ani v tomto případě jednotlivým zemím nebude nic bránit, aby si objednali mimo rámec EU případně více dávek.
O bezpečnosti vakcíny od Moderny nepochybuji, na skladování je daleko příznivější, říká Grubhoffer
Číst článek
V závěru hodnocení je také vakcína od spojení Oxfordské univerzity s firmou AstraZeneca, EMA si ale od tandemu vyžádala další podklady. Kdy o látce rozhodne, není jasné.
Očkovací strategie samotná ale neleží v pravomocích Evropské unie, jde o odpovědnost jednotlivých zemí EU. Evropská komise na ně loni opakovaně apelovala, aby přípravy nepodcenily, už v říjnu připravila také vlastní doporučenou strategii. Přesto mají v přípravách země zpoždění.
Například Nizozemsko začíná očkovat teprve tento týden. Francie během prvního očkovacího týdne zvládla rozdělit jen 516 dávek a za možnostmi zůstává také evropský premiant Německo, k nedělnímu ránu sice němečtí zdravotníci naočkovali 240 tisíc lidí, Pfizer ale do země přivezl 1,3 milionu dávek.