Blatný: Je pravděpodobné, že se Česko přesune během vánočních svátků do pátého stupně rizika

Podle ministra zdravotnictví hodnota protiepidemického systému vzrostla hlavně kvůli plošnému testování populace. Situace v nemocnicích je podle něj kromě Moravskoslezského kraje stabilizovaná. Jan Blatný (za ANO) to řekl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu. Potvrdil také, že Česká republika je připravená na očkování populace proti koronaviru, které má začít na konci prosince.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Blatný | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Index rizika systému PES je už čtvrtý den na nejhorším, tedy pátém stupni, premiér Andrej Babiš (ANO) již před odpoledním jednáním vlády avizoval, že nebudete jednat o zpřísnění opatření. Proč?
Systém byl vyvinut v době, kdy ještě nebylo plošné testování. A to, co vidíme teď, ten poměrně velký nárůst, je daný nejenom tím, že pokračuje komunitní šíření ve společnosti, ale také to, že byly významně navýšeny počty testů díky screeningovým vyšetřením populace.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s ministrem zdravotnictví Janem Blatným

Zatímco dříve se vyšetřovalo jenom PCR testy, vyšetřovali se lidé, kteří měli potíže nebo byli z nějakého důvodu indikovaní, tak teď se pomocí plošného testování snažíme a myslím, že se nám to velmi daří, jsme první v Evropě, kdo přistoupil na tuto metodu a zdá se, že nás bude kopírovat Rakousko… Díky tomu opakovanému testování se podařilo zastavit nákazu v domovech seniorů, což byla veliká výhoda. A došlo k tomu, že asi o 20 procent klesla mortalita.

Je to jeden z důvodů, proč se o tolik zvýšilo číslo toto skóre. Kromě skóre je pro nás kritické, jak jsou zatíženy nemocnice. Kromě Moravskoslezského kraje, kde je veliký problém a dostávají se na hodnoty blízké těm říjnovým a listopadovým, tak v ostatních nemocnicích tento trend nevidíme.

Na druhé straně už jsme viděli v té minulé vlně, že to má zpoždění - nárůst lidí v nemocnicích. Není tam opravdu riziko?
Co říkáte, je velice správné. Ale už v těchto dnech by měl být vidět nárůst trendu i v těch nemocnicích, což zatím není. Během těchto dvou nebo tří dnů, tedy nejpozději do středy, by ta informace měla být zcela relevantní. A proto jsme se rozhodli, že posuneme rozhodování o přesunu do stupně číslo pět na středu. Je ale pravděpodobné nebo je rozhodně možné, že k tomu přesunu dojde. A že během vánočních svátků bude Česká republika do pátého stupně přepnuta.

Když v pátek začal platit čtvrtý stupeň indexu PES, tak už byl index rizika nad úrovní pátého stupně. Před tím jsme tady jedenáct dní měli oficiálně třetí, ale fakticky čtvrtý stupeň. Nebojíte se, že kvůli odkládání zpřísnění opatření budou v dalších týdnech zbytečně umírat lidé?
Nemyslím si, že by se jednalo o zbytečné nebo nadměrné smrti. Je to přesně to, co jsem říkal před chvílí. Naprosto zásadní je, jakým způsobem se nemocnost promítá do zdravotnických zařízení, zejména do jednotek intenzívní péče. A tam je ten stav stabilní. Lidé, kteří by na tom případně byli tak špatně, jak jste říkal, tak půjdou skrze tyto nemocnice.

V neděli přibylo 3364 nakažených, PES je na 76. Česko kvůli mutaci viru zastavuje lety z Británie

Číst článek

Ptám se kvůli tomu, že podle oficiálních statistik u nás s koronavirem již zemřelo přes 10 tisíc lidí. To je každý tisící obyvatel této země. V přepočtu obětí na milion obyvatel jsme třináctí nejhorší na světě, v podstatě jsme dorovnali USA. Máte pocit, že při rozhodování se tahle informace dostatečně zvažuje?
Myslím, že ano. A když se bavíme tak často o srovnáváních, tak je potřeba říci, že každý reportuje smrti úplně jinak. Z tohoto pohledu to číslo, které jste uvedl, že jsme třináctí nejhorší, v podstatě není úplně relevantní. Jednak Amerika není schopná vykázat všechna svá úmrtí, a naopak my, kteří jsme v tom velmi poctiví, tak víme, že to, co je jednoznačně spojeno s koronavirem, je zhruba 30 procent smrtí. Dalších asi 60 procent je takových, kde koronavirus mohl sehrát závažnou roli. A my tato data budeme vědět velice přesně, protože byla ustanovena skupina pod vedením pana profesora Černého, která se bude zabývat kontrolami úmrtí.

V žádném případě to nezlehčuji, jenom si myslím, že to postavení ve světě není takové, jak je často sledováno. Nejsme na tom tak špatně. Ale každý lidský život je nesmírně cenný a nedá se vyčíslit finančními hodnotami.

Problémová káva do kelímku

K podobě opatření. Kdybyste byl stále ještě řadovým lékařem a slyšel od svého premiéra, že opatření omezující prodej kávy do kelímku, pod kterým je podepsán, sám nechápe a tvrdí, že se pochopit nedá, kdybyste sledoval, jak vláda omylem zakáže restauracím prodávat všechny nápoje nebo dodatečně mění opatření o otevření obchodů, protože původně zapomněla přidat příslušnou výjimku ze zákazu pohybu, to znamená, nechala otevřené obchody, ale nedovolila lidem, aby do nich chodili, co byste si o  takových opatřeních myslel?
Kdybych byl řadový občan, který se dívá jenom na noviny a čte internet a dívá se občas na televizi, tak bych si možná o tom mohl myslet něco jiného, než teď řeknu. A co si myslím, že je naprosto zásadní informace pro všechny. Rozhodování probíhá tak, že je nějaké zadání, které má nějaký důvod. Když se jednalo o ten tak často citovaný kelímek, tak ta situace byla taková, že se provedlo nějaké nařízení, které mělo za cíl zabránit prodeji pití a jídla na vánočních trzích. Lidé jsou vynalézaví, začali to nějakým způsobem obcházet. Bylo to velmi kritizováno, proto jsme požádali naše právníky, aby právním jazykem řekli, že není dobře, aby lidé po vánočních trzích nosili jídlo a pití. Ten právnický jazyk je trošku složitý, navíc se vše dělá v extrémním tlaku na všechny, protože často je něco potřeba vyřešit během desítek minut, ne během dnů nebo týdnů. A jak je vidět, tak většina nařízení se dá vyložit mnoha způsoby. Pořád si nemyslím, že by to bylo něco, co by bylo naprosto v kontradikci nebo co by a priori zakazovalo prodej kávy, ale je to jeden z mnoha možných výkladů a podobně to bylo i s oním pivem. Je vždycky potřeba se zamyslet nad tím, proč ta daná věc vůbec vznikla a nesnažit se jí vykládat příliš kreativně, protože to může vyvolávat pocit zmatku a pocit nedůvěry.

Řešil jste to nějak personálně? Potrestal jste ty, kdo za ty formulace, které tohle způsobily, mohl?
Nemyslím si, že tohle je doba, kdy bychom měli neustále hledat nějakého viníka. Takže na vaši otázku ne, nevyvozoval jsem z toho žádné personální závěry.

Nemáte pocit, že to přispívá ke snižování důvěry ve vládu a opatření?
Velká část nedorozumění je daná spíše tím, jak se komunikují a jak se interpretují, než tím, jak přímo vznikla.

Ale to je také na vás? Nemyslím osobně, ale na vašem úřadu, který to komunikuje.
Je to určitě i na nás. Na druhou stranu jsem teď měl na mysli, že i vy nebo média, která to prezentují, mají velikou moc v tom, jakým způsobem se na danou záležitost podívají a jestli ji chtějí interpretovat a pochopit jako něco, co je smysluplné nebo něco, co je a priori v kontradikci. Tím vůbec nekritizuji, jenom říkám…

Opravdu si myslíte, že není možné naformulovat to, aby lidé nepili teplé nápoje na vánočních trzích a aby se neshlukovali, tak, aby to nevyvolávalo různé interpretace?
Ve chvíli, kdy jsme byli postaveni před situaci, že se nejedná jenom o problematiku vánočních trhů, ale i okolních restaurací, ve kterých lidé začali obcházet ten stav, tak je to velmi složité. Já nejsem právník a už bych se od toho také asi posunul, protože si myslím, že teď to není věc, kterou by bylo potřeba řešit.

Správná chvíle na test

Už v úvodu jste mluvil o plošném antigenním testování. Před jeho zahájením jste vyzval lidi, aby se nechali otestovat před návštěvou příbuzných o Vánocích. Jak dlouho před návštěvou příbuzných má testování smysl?
Každé testování má smysl, protože zejména tehdy, když vás odhalí jako někoho, kdo o sobě neví, že je přenašečem onemocnění, protože nemá potíže, tak zachrání vaše příbuzné.

Z druhé strany, pokud chci mít jistotu, že na návštěvě nenakazím příbuzné, jak dlouho předtím bych měl na test jít?
Jistotu nebudete mít úplně nikdy a dokonce bez ohledu na to, kdy si test provedete. Protože ve chvíli, kdy si ho provádíte, tak se nedá zcela vyloučit, že během dalších hodin nebo i desítek minut se potkáte s někým, kdo vám může nemoc předat. Ale obecně se jedná o doporučení, která různé země mají v řádu 48 hodin až 5 dní. Určitě by se nemělo jednat o dobu delší, než jsou dny.

To znamená, že když šéf vašeho laboratorního covidového týmu Marián Hajdúch řekl pro CNN Prima News, že by platnost negativních antigenních testů omezil na 12 hodin, tak s ním nesouhlasíte?
Nemyslím si, že by to byl nesouhlas. Je to přesně to, co jsem řekl. Dokonce i těch 12 hodin může být hodně. Ale ve většině případů se test používá tak, že je platný 48 hodin. Některé země, jako třeba teď plánuje Rakousko, dokonce odvážně říkají až 5 dní.

Mířím k tomu, jestli byste tohle neměli víc zdůrazňovat. Jestli by nemělo ze strany vlády nebo ministerstva zdravotnictví jasně zaznít, že pokud chcete mít jistotu, že nenakazíte příbuzné, tak to, že dnes odejdete s negativním antigenním testem, opravdu není jistota?
Myslím, že je to zase způsob, jak k tomu přistoupit. Ve chvíli, kdy jasně podáte tuto informaci, tak můžete řadu lidí odradit. Proč bych to dělal, když tuto jistotu nemám?

A nemůže to v opačném případě způsobit, že se řada lidí nakazí, protože příbuzní budou ve falešném domnění, že je to v pořádku a že mohou spolu jít na večeři a nemusí dodržovat věci typu roušky a tak dál?
Princip testování je daný tím, že se testy provádí opakovaně. To je jejich síla a my umožňujeme každých pět dní test opakovat. Myslím si, že nikdo neřekl, že když mám negativní test, že můžu dělat cokoli, nebo že dokonce nemusím vůbec nosit roušku. Je to jen informace, která je přídatná a má dvě části.

Jedna je, že mám daleko menší pravděpodobnost, že nakazím přátele. A druhá, ta je klíčová, jestliže jsem pozitivní, tak musím pro sebe i pro ostatní udělat to, že půjdu do izolace a zabráním tak, že nakazím ostatní lidi. Má to dva aspekty zcela cíleně. Primární je, že vybereme z populace lidi, kteří jsou nemocní a neví o tom. Druhý benefit je v tom, že v případě, že jsem negativní, tak mám menší pravděpodobnost, že příbuzné nakazím, ale pochopitelně musím stále dodržovat všechna opatření.

Válková o prodloužení nouzového stavu: Je ponižující neustále zdůvodňovat vládní kroky, chybí důvěra

Číst článek

Akce očkování

V příštím týdnu má začít očkování. Premiér Andrej Babiš v neděli oznámil, že jako koordinátora celé akce stanovil sám sebe. Konzultoval to s vámi?
Mluvili jsme o tom a domluvili jsme se na tom, že to není vůbec špatná volba.

Podle vás je to tedy dobré řešení?
Myslím si, že se jedná o naprostou prioritu a já jsem raději, když mám možnost tyto věci diskutovat přímo s premiérem a nebude mezi námi stát ještě další osoba, která by byla ještě dalším mezistupněm, takže já jsem takto spokojený.

Na druhé straně sám premiér uvedl, že to je nejdůležitější logistická akce v novodobé historii České republiky. Myslíte si, že Andrej Babiš může mít v současné době čas, energii a detailní znalosti na to, aby projekt vedl?
Dokonce si myslím, že to je největší logistická operace od druhé světové války. Premiér ani já v tom nejsme sami, jsou připraveny skupiny odborníků, zejména u nás na ministerstvu a to, že chce mít premiér nad tímto kontrolu, protože je to jedna ze zásadních věcí, která se týká celé republiky, není důvod nějak napadat.

V první zásilce má být necelých deset tisíc dávek vakcíny proti koronaviru. Už minulý týden jste řekl, že první dávky dostanou zdravotníci, kteří působí na nejvíce exponovaných pracovištích. Kdy se dostane na první nezdravotníky?
Těch zhruba deset tisíc dávek, které přijdou v prvním závozu, bude rovnoměrně rozděleno mezi Čechy a Moravu. Hlavní místa, kam se to zaveze, jsou v Praze a v Brně. Jsou dokonce přesně stanovené počty v nemocnicích, kde budou vakcinováni zdravotníci a senioři v těch nemocnicích pobývající. To je první dávka. Následně ještě do konce roku máme přislíbeno navíc od společnosti Pfizer dodávku téměř 20 tisíc dávek. A to byla cílená aktivita České republiky, takže jsme zvýšili dostupnost vakcíny pro naše občany v prvních dnech. Budou zavezeny všechny kraje, až do konce ledna se budou očkovat lidé, kteří jsou součástí kritické struktury zdravotnického systému a senioři buď uvnitř zdravotnických zařízení nebo v domovech pro seniory.

Možnost zaregistrovat se na vakcinaci pro veřejnost bude nejdříve od února a i tam budou preferováni lidé, kteří patří k těm skupinám více ohroženým. Bude připraven formulář, který vás provede registrací. Budete dotázáni na to, kolik je vám let, jestli patříte do rizikové skupiny, která tam bude taxativně vyjmenována. Bude tam dotaz, jestli jste měl nebo neměl alergickou reakci na předchozí očkování a podobně, což vás automaticky vyřadí z registrace a budete posláni za lékařem, který rozhodne, jestli máte být očkován.

Toto všechno je připraveno a bude zavčas spuštěno tak, aby ideálně v průběhu února se mohla začít očkovat i populace mimo zdravotnická zařízení a domovy pro seniory.

Tohle tedy bude od února. Když se vrátím k první vlně, říkal jste, že v té budou i nemocní, nejenom zdravotníci. To znamená, že ještě letos se i někteří pacienti k vakcíně dostanou?
Ano, je to přesně tak.

Kdo a podle čeho je konkrétně vybere?
Zatím, v průběhu prvních zavážek a v průběhu ledna, to budou právě ta zdravotnická zařízení, v nichž jsou očkovací centra, to znamená, že oni vyberou ze svých pacientů a z indikací, které uznají za vhodné.

Podle očkovací strategie, kterou jste zveřejnili v minulých týdnech, má být v prvním čtvrtletí očkováno na milion lidí, ve druhém a třetím po dvou a půl milionech plus minus. Tyto počty stále platí?
Tyto počty platí a mohou se měnit podle toho, jak bude případně měněna rychlost dodávek ostatních vakcín. Mám tu před sebou celkovou tabulku, která se týká vakcíny Pfizer, která by měla být nejdříve schválená a jsou zde už i odhady pro tu druhou, která by se měla objevit na trhu, což je vakcína firmy Moderna. A celkově je zde už nyní po jednotlivých měsících celkově počítáno s vakcinací zhruba sedmi milionů lidí necelými 12 miliony dávek a v lednu se bude jednat o očkování 178 tisíc lidí. V únoru je to 320 tisíc osob. V březnu je to půl milionu, v dubnu 820 tisíc. Takže ta čísla se nasčítají a navíc jsme ještě požádali Evropskou unii o to, aby z opce, kterou Pfizer umožnil pro další potenciální navýšení, jsme dostali maximum toho, co je pro nás možné a bude se to pohybovat někde mezi dvěma a čtyřmi miliony dávek.

Zmocněncem pro očkování se stane Babiš. ‚Mám s resortem zdravotnictví celoroční zkušenosti,’ řekl

Číst článek

Příprava na vakcinaci

Premiér v neděli zopakoval, že Česko je na očkování připraveno. Na druhé straně váš kolega, koordinátor vakcinační strategie ministerstva zdravotnictví Zdeněk Blahuta minulý týden v Interview ČT24 řekl, že v tomto směru má Česká republika skluz a může ho dohnat až za dva až čtyři měsíce. Co z toho si má člověk vybrat?
To si myslím, že je zrovna jeden z těch příkladů, jak se dá informace mylně vyložit. Když se bavíme o tom zpoždění, tak to je dáno zejména tím, že dávky, které měly původně do Evropy mířit už v prosinci, my jsme měli původně dostat v prosinci už 400 tisíc dávek, tak jsou odsunuty tak, aby byly dohrazeny do února.

Odcituji přímo vašeho kolegu Blahutu: „Domnívám se, že jsme schopni to v relativně krátké době dvou až tří měsíců dohnat. Zpoždění rozhodně máme. Já osobně si myslím, že to není otázka na ministra Blatného, který to začal řešit. Já se tím dostávám někdy do období léta letošního roku, kdy měla být zpracována nějaká strategie a mělo se nějakým způsobem očkování řešit.“ Pan Blahuta tedy mluvil o něčem jiném.
Nepoužil jsem slovo dezinformace, jen říkám, že se na věci dá dívat z různých pohledů. Snažím se vám jen vysvětlit, protože jsem o tom i s kolegou mluvil, že opravdu ten stav, o kterém on mluvil, je dán tím, že vakcíny dojdou o něco později, než původně měly, respektive v nižších číslech, ale s tímto počítáme a jsme na to připraveni. Jsou některé země, které toto začaly řešit dříve než my, to je pravda, ale my jsme to dohnali zvýšenou prací. Já zcela zodpovědně říkám, že Česká republika je na vakcinaci připravena naprosto shodně jako ostatní země.

Stejně jako Německo?
Stejně jako Německo. My nemáme strategii budování velkých center na stadionech. Rozhodli jsme se jít jinou cestou, kterou volí i jiné země, ať už se podíváte třeba na Spojené státy nebo některé evropské země. Budeme používat očkovací centra ve zdravotnických zařízeních a na počet vakcín, tak, jak je máme nasmlouvány, proočkujeme všechny pacienty zavčas a očkovací strategie i lidské zdroje, financování i registrační a rezervační systémy jsou připraveny tak, že budou k dispozici v době, kdy budou potřeba. Důkazem toho je, že opravdu už tento měsíc zahajujeme očkování, dokonce ve větším počtu, než se původně ukazovalo.

Na druhé straně v řádově menším počtu než to, co by nás a vás mělo čekat v těch dalších měsících. Když se vrátím k očkovacím centrům v Německu, máte nějak propočítáno, že nebudeme potřebovat další očkovací centrum?
Ano, přesně tak to je. S vakcínou, tak, jak bude docházet, tak jsme schopni ji obhospodařit dostatečně. Plus počítáme, a já jsem to říkal opakovaně, s těmi dvěma velkými očkovacími centry, pro které budou využity polní nemocnice v Letňanech a v Brně. Tato města sama o sobě tvoří asi jeden a půl milionu obyvatel, což je signifikantní část populace, která se musí proočkovat, tedy téměř čtvrtina. A tam budou čísla proočkovaných daleko vyšší. Pokud se týká Letňan a částečně i Brna, tak se domlouváme na pomoci s armádou.

Strategie připravená vaším ministerstvem počítá s tím, že bude potřeba 13 milionů jehel, skoro 13 milionů injekčních stříkaček, 800 tisíc balení pro výrobu roztoku pro ředění očkovací látky. Tohle všechno má Česká republika zajištěno?
Ano, dokonce dvakrát, protože jedno zajištění je skrze EU, kde se v současné době podepisuje celoevropský tendr. Což je jeden z důvodů, proč se to řešilo, aby na tom byly všechny členské země srovnatelně. Česká republika navíc zadala svým státním rezervám, aby objednala více než šest milionů stříkaček a adekvátní počet jehel. Takže máme ještě o 50 procent více než to, co nám přijde z Evropské unie.

Ty druhé, přes státní hmotné rezervy ještě nemáte, tam je v běhu objednávka.
Je v běhu objednávka, ale tam není žádné riziko prodlení, protože pro první měsíce vakcinace potvrdily nemocnice, že mají tohoto zdravotnického materiálu dost.

Na začátku ledna dáme dohromady covidovou kampaň. Budeme cílit na očkování, říká ředitel AKA

Číst článek

Ptám se proto, že si všichni pamatujeme, co se dělo na jaře ohledně ochranných pomůcek, kdy se zdálo, že zásoby máme a potom politici vítali letadla, která přivážela roušky z Číny. Nemůže se něco takového opakovat v případě injekčních stříkaček ve chvíli, kdy celý svět začne očkovat?
Děláme pro to naprosto všechno a děláme to včas. Ta obava z toho, že by na trhu bylo méně materiálu, než by bylo potřeba je dána tím, že většina dodavatelů v rámci Evropy drží ten obrovský pool pro tendr celoevropský. Takže ve chvíli, kdy by došlo k nějaké chybě, tak to nebude problém České republiky, to by byl problém celé Evropské unie. Takže já se toho nebojím.

Byl by to ale problém i České republiky.
Já nevidím důvod, proč bychom měli podněcovat nedůvěru v české nebo evropské instituce. Já se toho nebojím a myslím si, že to bude v pořádku.

Já nic nepodněcuji. Na druhé straně to, co se dělo s rouškami v březnu, si všichni pamatujeme.
Pamatujeme si to všichni, ale znovu říkám, že tady jde o koordinaci nejen na národní, ale i mezinárodní a celoevropské úrovni. A to si myslím, že je garantem toho, proč bychom měli věřit, že se to všechno podaří tak, jak má.

Ještě k tomu, co je potřeba. Mluví se o mrazácích, protože některé vakcíny musí být skladovány v teplotě minus 70 stupňů Celsia. I tam jste přesvědčení, že jsme plně zásobeni?
Ano, dokonce jsme uvažovali o tom, zda je potřeba mít nějaké mrazáky ve státních hmotných rezervách. Bylo to vyhodnoceno po získání informací z daných nemocnic, že to tak potřeba není, protože počet nemocnic, které budou distribuovat vakcíny firmy Pfizer, případně Moderny, které potřebují nižší teploty, tak je předem definovaný, takže víme, jak na tom nemocnice jsou. Tato potřeba nevzniká. Navíc, dodavatelé dodávají balení tak, že po dobu 30 dní jsou zásobena vlastním chladivem. Přesto třeba v Brně je kapacita na statisíce dávek, v Praze podobně, takže nemáme jakékoli signály k tomu, že by byl nedostatek v chladicích zařízeních.

Mluvil jste také o informačním systému, kam předpokládám, že budou všichni objednaní a později naočkovaní ukládáni. Ten už je v tuto chvíli hotový?
Systém na registraci očkovaných je připravený tak, aby jej mohly využívat už ty první nemocnice, které začnou s vakcinací 27. prosince. Objednávkový systém pro veřejnost, která se bude moct objednávat až v únoru, je ve vysoké fázi přípravy a dokončen bude do poloviny ledna.

Jste přesvědčeni, že to bude fungovat? Protože když přepočteme čísla, tak to vychází skoro na 60 tisíc očkovaných každý den v průběhu druhého čtvrtletí příštího roku, a to včetně sobot a nedělí. Opravdu systémy toto zvládnou?
Takovou velkou zkouškou je právě probíhající antigenní testování. Systémy jsou velmi podobné. Poběží rovněž jako jeden z modulů Informačního systému infekčních onemocnění, toho takzvaného ISINu, na serverech, které jsou zálohované, takže věříme, že to bude v pořádku. Pořád si uvědomujme, že lidé, kteří se budou očkovat nebo kteří se budou objednávat zvenku, nejsou všichni. Jejich počet bude narůstat, ale pořád zde velká část bude očkována skrze vlastní očkovací centra, případně v době, kdy budou nejvyšší dodávky a bude efektivní to spustit pomocí velkých nemocnic.

Motivace pro občany

Mluvíme o tom, jestli je připraveno očkování v těchto počtech lidí. Na druhou stranu nevíme, jestli lidé o to budou mít v takovém počtu zájem. Premiér Babiš v neděli opět kritizoval vaše ministerstvo za to, že není připravena přesvědčovací a informační kampaň k očkování. Máte představu, jak by měla vypadat?
My jsme se domluvili právě s úřadem vlády na tom, že tuto kampaň budeme řešit společně. První kroky a vizuály by měly být kolem Vánoc. Následně za spolupráce s mediálními partnery bude kampaň spuštěna v průběhu ledna, to znamená v době, kdy teprve bude nabíhat možnost pro širokou veřejnost se k očkování objednávat.

Říkáte, že první návrh bude kolem Vánoc, přitom minulý týden jste vypsali zakázku, po kritice ze strany mediálních a reklamních agentur jste ji v pátek zrušili. Napsali jste, že agentury vymyslí něco zadarmo. To už budou mít agentury výsledek kolem Vánoc?
Toto by měla být první informace, která se bude týkat vakcinace ke konci roku. Věříme, že to se povede.

To znamená, že to bude spíš informační, než náborové?
Ano. Ta vlastní mediální kampaň, kde půjde o spolupráci s mediálními agenturami, kde cílem je, aby ministerstvo zdravotnictví pro ně zajistilo mediální prostor, ve kterém bude možné kreativní část umístit tak, aby se dostala k široké veřejnosti, tak tam plánujeme s rozběhnutím v průběhu ledna.

Omezení jen pro ty, kdo nejsou očkovaní? Ta možnost vládě zůstává, říká právník Ondřej Dostál

Číst článek

Máte vymyšlený na ministerstvu nebo na vládě nějaký jasný argument, proč by lidé měli k očkování jít?
Toto je právě předmětem jednání. Dneska (v pondělí) například na úřadu vlády. Další z nich bude probíhat, takže já vám teď neodpovím.

V hlavě ten argument sám za sebe máte, nebo ne?
Mám spoustu argumentů, proč by se mělo očkovat a o těch si můžeme povídat. Teď nechci říct, který bude nosný pro kampaň, protože to je právě předmětem jednání, takže bych nerad udělal něco, co by třeba neodpovídalo finálnímu rozhodnutí. Takže vám odpovědět nechci. Za sebe bez ohledu na kampaň důvodů, proč se očkovat, je hned několik. Jeden z nich je, že očkování je jeden z největších výdobytků medicíny novověku. Bez očkování by pravděpodobně celosvětová populace byla výrazně menší, protože na infekční nemoci umíralo a umírá obrovský počet lidí. A jsou to jedině vakcíny, které jsou tomu schopné zabránit.

Na druhé straně, když člověk čte argumenty a vidí strach, který se šíří z vakcíny a zvlášť z genetické vakcíny, myslíte si, že argument může opravdu zabrat a přivést miliony lidí do fronty na očkování?
Myslím si, že to, že vakcína je jedinou cestou k normálnímu životu, jako jediná může ukončit koloběh viru v populaci, protože to víme z jiných nemocí, tak to je zásadní argument, který vede k tomu, že se zastaví všechny nepříjemné situace, zákazy a příkazy. A strach, který z vakcíny plyne, který ale plyne z dezinformací o vakcíně, tak samozřejmě rozptylování neopodstatněného strachu, protože opravdu není, čeho se bát, mimo jiné i výstupy Evropské lékové agentury by nepovolily nikdy použití léku, který by nebyl pro lidi bezpečný, jsou důkazem a určitě i toto bude zohledněno v kampani.

Když kampaň nebude fungovat a lidé nebudou chodit k očkování, přistoupíte k tomu, že budete zvýhodňovat očkované lidi, že třeba budou mít výjimky z nošení roušek, že budou moci chodit na hromadné akce, cestovat a budou se moci ubytovávat v hotelích?
Neříkal bych, co bude kdyby. Stále věřím, že velká část lidí k dobrovolnému očkování přijde. Už teď víme, že je to kolem 40 procent. Například ve Spojených státech je těch, kteří odmítají, ještě daleko víc než u nás.

Zeptám se bez ohledu na to, zda se kampaň povede, či ne. Uvažujete o tom, že byste nějakým způsobem zvýhodňovali naočkované?
Myslím si, že sama vakcína jako taková vede ke změně chování člověka a dalších věcí. Ve chvíli, kdy jsem třeba očkovaný, tak pro mě není důvod provádět opakovaná testování. Ale to není zvýhodnění od státu, to je dáno tím vakcinováním. Chci někam jet, tak buď jsem očkovaný, nebo se budu muset nechat otestovat. Je řada věcí, které se budou řešit na evropské úrovni. To není nějaká snaha rozdělovat lidi na očkované a neočkované, každý má svobodnou volbu se rozhodnout. Jen říkám, že ten, kdo očkovaný je, je na tom zdravotně jinak než ten, který očkovaný není, a to samo sebou vede k určitým dalším důsledkům.

Blíží se Vánoce. Jako ministr zdravotnictví v časech koronaviru máte nějaký zvláštní vzkaz obyvatelům České republiky?
Moc bych poprosil, aby Vánoce prožili v úzkém rodinném kruhu. Aby k sobě byli ohleduplní. Aby tam, kde mají v rodině seniora, aby udělali všechno pro to, aby ten člověk prožil Vánoce ve zdraví a zůstal zdravý i po Vánocích. A myslím si, že je možná na místě se nyní zamyslet nad tím, jaký byl ten rok, protože byl složitý. A zamyslet se nad tím, co každý z nás může udělat pro to, aby ten příští už takový nebyl.

Tomáš Pancíř, ako, onz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme