Konvalinka: Zažíváme nejtemnější hodinu před úsvitem. Ne za tři, ale za šest týdnů se dá rozvolnit

Nárůst počtu lidí infikovaných covidem v Česku neustupuje. Z 30 tisíc testů bylo ve středu 15 tisíc pozitivních. „Překvapuje mě, že to není ještě horší,“ přiznává v Českém rozhlasu Plus biochemik Jan Konvalinka. Podle něj jsou dvě vysvětlení: „Jedno je, že jsme na limitu a už netestujeme lidi v populaci, ale jen nemocné. Druhé je, a naznačuje to i pokles reprodukčního čísla, že se blížíme k vrcholu epidemie, nebo možná na něm jsme.“

AUDIO Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Konvalinka

„Překvapuje mě, že to není ještě horší,“ říká ohledně situace v Česku biochemik Jan Konvalinka. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Že by mohla čísla jít pomalu dolů? Doufám, že mi za týden neukážete, jak jsem se tragicky mýlil. Ale v tuto chvíli máme určité důvody k optimismu, že to, co zažíváme, je taková ta nejtemnější hodina těsně před úsvitem. A že možná za týden, čtrnáct dní už začneme vidět světlo na konci tunelu,“ doufá.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou

Za jak dlouho by v Česku mohly být podmínky k částečnému rozvolnění situace, nedokáže přesně odhadnout. Věří ale, že by to mohlo být za pět nebo šest týdnů.

„Pokud to uděláme dobře, a myslím, že se to tady děje, že si lidé uvědomují vážnost situace, dojde k tomu, že ne za tři týdny, ale za pět nebo šest týdnů se situace vylepší natolik, že bychom postupně rozvolňovat mohli,“ odhaduje v pořadu Osobnost Plus.

Pozitivní podle něj je, že se konečně rozjíždí testování. „Že si konečně vláda a řada dalších uvědomila, že na tom musí pracovat, firmy na tom pracují. To je pro mě velká naděje. Protože se bohužel nemůžeme spoléhat na vládu a musíme věřit krajům. Čili já bych doufal, že se za těch šest neděl dostaneme do situace, že bychom mohli otevírat školy. A to považuju za úplně nejdůležitější ze všeho. A později i obchody,“ říká a dodává:

„Později na jaře kombinace očkování, promoření, sluníčka a zlepšení testování celou věc uzavře. Otázka ale je, kolik do té doby zemře lidí,“ upozorňuje.

Ruská a čínská vakcína

Česko by podle Konvalinky mělo co nejefektivněji a nejrychleji proočkovat populaci. Za absurditu pak označuje, že se neočkuje ani vakcínami, které jsou v zemi a jsou schválené Evropskou agenturou pro léčivé přípravky.

„A další přibývají stále rychleji. Měli bychom změnit očkovací kalendář tak, jak to dělají Britové a řada dalších zemí – minimálně vakcínou AstraZeneca proočkovat co nejvíce lidí první dávkou a s druhou počkat tři měsíce, abychom ochránili co nejvíce lidí co nejrychleji. Totéž bychom měli dělat i s očkovací látkou Pfizer a Moderna. I tam stačí druhou dávku dávat později,“ uvažuje.

Co se týče ruské vakcíny Sputnik V, biochemik opakuje, že nemá důvod si myslet, že je tato očkovací látka špatná. Technologický princip je podle něj velmi zajímavý.

Co bude po třech týdnech lockdownu? Rozvolňovat se podle Babiše nebude, žádné další plány nezmínil

Číst článek

„Ostatně AstraZeneca chce spolupracovat s ruskými vědci na společném režimu. Mám nedůvěru k ruským regulačním orgánům. Sputnik byl schválen dlouho předtím, než proběhly klinické testy, což samo o sobě je velmi znervózňující. Musíme si být jistí, že výrobní šarže, které budou z ruských výrobních podniků přicházet, budou stejně kvalitní jako to, co bylo použito na klinické testy. A tohle je věc, kterou asi při vší úctě odborníci ze SÚKL nebo z našeho ministerstva zdravotnictví nezajistí. To může zajistit velmi silný evropský regulační orgán, jako je EMA nebo FDA v Americe. Ale my na to bohužel asi nemáme nástroje. Čili to je důvod, proč bych se Sputniku v tuto chvíli bál,“ vysvětluje.

Čínská vakcína firmy Sinopharm, na jejíž dodávce se s Čínou dohodl prezident Miloš Zeman, má podle něj úplně jiný vědecký princip než Sputnik. „Je to inaktivovaný virus. Je to klasický, základní typ vakcíny. Principiálně by to mělo fungovat. Problém u této vakcíny spočívá v tom, že my jsme vlastně nikdy neviděli zveřejněné výsledky třetího klinického stadia,“ upozorňuje.

Vakcína se používá ve Spojených arabských emirátech a v některých dalších státech světa. „Odtud nějaké výsledky účinnosti máme, myslím, že jsou mezi 50 a 90 procenty. Docela bych věřil tomu, že vakcína bude fungovat. Nemáme zprávy o závažných vedlejších účincích, ale hlavně nemáme dost dat. Kdybych byl úředníkem, který má o tom rozhodnout, v žádném případě bych to neudělal,“ uzavírá Konvalinka.

Barbora Tachecí, Katarína Brezovská Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme