Podpora veřejnosti je báječná, ceníme si jí, říká šéf Fakultní nemocnice Brno Štěrba
Do křesla ředitele Fakultní nemocnice Brno usedl Jaroslav Štěrba letos v lednu. Již po necelých 100 dnech ve funkci ale čelí nebývalým výzvám. Chod nemocnice řídil v době kybernetického útoku, který udeřil minulý týden. A musí se také vyrovnat s pandemií nového typu koronaviru. Jak situaci nemocnice pod jeho vedením zvládá, popisoval Štěrba pro Český rozhlas Brno.
Fakultní nemocnice v Brně zatím podle ředitele Jaroslava Štěrby testuje na nový koronavirus jen vybrané lidi. Vzorky odebírá například všem, které pošlou hygienici, mají respirační příznaky či teplotu nebo je doporučí jejich obvodní lékař.
„Zatím nevidíme důvod k plošnému testování lidí, kteří nemají žádné příznaky onemocnění,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Brno.
Počet lidí, kteří jsou schopni otestovat, se ale podle něj v posledních dnech prudce zvýšil. „Jsme schopni testovat stovky lidí. Začátkem příštího týdne se dostaneme na zhruba 1500 testovaných vzorků denně.“
Pomohla v tom zejména Masarykova univerzita. „Lidé z laboratoří z Masarykovy univerzity z lékařské fakulty nastoupili do laboratoří nemocnice a pomáhají nám testovat, protože bychom nebyli schopni tak rychle dramaticky navýšit naše testovací kapacity z 12 lidí týden zpět na 1200 lidí v pondělí,“ dodává.
Ochrana personálu
Nemocnice také zavedla opatření, aby nakažení jednoho člověka z týmu nevedlo k ochromení celého provozu. Personálně je na tom nemocnice podle jejího ředitele relativně dobře.
Nakažených koronavirem je v Česku přes tisíc. Karanténa by se mohla zmírnit kolem Velikonoc
Číst článek
„Studenti pátých a šestých ročníků mají v podstatě pracovní povinnost a jsou v nemocnici nasazováni. Personálu se zatím naštěstí ještě nedotkly karantény nebo onemocnění koronavirem,“ podotýká Štěrba.
A má nemocnice dostatek ochranných prostředků? „Máme vždy zásobu na několik málo dní. Vše stojí a padá s tím, o jaké počty pacientů se staráme. Respirátor potřebují ti, kdo jsou v přímém kontaktu s nakaženými nebo vysoce podezřelými. Většině personálu stačí rouška nebo rouška v kombinaci se štítem. Jsme schopni náš personál zabezpečit tak, jak je zapotřebí. Postupně jsou naváženy potřebné pomůcky,“ přibližuje situaci.
Podpora veřejnosti
„Oceňujeme podporu veřejnosti, je báječná. Lidé sem dovezli kávovar pro posádku, která ve stanech vytírá lidem ústa. Cítíme velkou podporu,“ pochvaluje si ředitel Fakultní nemocnice Brno.
Provoz naopak podle něj komplikují někteří agresivní lidé, kteří se dožadují návštěvy nemocného.
„Jsme skutečně v mimořádné situaci, která si vyžaduje mimořádná omezení a opatření. Individuální právo, které se jindy snažíme velmi respektovat, by dnes mělo ustoupit kolektivnímu právu na ochranu zdraví,“ upozorňuje Štěrba.
Ekonomika nemocnice
Pandemie nového typu koronaviru je pak podle něj pro ekonomiku nemocnice smrtící. „Nemocnice má obrovský propad v plánovaných výkonech. Museli jsme plánované výkony přerušit a denně ztrácíme kolem šesti milionů korun,“ popisuje.
V Pardubicích a Praze přistála letadla s rouškami a respirátory. Přivezla miliony ochranných pomůcek
Číst článek
A do ekonomiky také zasáhl kybernetický útok z pátku minulého týdne, po kterém již nemocnice zapojuje počítačové systémy.
„Počítačový virus do toho zasáhl podobným způsobem. Nemocnici se ale daří obnovovat činnost počítačových systémů. Kromě akutní péče rozbíháme již plánované a dříve odložené výkony,“ dodává s tím, že část dat byla ztracena, nešlo ale podle něj příliš o data pacientů.
Fakultní nemocnice Brno zaznamenala kybernetický útok v pátek zhruba ve dvě hodiny ráno. Kvůli němu byly omezené některé počítačové systémy.
Základní provoz ale podle ředitele Štěrby zůstal zachován. Vyšetření i akutní operace fungovaly, personál psal potřebné věci na papír. Část pacientů kvůli tomu převážela do jiných nemocnic.
