Lidé čekají na výsledky testů na koronavirus i několik dní. ‚Systém bude elektronický,‘ slibuje Prymula
V Česku bylo v sobotu přes 36 tisíc lidé testovaných na nemoc COVID-19, na výsledky testů se ale někdy čeká i přes 10 dnů. Podobnou zkušenost mělo několik oslovených pacientů nezávisle na sobě. Laboratoře jsou přitom schopné vyhodnotit testy do několika hodin. O možnostech testování mluvil ve vysílání Radiožurnálu šéf Ústředního krizového štábu Roman Prymula.
Proč teď čekání na výsledky testů trvá řádově i dny?
V některých případech bohužel dochází k tomu, že odběrová místa si nasmlouvávají různé laboratoře. Pokud ty laboratoře nemají kapacitu, tak to posílají jiným laboratořím a ty mají priority nastavené pro svá odběrná místa. Je to z dlouhodobého hlediska nepřijatelné. Čekáme na otevření velké testovací kapacity, která bude zřejmě už od pondělí k dispozici, ale nechci to ještě zakřiknout. Potom by k těmhle problémům nemělo docházet, protože i systém evidence vzorků by se měl zelektrizovat.
V Česku zemřeli další dva lidé nakažení koronavirem, celkem jich je jedenáct
Číst článek
Znamená to, že je stále málo laboratoří, které mohou testovat?
Laboratoří je už poměrně velké číslo, blíží se k sedmdesáti, ale každá laboratoř testuje třeba sto vzorků. V tuto chvíli se soustřeďujeme na čtyři pět velkých laboratoří, které budou schopné samy testovat nějakých osm devět tisíc vzorků. Tím, že je tu tolik laboratoří, tak někdy daná laboratoř nemá reagenci, což je obecný problém, protože v zahraničí v zahraničí se začínají omezovat tyto strategické suroviny. A proto pokud nemají vlastní kapacitu, tak se snaží požádat laboratoře v okolí, aby otestovaly některé vzorky, které ony nestihnou. Proto tady docházelo k takovým posunům, které jsou zbytečně dlouhé.
Znamená to, že vzorek může laboratořemi cestovat i několik dní?
Doufám, že necestuje několik dní, ale poté, co je poslán z jedné laboratoře do druhé, tak se zařadí do fronty testovaných vzorků a samozřejmě nemá takovou prioritu jako vzorky v té laboratoři.
Dostali jsme informace, že některé testy se navíc dokonce ztratily. Jak je možné, že se může test ztratit?
Vím o jednom případu, kdy došlo ke ztrátě testu, což se samozřejmě při sedmdesáti laboratořích výjimečně stát může. Mělo by to být naprosto výjimečné. Proto chceme, aby ten systém byl organizován elektronicky a každý vzorek měl číslo, které by se načetlo.
To se tedy v tuhle chvíli neděje?
To se ještě v tuto chvíli neděje.
A kdy se to začne dít?
Chceme ten systém, který se připravuje, v průběhu příštího týdne. Věřím, že budeme mít kapacitu. Elektronizace ještě chvíli potrvá, protože tam musíme provázat všechny laboratoře, které v tom systému jsou, a každá má rozdílný systém.
Biskup Herbst měl pozitivní test na koronavirus, kardinál Duka je v karanténě
Číst článek
Jak dlouho trvá, když laboratoř vzorek otestuje, aby se výsledek dostal k pacientovi? A kdo mu ty výsledky sděluje?
Pozitivní výsledek mu zpravidla sděluje hygiena. Ten je sdělen podstatně rychleji, protože potřebujeme, aby byla provedena izolačně-karanténní opatření. Sdělení negativního výsledku někdy trvá opravdu déle.
Jedna z nemocnic má na stránkách informaci, že pokud nevolají do tří dnů, tak to znamená, že je výsledek negativní, ale teď vidíme, že testování trvá i sedm a více dní. Je to informace, která může lidi ohrozit?
Věřím, že u této nemocnice déle není, ta informace by byla velice zavádějící. Záleží, která nemocnice má jakou dobu testování. Pokud to tam dá, tak musí vědět, za jak dlouho je schopná to otestovat.
Výsledky, které máme o počtu nakažených, jsou tak tedy zhruba o týden zpožděné. Není problém, že nevíme, jaká je skutečná nakaženost a všechny predikce jsou na vodě?
Ty výsledky nejsou o týden zpožděné. Když máme dnes otestování dejme tomu 5300 vzorků za den, tak se zpoždění týká nějakých osmi set vzorků. Nejsou to všechny vzorky.
Proč osmi set?
To je ta fronta, která se v některých laboratořích vytvořila. Pokud té laboratoři vypadne reagence, musí to poslat do jiné laboratoře. Zrovna dnes jsem zařizoval, aby tyto vzorky, bylo jich asi pět set, byly poslány do jiné laboratoře, aby ta fronta nevznikla.
Znamená to, že víte, že jste ve zpoždění zhruba osmi set vzorků?
Dá se to tak říct.
Domovy seniorů
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) řekl, že pro seniory z domovů pro seniory, u kterých se potvrdí nákaza nemocí COVID-19, vyhradí ministerstvo 329 lůžek v pražských nemocnicích Na Bulovce a Na Františku, v lázních Toušeň a v Těchoníně. Znamená to, že už neplatí to, co jste říkali včera (v pátek), že senioři s lehčími příznaky budou zůstávat v domovech seniorů?
Platí, ale přístup je rozdílný. Měli jsme tu některé reakce z krajů a ty nejsou identické. V některých krajích je chtějí izolovat v původním prostředí, někde tvrdí, že kapacita takovou izolaci neumožňuje, protože ten konkrétní dům seniorů je třeba plně obsazen. Z těchto domů by pak byli pacienti odváženi do této rezervní kapacity. Ve zbytku už by šla provést lokální izolace.
Včera jste říkali, že tolik lůžek v nemocnicích není a vytvoření nové kapacity by naráželo na nedostatek personálu. Nakonec se našel personál i místa v nemocnicích?
Nevytvářeli jsme v tuto chvíli kapacitu v zařízeních, kde není personál. Všechna tato zařízení mají svůj personál, s výjimkou Vojenské nemocnice Těchonín, která je skutečně jen rezervní kapacitou. Tam počítáme opravdu jen s rezervním využitím. Všechna ostatní lůžka jsou v Praze plus v Toušni, to je patnáct minut od Prahy. Tady je personál a jsou tam lůžka, která jsme vyčlenili reorganizací. Třeba v nemocnici Na Bulovce došlo k tomu, že kožní pavilon je restrukturalizován, aby tam bylo šedesát lůžek právě pro pacienty s nemocí COVID-19.
Představitelé Asociace poskytovatelů sociálních služeb pobouřilo, že jim potom, co vás měsíc žádají o pomůcky, radíte aby měřili teplotu, větrali a myli si ruce, což už dávno dělají. Doslova říkají, že „z nich děláte blbečky“. Je šťastné v téhle situaci nařizovat mnohdy nesplnitelné věci a zároveň nenabízet pomoct?
S tím poměrně nesouhlasím. Myslím, že by se v době, kdy potřebujeme všichni pracovat a jít jedním směrem, neměla dělat politika. Závoz prostředků je dnes plně v gesci ministerstva vnitra, to znamená, že nevím, jestli je úplně korektní svalovat vinu na ministerstvo zdravotnictví. Tak to bylo rozděleno a tak by to mělo být v tuto chvíli zaváženo.
Nouzový stav na úřadech? Doklady totožnosti propadlé po prvním březnu platí dál
Číst článek
Spíš mě zajímá, proč jste tu informaci, že mohou být místa v nemocnicích a v lázních, nedali poskytovatelům už včera. Možná by pak byli klidnější.
Vycházeli jsme z toho, že je možné provést tato izolační opatření tam, protože řada důchodců je staršího věku a nepreferuje přesun do nějakého zařízení, kde by měli být potom hospitalizováni. Chtějí zůstat tam, kde jsou, pokud nemají takový zdravotní stav, který by to znemožňoval. Tohle byla primární informace a to, že vyšlo aktualizované doporučení, to bylo zadáno klinickému týmu, abychom se vyhnuli dalšímu šíření nákaz v těchto zařízeních. To, že tu někdo říká, že z nich někdo dělá s prominutím nesvéprávné osoby, to je přece nesmysl...
Tak když jim radíte v kritické situaci, že si mají mýt ruce a větrat, tak to tak asi vnímají.
To opatření je samozřejmě komplexní a je tam všechno. Je tam opsáno, co bylo v tom minulém, ale kdyby všechno fungovalo, tak by tam přece nedošlo k zavlečení nákazy. Proto se to asi dělalo.
Asociace žádá, aby zdravotnická zařízení měla povinnost otestovat suspektní klienty, kteří se vrací, aby se do domů nevraceli nakažení. Nařídíte tahle opatření?
Co se týká návratů zpátky, tak to má samozřejmě logiku, ale musí to být korektní, protože v řadě případů se privátní zařízení snažila odeslat většinu svých klientů do zdravotnických zařízení a tím zvýšila nároky na lůžka, takže se obsadí lůžka, která slouží pro podstatně těžší pacienty. A pak se zároveň po návratu zase děje toto. Mělo by se k tomu přistupovat racionálně. Ano, pokud se klient vrací ze zdravotnického zařízení, tak by měl být otestován.
A nařídíte to?
Budeme o tom uvažovat.
