Nejde jen o čísla ve statistice. Tři rodiny promluvily o tom, jak kvůli koronaviru ztratily někoho z blízkých

  • Koronavirem se k čtvrtečnímu večeru v Česku nakazilo přes 310 tisíc lidí. Většinou neměli žádné, případně jen mírné zdravotní potíže, které vyléčili doma.
  • Více než 2800 Čechů ale komplikacím spojeným s onemocněním podlehlo. Nejde o pouhou statistiku, za každým z čísel je skutečný osud, skutečný příběh.
  • Radiožurnál mluvil se členy tří rodin, které mají s covidem-19 tragickou zkušenost. Tří rodin, jimž v souvislosti s nákazou zemřel někdo z nejbližších. Navzájem se neznají, ale spojuje je jedno: potřeba apelovat na ostatní, že nemoc nelze zlehčovat.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle Pavla Škrhy, jenž se stará o pacienty s covidem v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, se stává, že onemocnění má těžký průběh s tragickým koncem i u lidí, kteří předtím byli zdraví. Ilustrační foto | Foto: David W. Cerny | Zdroj: Reuters

Příběh první

Vy tady budete do sta let, slýchal od lékařů. Než se nakazil.

Když byl devětapadesátiletý Nermin N. před třemi roky v Praze na vyčištění křečových žil, lékař po zákroku spokojeně prohlásil: „Jste úplně zdravý, vy tady budete do sta let.“

Koronavirus v Česku

Do čtvrtečního večera testy v Česku prokázaly nákazu koronavirem u více než 310 tisíc lidí. Většina z nich neměla žádné, případně jen mírné obtíže. Tisíce lidí ale skončily v nemocnici – k pondělnímu večeru jich bylo hospitalizovaných přes 6600, z toho 1031 je ve vážném stavu. Více než 2800 lidí pozitivních na covid-19 už v tuzemsku zemřelo.

Původem Chorvat, bývalý známý profesionální hráč pokeru a úspěšný podnikatel, se nakazil koronavirem v polovině září.

„První potíže začal mít 8. září, kdy byl za kamarádem v Chorvatsku,“ začíná vyprávění vdova Radka Š. Později se ukázalo, že nejspíš právě od kamaráda se její manžel nakazil.

Zatímco jeho příteli stačilo vzít si pár prášků na sražení teploty a byl fit, Nermin na tom byl mnohem hůř. „Bylo mu špatně, měl zimnici, horečku. Když se 10. září vrátil do Čech, šel okamžitě na test a druhý den mu poslali zprávu, že je pozitivní na koronavirus,“ vzpomíná žena pro Radiožurnál.

Rodina mu doma vyčlenila pokoj, aby ho izolovala od manželky a čtyř dětí. „Jídlo jsme mu dávali před dveře v plastových boxech. On to tam vyhazoval do pytle a my jsme ho celou tu dobu vůbec neviděli. Do té místnosti jsme vůbec nechodili.“

Tři příběhy obětí koronaviru: Covid nelze zlehčovat, varují pozůstalí

Číst článek

Ona ani děti se nenakazily, jenže mužův zdravotní stav se dál zhoršoval. „Bylo mu zle, teplota mu stoupala, měl kašel, ztratil chuť i čich. Koupila jsem mu oxymetr na prst a měřila hladinu kyslíku. Když jsme zjistili, že mu kyslík padá, zavolali jsme záchranku,“ popisuje.

Její muž byl natolik zesláblý, že do sanitky ho záchranáři vezli na lůžku, s kyslíkovou maskou na obličeji. Do nemocnice se dostal 16. září. „První den měl jen hadičky zapojené do nosu, druhý den masku a brýle a třetí den už masku přes celý obličej.“

Nermin N. dostal lék remdesivir zabraňující šíření viru v těle, jenže na to už bylo pozdě. Remdesivir nepomáhal a jeho zdravotní stav se dál prudce zhoršoval. „V neděli 20. září ho museli intubovat a po dalších čtyřech dnech už ho připojili na mimotělní oběh,“ dodává žena.

Měl zasažené plíce, k tomu se přidala bakteriální infekce. Lékaři už upozorňovali rodinu, že pokud se z toho dostane, bude muset nějaký čas strávit v sanatoriích. Po pár dnech svitla naděje a lékaři měli konečně dobrou zprávu. „Volali, že se jeho stav konečně začal zlepšovat,“ říká žena. Jenže to netrvalo dlouho.

Největší ohniska i poslední ostrůvky bez zjištěné nákazy. Sledujte, jak rychle se šíří koronavirus vaší obcí

Číst článek

V neděli 27. září měli zdrcující zprávu: pacient utrpěl krvácení do mozku.

„Volali, ať se s ním přijdeme rozloučit. Já jsem je prosila, aby ho ještě neodpojovali,“ vzpomíná Radka Š. Po těch slovech se jí zlomí hlas a do očí nahrnou slzy. A pak ještě dodá: „Po pár hodinách umřel.“ Na chvíli vyprávění přeruší.

V kanceláři kasina v Teplicích, kde se právě vyřizuje pozůstalost, zavládne tíživé ticho. Po pár sekundách ale žena pokynem ruky naznačí, že chce ještě něco doříct. „Nechápeme, jak se to mohlo stát. Každý rok chodil na celkovou prohlídku a vždycky mu lékaři říkali, že je všechno v pořádku, že je naprosto zdravý. Ten covid mu zničil celý organismus. Kdyby ho nedostal, myslím, že by tady s námi ještě dvacet let žil.“

Podle lékaře Pavla Škrhy, jenž se stará o pacienty s covidem v pražské Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, se skutečně stává, že onemocnění má těžký průběh s tragickým koncem i u lidí, kteří předtím byli zdraví. „Záleží na tom, jak moc covid postihne plíce, a pokud je postihne významně, selže jakákoli další péče. Kyslík nestačí na to, aby okysličil organismus, a covid způsobí úmrtí,“ přibližuje.

I on se podle svých slov už setkal s tím, že zemřel pacient, jehož stav zpočátku nevypadal tak vážně. „Může dojít ke skokovému zhoršení, kdy pacienti to na začátku snášejí docela dobře, můžou sami dýchat, a pak dojde k rychlému zhoršení a záleží, jestli stačí péče v podobě kyslíku nebo je potřeba intubace. A někdy nemusí stačit ani to,“ dodává.

Příběh druhý

Kvůli koronaviru raději pracoval z domova. Doma se nakonec nakazil i zemřel.

Jednašedesátiletý Jaroslav V. pracoval jako rozpočtář. Sestavoval zakázky, propočítával cenu a materiál. Pracoval na počítači a díky tomu mohl mít home office. V bytě panelového domu v Dubí na Teplicku strávil poslední týdny. Kromě nákupů nikam moc nechodil, nechtěl zbytečně riskovat. Přesto se nakonec nakazil.

„Asi od mamči. Ta do práce chodila a asi se nakazila od někoho z kolegů, protože pracuje ve firmě, která vyrábí klimatizace, a dělají tam technici, kteří jezdí po celé České republice,“ vypráví pro Radiožurnál dcera Ivana V.

Na testy šli její rodiče společně, ale špatně bylo především matce. „Ta měla horší průběh. Táta měl jen trochu zvýšenou teplotu, byl unavený, měl rýmu a trochu pokašlával. Vypadalo to jako chřipka,“ dodává.

Pět příběhů bílých plášťů: Jarní vlna byla spíš cvičení, teď jedeme naostro

Číst článek

Jenže pozitivní výsledky testů přišly 12. října oběma rodičům. „Když jsem jim telefonovala, říkali, že to zvládají, že to není vážné. Táta na tom byl pořád lépe než mamča. Ta ani nemohla vylézt z postele. Táta všechno zařizoval, no… a pak to přišlo. Zničehonic.“

Bylo to v neděli 18. října. „Mamča ho tady ráno našla. Ležel na gauči, jako by spal. Snažila se ho vzbudit, ale nic. Tak hned volala záchranku, ale bylo už pozdě,“ říká. „Lékaři to uzavřeli s tím, že došlo k plicní embolii.“

Mluví pomalu, tiše, i přes roušku je slyšet, jak se jí chvěje hlas. Ústa a nos si zakrývá po celou dobu vyprávění, ačkoli stojí na chodbě bytu, kde žije.

„Jestli jsou tady nějaká nařízení, tak ať je všichni dodržují,“ vzkazuje těm, kteří roušky stále ještě odmítají.

A na adresu lidí, kteří se předminulou neděli na Staroměstském náměstí v Praze střetli s policií pod záminkou protestu proti vládním opatřením, pak dodává: „Podle mě to nebylo vyjádření nějakého postoje, ale jen snaha způsobit problémy.“

Příběh třetí

Onemocnění mělo zdrcující průběh. Seniorka byla v nemocnici jen tři dny.

Třiasedmdesátiletá Miluše K. žila v poslední době střídavě v domově důchodců a u své dcery Martiny, která se o ni starala vždy, když se žena vracela z pravidelné dialýzy v nemocnici. Miluši totiž nepracovaly ledviny, jak by měly. Navíc trpěla těžkou cukrovkou.

Naposledy si ji dcera vzala domů před dvěma týdny. „Jak se nakazila koronavirem, nikdo nevíme,“ pokrčí rozpačitě rameny Martina Š.

Křišťálová Lupa 2020

Stojí ve dveřích domku na okraji severočeské Krupky, kde bydlí s manželem a synem a kde také provozuje kadeřnický salon. „První jsem to chytila já – asi od zákaznice,“ přemýšlí.

Jako první příznak pocítila silné bolesti hlavy. Těmi sice podle svých slov trpí od dětství, jenže tentokrát nechtěla jen tak čekat, až to přejde. Šla na test, který potvrdil její obavu. Okamžitě se doma uzavřela do izolace, jenže bylo pozdě. Nákaza se už rozšířila.

Test ukázal, že pozitivní na koronavirus je i její matka. „Hned jsem od ní utekla, začala jsem marodit, mamka byla týden dobrá, ale po týdnu jsme jí museli volat záchranku,“ vzpomíná žena.

Miluše K. skončila v nemocnici. „Byla tam za ní sestra, protože já jsem byla čtrnáct dnů v karanténě, byla jsem v posteli, jenom jsem ležela,“ říká dcera.

‚Pak vás to vezme a nemůžete dýchat.‘ Svědectví pěti lidí, kteří se nakazili koronavirem

Číst článek

Ona sama se vyléčila a kontrolní test měla negativní. Zdravotní stav její matky byl ale příliš vážný. „První den v nemocnici byla dobrá, druhý den se to zhoršilo a třetí den ráno nám umřela,“ popisuje.

Ačkoli stav její matky nebyl dobrý už před onemocněním covid-19, Martina Š. je přesvědčená, že koronavirus měl na úmrtí zásadní vliv. „Byla hodně nemocná a ten vir ji dorazil,“ říká a jedním dechem dodává: „Chtěla bych všem říct, ať jsou opatrní. Opravdu.“

Miluše K. měla předminulý týden pohřeb, někteří příbuzní se ho ale nemohli zúčastnit, protože mezitím se koronavirem nakazili i oni.

Artur Janoušek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme