Jednou za čtrnáct dní je málo. Interval testování žáků má být kratší, míní virolog a ředitel gymnázia

Všechno nasvědčuje tomu, že i přes stávající epidemickou situaci v zemi se studenti od března začnou vracet do škol. První jsou na řadě maturanti a následují žáci praktických oborů. Po nich přijdou na řadu deváťáci. Jasnou instrukci ohledně testování školáků ale ředitelé ještě nedostali. „První březen je blízko. Informace bychom potřebovali co nejdřív,“ apeluje ředitel Gymnázia Trutnov a člen rady Asociace ředitelů gymnázií Petr Skokan.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Žáci základní školy (ilustrační foto)

Od 1. března by se do škol mohli vrátit maturanti a žáci devátých tříd, podmínkou bude pravidelné testování | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

„Dokud nedostaneme jasnou instrukci o tom, který typ testů bude zvolen a jaká bude možnost realizace testování, tak se můžeme obtížně připravovat nějak detailněji,“ shrnuje Skokan.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jednou za čtrnáct dní je málo. Interval testování školáků má být kratší, shodují se virolog a ředitel gymnázia

Věří ale, že odpovědi na otázky ředitelé dostanou včas, a to i když se žáci začnou do škol vracet už od 1. března.

Pokud jde o místo, kde se budou studenti testovat, dovedou se školy přizpůsobit, myslí si Skokan. Snazší by ale podle něj bylo, kdyby se žáci mohli otestovat přímo doma. „Z provozního pohledu by to bylo jednodušší. Za patnáct minut by měl žák doma výsledek a případně by do školy nešel. “

Jako nepříliš efektivní nicméně vnímá nastavení intervalu provádění testů jednou za dva týdny. „To mi připadá, jako by se netestovalo vůbec.“

A podobně se na věc dívá virolog z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Ivan Hirsch: „Interval čtrnácti dní bych určitě zkrátil na testování jednou za týden.“

Také Hirsch se přiklání spíš k variantě domácího samotestování. Varuje ale před nedostatky antigenních testů:

„Bylo prokázáno, že antigenní testy jsou spolehlivé pro příznakové pacienty, tady nám o to ale zase tolik nejde – jde o to detekovat žáky, kteří jsou bezpříznakoví. A na to jsou ty testy, myslím, málo citlivé. Budeme možná detekovat žáky, kteří jsou na hraně, ale ne ty typicky bezpříznakové, kteří jsou přitom infekční,“

Pokud prvním březnem odstartuje pozvolný návrat do škol, měl by být podle virologa spojen se stálým zlepšováním testů a nahrazováním citlivější PCR metodou.

Očkování pro učitele

Aby se cítili co nejbezpečněji i pedagogičtí pracovníci, je potřeba spojit pravidelné testování s očkováním učitelů, myslí si Petr Skokan. S případným odmítáním vakcíny si starosti nedělá.

Šéf školských odborů o testování žáků: Je obrovská škoda, že se celá problematika nezačala řešit dřív

Číst článek

„Pedagogické sbory jsou většinově generace, které byly zvyklé nechat se očkovat a nebyly zvyklé očkování odmítat. Takže věřím tomu, že by vstřícnost byla. Ale nemám přesnou statistiku, kterou bych si dělal.“

Předseda rady Asociace krajů České republiky a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) by byl pro zařazení pedagogů na seznam přednostně očkovaných. I v jejich případě ale volá po zohlednění věku.

„Třicetiletá zdravá pedagožka nebo pedagog má menší riziko, že skončí na ARO, než sedmdesátiletý senior, který je prarodičem nějakého žáka.“

Kuba má za to, že se vládě do března podaří sehnat dostatečné množství testů. V opačném případě je ale potřeba vyvodit odpovědnost. „Pokud se to nepovede, je to legitimní chyba, která vznikla na ministerstvu zdravotnictví a někdo za ni musí být odpovědný,“ uzavírá.

Šárka Fenyková, Zuzana Marková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme