Koronavirové dezinformace neměly v Česku vážné dopady. Týkaly se uzavřených obcí nebo Evropské unie
Dezinformace v Česku způsobily při pandemii koronaviru v některých případech paniku, vážné dopady ale podle Centra proti terorismu a hybridním hrozbám neměly. Největší problémy nadělaly hlavně v uzavřených oblastech na Moravě. Radiožurnálu to řekl šéf Centra proti terorismu a hybridním hrozbám Benedikt Vangeli.
Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám zaznamenalo jen individuální problémy, které vznikly kvůli dezinformacím. „U nás se nedávno vyskytlo požití dezinfekce kvůli obavám z nákazy koronavirem,“ připomíná pro Radiožurnál jeden z případů šíření dezinformací šéf centra Benedikt Vangeli.
Seniorce z Berounska dezinfekce způsobila silné zvracení a záchranáři ji museli převézt do nemocnice. Kromě tohoto ojedinělého případu pak dezinformace podle Vangeliho způsobily problémy spíš lokálně.
„Když se zavíraly některé oblasti, pro které platila plošná karanténa, tak se ihned objevily informace, že tam třeba buď bylo, nebo bude, nastoleno stanné právo,“ říká Vangeli.
Dezinformace podle Centra proti terorismu a hybridním hrozbám ale spíše cílí na lidi dlouhodobě a snaží se podrývat důvěru v demokracii, státní instituce a polarizují společnost. Už na podzim si proto nechávalo zpracovat výzkum, který má Radiožurnál k dispozici.
Podle něj weby šířící dezinformace velkou čtenost nemají, přesto jsou úspěšné. „I když dosah, čtenost a podobně, není srovnatelný s velkými médii, jako jsou třeba televize, tak ten samotný obsah už v řadě případů ovlivnil názory napříč populací,“ vysvětluje.
Seniorka z Berounska vypila hrnek dezinfekce. Záchranářům řekla, že se bála nákazy covidem-19
Číst článek
Řetězové e-maily
Podle centra až polovina z tisícovky respondentů odpověděla, že mají problém dezinformaci rozeznat od pravdivé zprávy. Česká republika je na rozdíl od jiných evropských států specifická v tom, že se dezinformace velmi dobře šíří i přes řetězové e-maily.
Cílí především na seniory. Monitorovat tyto e-maily je velmi obtížné kvůli listovnímu tajemství. Přesto se o to už dva roky snaží občanské hnutí čeští elfové. Například za březen se jim podařilo zachytit 465 e-mailů.
Radiožurnál mluvil s člověkem, který u elfů monitoring e-mailů koordinuje, kvůli bezpečnosti ale redakce neuvádí jeho jméno a na nahrávce technicky upravila jeho hlas. Podle něj e-maily často vyvolávají strach.
„Zachytili jsme e-mail, který obsahoval naprosto absurdní a vylhanou zprávu, že USA zneužily epidemii k obsazování Evropy a v tuto chvíli tady jsou desítky tisíc amerických vojáků,“ říká.
Témata dezinformací ale nejsou původně česká. „Témata přicházejí zjevně mimo republiku, ale jsou vytvářena, dotvářena a šířena českými aktéry, kteří fungují v rámci České republiky,“ dodává člen hnutí.
Koronavirus a dezinformace: zázračný lék zatím není, česnek a další babské rady raději neriskujte
Číst článek
Útoky na unii
Dezinformace v Česku monitoruje i nevládní organizace Evropské hodnoty. Jak se změnily při současné koronavirové pandemii, vysvětluje analytička Veronika Víchová. „Spoustu dezinformací obviňuje Evropskou unii z toho, že je nekompetentní, nejednotná a nechce nám pomoci. V horším případě ji viní z toho, že krizi vyloženě zneužívá k tomu, aby například propašovala více uprchlíků do Evropy,“ popsala Víchová Radiožurnálu.
Podle Víchové se bojem proti dezinformacím dlouhodobě zabývá několik fact- checkingových (ověřují pravdivost výroků – pozn. red.) projektů, teď ale vznikly i další. „Ve spojení s koronavirem vzniklo několik nových projektů. Například Červený kříž spustil kampaň, při které publikuje různé užitečné a hlavně ověřené rady. Čeští elfové zase cílí na starší část populace pomocí e-mailů a snaží se kontrolovat dezinformace, které se tak šíří,“ dodává.
Instituce nebo platforma, která by řešila dezinformace na státní úrovni v Česku, stále chybí, přestože její důležitost zmiňuje i Audit národní bezpečnosti, který vláda schválila už v roce 2016.
