Situace je vážná, máme ve svých rukou část klíče k úspěchu, říká o možné krizi v nemocnicích Šedo

Všechna omezení mají jeden hlavní důvod - zploštit křivku lidí, kteří končí s nákazou koronavirem v nemocnicích a zabránit tak kolapsu zdravotní péče. V nemocnicích je podle posledních informací resortu zdravotnictví 2146 pacientů. Stav 426 z nich je těžký. Od začátku října, vzrostl počet hospitalizovaných na víc než dvojnásobek. Hostem ve speciálním vysílání Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus byl náměstek ministra zdravotnictví Aleksi Šedo.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Děkan 1. lékařské fakulty Aleksi Šedo. | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas Plus

Jaká je podle vašich informací teď aktuální situace v nemocnicích? Kolik z nich už muselo kvůli nárůstu pacientů s covidem začít omezovat péči?
Situace je přesně taková, jak jste ji popsala. Dokonce počet hospitalizovaných je o něco více, až dva a půl tisíce. Záleží také na jednotlivých nemocnicích, protože nemocnice mají různé kapacity, takže mezi obsazeností nemocnic a jejich vytížeností jsou rozdíly i během roku a mimo epidemii.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem ve vysílání Radiožurnálu byl Aleksi Šedo. Poslechněte si rozhovor o možné krizi v nemocnicích

V současnosti jsme v situaci, kterou je velmi důležité řešit. Pokud bychom pokračovali v tom, jakou máme stávající epidemiologickou zátěž a pokračovali bychom ve stejném šíření, jak tomu bylo teď, tak by skutečně mohlo dojít k zahlcení zdravotnického systému. Což by byla ta nejvyšší možná krize.

Ve všech nemocnicích samozřejmě poskytujeme veškerou nezbytnou a akutní péči, které se týká a netýká onemocnění s covidem. Některé nemocnice už postupně přistupují k odsouvání termínů odsunutelných operací. Snižuje se to, čemu se říká elektivní neboli plánovaná léčba. To mohou být návštěvy v některých poradnách, které je možné odsunout apod.

Týká se to už většiny nemocnic, nebo je to zatím výjimečné?
Netýká se to většiny. Podle vývoje epidemické situace budeme nemocnice nabádat, jak mají hospodařit s jakousi záložní kapacitou, což je cesta omezování elektivní péče.

Kolik lůžek na anesteziologicko-resuscitačních odděleních a jednotkách intenzivní péči je v tuto chvíli volných pro covidové pacienty? A na jak dlouho by při tomto vývoji měla stačit?
Otázka má dvě části. V současné situaci můžeme říci, že volná kapacita umělé plicní ventilace přesahuje 50 % z celku, který máme k dispozici. Volná kapacita extrakorporální okysličovací procedury, říkáme tomu ECMO, je vysoká, dokonce přes 80 %. Číslo je ale potřeba vidět i v kontextu s tím, že jsou další diagnózy, která tato zařízení a péči potřebují.

A opět z toho zaznívá ten imperativ, a to je druhá část otázky, na kterou se neodpovídá úplně pohodlně, jak dlouho ta kapacita vydrží. Kapacita vydrží podle toho, jak se nám podaří s teď přijatými preventivními opatřeními a opatřeními pro snižování epidemických rizik, křivku snížit.

Až 4000 pacientů

A pro představu: pokud bychom teď neudělali nic, za jak dlouho by byla ta kapacita vyčerpaná?
To je ještě složitější.

Křivky nějakým způsobem rostou, vidíme, jak narůstají, takže se to dá asi nějak odvodit.
Kdybychom neudělali nic, tak reprodukční číslo by se postupně zvyšovalo. Onemocněl by zdravotnický personál a malovali bychom si tady apokalyptické vize. To by nebylo fér, protože žijeme v realitě a všichni máme ve svých rukou část klíče k úspěchu, abychom se se situací vyrovnali.

Počítáme s tím, že pakliže situace poběží tak, jak běží teď, a vycházíme-li z toho, že je padesátiprocentní kapacita plicní ventilace, tak můžeme počítat s tím, že bude do konce měsíce hospitalizovaných něco kolem čtyř tisíc pacientů. Byly bychom rádi, kdyby to bylo méně. Samozřejmě musíme počítat s tím, že vývoj je v závislosti na tom, jak se k věci budeme stavět. A jak budeme úspěšní v naplňování procedur. Také je otázka, do jaké míry se nám podaří uchránit zařízení sociální péče, to je druhá věc.

Za pondělí přibylo 4310 potvrzených případů koronaviru, aktuálně je nemocných 62 000 lidí

Číst článek

A čtyři tisíce pacientů jsme schopni v našich nemocnicích zvládnout?
Ano. To je stav, který bychom stále měli zvládnout. S tím, že zároveň pracujeme, vytvořili jsme centrální dispečink pro řízení kapacit nemocnic. Takže pečlivě se díváme na to, kteří pacienti hospitalizovaní skutečně být musí. I během normálního roku se stává, že přijdou pacienti, kteří při hospitalizaci zůstávají, protože je těžké je propustit z nemocnice.

Ano, to je plán na přesouvání pacientů do hotelů. Jak se ho daří naplňovat? Kdyby to mohlo začít fungovat?
Pracujeme s řediteli jednotlivých nemocnic právě na tom, aby vyhodnocovali, kteří pacienti by byli vhodní k přestěhování třeba do rehabilitačních zařízení, která jsou k dispozici. Počítáme s některými lázeňskými pracovišti a počítá se také s pověstnými a několikrát zmiňovanými hotelovými kapacitami. Každá skupina má potom jasnou indikaci, kteří pacienti jsou pro to vhodní. A v některých případech uvažujeme o tom, že hotelové kapacity by byly využité pro lidi, kteří nejsou covid pozitivní, ale jsou v karanténě.

Pane náměstku, promiňte, ale je ještě čas uvažovat? Nemělo by se tohle opatření začít realizovat? Kdy by k tomu mohlo dojít?
Opatření se samozřejmě průběžně realizují. Jsou to věci, které probíhají. Není to tak, že bychom o tom jenom uvažovali. Existují pracovní skupiny, které o tom musí uvažovat, kdy se taková věc spouští. Je to spousta aktivit.

Jsme v kontaktu s děkany lékařských fakult, protože využíváme mediky. Medici dělají obrovský kus práce. V současnosti jich celá řada pracuje, jsou to desítky, možná malé stovky mediků, kteří pracují ve zdravotnických zařízení napříč republikou, přestože jim nebyla nařízená pracovní povinnost. Dělají tak proto, že respektují svoje budoucí povolání. To jsou všechno věci, které běží. To vás mohu ujistit.

„Tisíc mrtvých je průměr třech dnů v České republice. V České republice zemře 110 tisíc lidí za rok, 27 tisíc na rakovinu. V průměru 350 denně. Já to nechci podceňovat, každý život cenný. A my děláme všechno maximum proto, abychom to zkrátka zvládli. Pokud to dneska vypadá pro Českou republiku špatně, tak uvidíme ve finále, jak to celkově dopadne. A musíme hodnotit všechny ty aspekty.“

Andrej Babiš, předseda vlády (Tisková konference 12. října)

Ještě abychom si po pondělní tiskové konferenci udělali úplně jasno. V pondělí jsme premiéra Andreje Babiše z hnutí ANO slyšeli, že máme poslední možnost, jak situaci zachránit, ale také, že údaj o více než tisícovce lidí s covidem, kteří už v Česku zemřeli, je nutné vidět v souvislosti. Je tisíc lidí, kteří zemřeli na covid nebo s covidem, to ani nechci rozebírat, alarmující číslo nebo ne?
Je těžké se pouštět do polemiky „na covid“ a „s covidem“.  Vždycky říkám, že to je jako říkat „na HIV“ nebo „s HIV“.

Asi to není tak podstatné. Prostě měli covid, a kdyby ho neměli, tak nezemřou. Je číslo tisíc alarmující?
Vnímám to přesně tak, že onemocnění covidem v naprosté většině případů zkrátí život lidem, kteří zemřeli, když se dívám na statistiky jak ve světě, tak u nás. Musíme se snažit, aby postižených bylo co nejméně. Samozřejmě, že ti nejvíce ohrožení, jsou rizikové skupiny a ani to nechci opakovat. Na druhou stranu víme málo o pozitivních následcích onemocnění. Nemůžeme se ani radovat z toho, že se větší množství pacientů uzdraví, nevíme, co bude následovat dál. Jsou věci, které jsou potřeba z medicínského hlediska velmi pečlivě sledovat.

Já souhlasím s tím, jak zazněla jedna citace z tiskovky, že situace je vážná. Mrzí mě, když si vezmu, že na jaře, řada lidí posílala na jaře tabulky, kolik lidí umřelo na covid a kolik při dopravních nehodách, protože to jsou věci, které jsou neporovnatelné a pouze to mate veřejnost. Na druhou stranu souhlasím s tím, že teď nesmíme propadat panice. To je to nejhorší, co by se nám mohlo stát. Protože umíme výrazně lépe léčit pacienty, kteří stonají s covidem v nemocnicích. Víme mnohem více o průběhu onemocnění. Situace je z hlediska toho vědění a poznání lepší na jaře. Ale skutečně nemáme jiné východisko, než skutečně všichni zapracovat a nebrat to tak, že někdo si rád vymýšlí, co by kde zakázal. Tady se skutečně vychází z čísel, dat, a potom následně z diskusí s dalšími resorty.

Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme