Epidemiolog Maďar: Nárůst nakažených koronavirem není důvod ke znepokojení, stále však není vyhráno
Počet nakažených koronavirem v Česku stoupl za pondělí o 111 nových případů. Jde tak o největší denní přírůstek od 21. dubna. Podle vedoucího epidemiologické pracovní skupiny ministerstva zdravotnictví Rastislava Maďara však nejsou pondělní čísla důvodem ke znepokojení. Jak uvedl v rozhovoru pro Radiožurnál, ke změně plánu uvolňování opatření by došlo až ve chvíli, pokud by se nákaza opět šířila mimo známá ohniska.
Jak si pondělní přírůstek vysvětlujete?
Při pohledu na data vidíme, že nárůst je hlavně v Karviné u nahromaděných případů z minulých dní, což se dalo vzhledem k probíhajícímu aktivnímu trasování očekávat. Klíčové je, že se v Karviné se nákaza objevuje v nerizikové skupině populace, jen jedna osoba je starší 65 let. Další nárůst jsme zaznamenali v Praze, tam jsou to ve třech případech osoby starší 65 let.
Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v dole Darkov. Je to způsobeno nedávným uvolněním opatření nebo je to pouze větším testováním?
Vliv může mít obojí. Získat anamnézu nějakou dobu trvá. Podle dat je nárůst způsoben hlavně hornickým ohniskem společně se souvisejícími kontakty. V jiných částech republiky musíme povahu nárůstků ještě specifikovat.
Stát nemá zájem působit represivně. Data však dokládají, že vyhráno ještě není a existuje riziko, že pokud se vir dostane do komunit, je stále schopný se rychle šířit. Musíme být tedy trpěliví.
Nyní se také hodně mluví o přeshraničním cestování. A na datech je jeho vliv vidět už nyní, a to jak ve Slezsku, tak i v západních Čechách, i když tam se už situace lepší. Nemyslím si, že když se otevře jedna země, musíme se automaticky také otevírat. Po uvolnění opatření jsme ale očekávali zvýšená čísla, a to i nad sto. Není to tak nic děsivého. Na druhou stranu je trendy třeba sledovat. Pokud by procentuální nárůsty pokračovaly několik dní po sobě, debata o datech by se změnila. Nyní je problémem pouze Karvinsko, není to důvod k znepokojení celé země.
Koronavirus mezi horníky. V Dole Darkov na Karvinsku byla nákaza potvrzena u 82 zaměstnanců
Číst článek
Pohybujeme se tedy v rámci předpokládaného modelu vývoje?
Ano, zatím se neděje nic dramatického. Kdyby trend nárůstu pokračoval, a to nejen v hornických oblastech, ale i mimo známá ohniska, tak by to pro nás byl důvod k pečlivějšímu pohledu. V té chvíli bychom zvažovali, jestli není třeba ještě opatrnější přístup nebo posunutí některých částí uvolnění na později. Od začátku minulého týdne jsme říkali, že budeme sledovat data tohoto týdne a pokud nepřijde dramatické zhoršení, 25. května k poslední fázi uvolnění skutečně dojde. Pokud by se data naopak zhoršila, museli bychom zareagovat. Důležité by také bylo, jak by se k problému postavila vláda.
Pokud by tedy ve středu bylo opět evidováno nad 100 nových pozitivně testovaných, je to signál, aby uvolnění opatření plánované na 25. května bylo automaticky znovu zváženo?
Automaticky určitě ne. Stovka nás netrápí, ale pokud bychom zaznamenali další procentuální a plošně významný nárůst, rozhořel se známý klastr anebo by přibyly první případy mimo známá ohniska nákazy, bylo by to o poznání horší. Důležitý není početní nárůst, ale o charakter případů – tedy věkové struktury, kde se případy objevují apod.
