Otázky si můžeme klást na jaře. Teď je potřeba zapnout a zvládnout to, apeluje epidemiolog Smejkal
Počty nakažených strmě rostou a ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) zavádí nová, ostřejší opatření. Podle epidemiologa Petra Smejkala z pražského IKEM jsou omezení na místě. V listopadu by se totiž situace mohla zcela vymknout kontrole. „Důležité je, abychom je všichni opatření dodržovali,“ připomíná ve Speciálu Plusu.
Smejkal přiznává, že sám má největší strach z obsazení nemocnic. To totiž přichází se zpožděním dvou až tří týdnů.
Viníka můžeme hledat na jaře. Teď je potřeba zapnout a zvládnout to, apeluje epidemiolog Smejkal
„Někdo se nakazí, za sedm dní se dostane do nemocnice a teprve za dalších sedm až deset dní na jednotku intenzivní péče,“ vysvětluje. Mnohá z nově nastavených opatření se tedy ve stoupajícím počtu hospitalizovaných a kriticky nemocných bezprostředně neprojeví.
Už v tuto chvíli se totiž péče přesouvá a lékaři ruší plánované výkony, aby uvolnili rezervní kapacitu lůžek na jednotkách intenzivní péče. „K daleko většímu přesunu by došlo po tom, co by se všechny rezervy zaplnily. Takže pacienti, kteří by normálně dostali péči včas, by ji nedostali. To je to, čemu se snažíme zabránit,“ říká.
A neméně alarmující je podle Smejkala číslo pozitivního záchytu ze všech testovaných. To je aktuálně v průměru zhruba na 20 procentech. Pro jasnou představu o tom, kolik nakažených je v celé zemi, by ale muselo činit jen 5 až 8 procent. I neotestovaní nakažení totiž nakonec mohou dospět do nemocnice, varuje Smejkal.
„Otázky si můžeme klást na jaře, teď musíme všichni zapnout,“ doporučuje epidemiolog. A připomíná, že vládní omezení se snaží předcházet scénáři, kdy by se v listopadu mohla pandemie zcela vymknout kontrole.
„Mnozí z nás varovali už na konci srpna. Tohle už je poloviční lockdown. Teď není čas hledat, kdo za to může. Semkneme se a musíme to zvládnout. Jednou by se ale asi mělo mluvit o tom, proč věci, které se dají do velké míry předvídat, dopadají tak, že to ustojíme jen s odřenýma ušima.“
Praktici by se mohli víc zapojit
Zhoršení kvality zdravotní péče pro pacienty může v důsledku pramenit i z vyčerpání lékařského personálu. To si uvědomuje také Eduard Sohlich, předseda Rady Asociace českých a moravských nemocnic a ředitel Nemocnice Hranice.
Ten vidí jako nereálné přesunutí některých pozitivně testovaných do hotelů, jak o tom mluvil ministr zdravotnictví Prymula. „Nedovedu si představit situaci, kdy nemocnice mají své limitní personální kapacity a ještě se o pacienty budou starat v hotelích,“ říká.
Třetí rekord během týdne. Ve čtvrtek přibylo v Česku 5394 nakažených, rostou i počty mrtvých
Číst článek
Ujmout by se toho snad mohli praktičtí lékaři, myslí si Sohlich. „Ti se totiž naprosto vůbec nepodílí na zajištění nepřetržité péče. Možná by se měl pan ministr zaměřit tímto směrem,“ radí.
Ředitel hranické nemocnice považuje aktuální čísla nakažených za méně dramatická, než jak jsou prezentována. „V září bylo hospitalizováno 1379 covid-pozitivních. Za rok přitom míváme kolem 2 200 000 hospitalizovaných pacientů celkem.“
Vypněte na chvíli zprávy
Panika vyvolaná neustálým přísunem nových a nových informací o průběhu pandemie může mít podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví Cyrila Höschla pozitivní vliv na dodržování nařízených opatření.
„Z jara ale víme, že nárůst úzkostí, deprese a dalších projevů duševních poruch je s pandemií nepochybně spojen. Ostatně tím způsobem, jakým se referuje o koronaviru, se o žádné jiné chorobě nereferuje. Není běžné, že byste ráno otevřeli rádio a dozvěděli se, že už druhý člověk v Brně zemřel v astmatickém záchvatu,“ říká.
Hosty byli:
- Petr Smejkal, hlavní epidemiolog IKEM
- Eduard Sohlich, předseda Rady Asociace českých a moravských nemocnic, ředitel Nemocnice Hranice
- Cyril Höschl, ředitel Národního ústavu duševního zdraví
Uklidňující jsou podle Höschla například čísla celkové úmrtnosti, která v důsledku jarních opatření za prvních 32 týdnů v roce klesla oproti rokům 2018 a 2019. „Opatření snížila úmrtnost nejen na koronavirus, ale zcela objektivně i na všechno ostatní dohromady,“ říká.
Abychom se vyhnuli negativním dopadům aktuální situace na duševní zdraví, je podle psychiatra dobré nezůstávat jen doma, ale vyrazit třeba na procházku, pěstovat kontakty s nejbližšími přes dostupné komunikační kanály a občas změnit téma. „Nevěnujte se celý den sledováním zpráv o koronaviru,“ uzavírá.
Poslechněte si audiozáznam celého Speciálu Renaty Kropáčkové a Martiny Maškové.
