Vládní statistik Dušek před poslanci: Koronavirus změní rovnováhu, mám z toho strašný strach

  • Když minulý týden šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek předstoupil před poslance ze zdravotního výboru, nabídl jim nebývale otevřený pohled na šíření nákazy koronavirem.
  • „Pravda je, že nevíme, jak velkou virovou nálož máme venku,“ řekl například zákonodárcům předseda Ústavu zdravotnických informací a statistiky.
  • Mluvil také o tom, co by se stalo, kdyby se lidé mohli v Česku opět volně pohybovat. V takovém případě by v tuzemsku bylo podle jeho odhadu až 150 tisíc nakažených.
  • Server iROZHLAS.cz přináší přehled jeho nejvýraznějších výroků. Sám Dušek k tomu nyní redakci řekl, že jeho slova padla v rámci diskuse s poslanci a že neřekl nic špatného.

Audio Praha (Aktualizováno: 18:09 21. 4. 2020) Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šéf statistiků Ladislav Dušek

Šéf statistiků Ladislav Dušek | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jednání zdravotního výboru bylo podobně jako další sněmovní akce kvůli koronaviru neveřejné. Záznam ze zasedání, kterého se kromě Ladislava Duška účastnil také náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, je k dispozici na webu Poslanecké sněmovny. Z vyjádření Duška před poslanci je zřejmé, že s tím nepočítal.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé vyjádření šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška

S odstupem však považuje své vyjádření, jak řekl serveru iROZHLAS.cz, za korektní. „Nemyslím, že bych tam řekl něco špatného,“ uvedl. S poslanci se podle svých slov bavil nejdříve v rámci neformální diskuse, posléze navázal prezentací nového informačního systému pro zdravotníky.

„Reagoval jsem na diskusi a zdálo se mi, že je velmi pesimistická a nereflektuje to, co se nám podařilo. Na začátku jsem měl opravdu strašný strach, že nevyjdou predikce, ale to se nestalo. A teď bych malinko uvítal, kdyby v populaci zavládla trochu lepší nálada,“ vysvětlil. 

Duškova rétorika, která se místy nesla v žoviálním duchu, poslancům zdravotního výboru podle všeho nevadila. Naopak ocenili jeho otevřenost, jak vyplývá například z reakce poslance ODS Bohuslava Svobody. „To jsme my všichni potřebovali slyšet. Víte, z čeho máme my strach? Z věty, že to zvládneme," prohlásil během zasedání na adresu vládního statistika. 

Šéf statistiků Dušek odmítá šíření poplašných zpráv. ‚Byla to normální diskuse,‘ říká ke svému vystoupení

Číst článek

Potvrzuje to nyní zpětně i třeba poslanec TOP 09 Vlastimil Válek. Uvolněný tón mu prý nevadil, u Duška je na něj zvyklý. „Je vědec, výzkumník, biostatický analytik, který se zabývá daty a vždycky mluví velmi otevřeně. Říká to, co si myslí, a vždycky mluví tak, jak mluvil na zdravotním výboru. Není politik ani není manipulován nějakou politickou stranou, prostě říká svůj názor, který vychází z tvrdých dat,“ přiblížil redakci.

Válek současně upozornil, že výbor byl neveřejný. Mohlo to tak podle něj vzbudit dojem, že nebude nahráván, jak je běžné. „Byl neveřejný tak, jak je všechno v Parlamentu kvůli koronaviru. To znamená, že tam nemá přístup veřejnost, ale to jednání není tajné. A to mohlo pana profesora nebo jiné účastníky zmást,“ doplnil.

S obsahem přednesu byl spokojený také pirát Petr Třešňák. „Pan Dušek je jeden z největších odborníků u nás, co se týče zdravotnických dat, která umí patřičně odprezentovat,“ uvedl. Výhrady k jeho přednesu neměl.

Výroky Ladislava Duška si můžete přečíst v následujícím přehledu:

Ke strachu z nákazy

„Je pravda, že se máme bát toho, co zůstalo v lese. A je pravda, že před tím nemáme kam zdrhnout. A je pravda, že nemůžeme žít ve vězení 10 let. A je pravda, že nemůžeme zemi poslat do pravěku ekonomicky. A je pravda, že čím rychleji vymře 10 procent Němců a Rakušanů, tak tím víc nás budou ekonomicky tlačit, protože budou imunní. Ten tlak ale bude ještě úplně jiný. Země, které projdou rychle tou vlnou, tak projdou jakousi darwinistickou selekcí. Změní to rovnováhu. Jako kdyby to tady už někdy bylo historicky. A já z toho mám strašný strach.“

K promořování

„Pokud není na obzoru zázračná vakcína, jako že to vypadá, že ta mrcha umí ještě mutovat a asi i jiný krásný věci, tak se prostě budeme – a tady to snad můžu říct, v tomto kolektivu to nebude sprosté slovo – promořovat. Nějak to začít musí. Mám strašný strach z toho, co se stane, protože my nevíme, co tam venku v přírodě zůstalo jako nálož. Nevíme, v jakém časoprostoru jsme teď s tou infekcí. Jestli jsme na začátku a máme tady imunitu získanou a zkušenost s tím virem jednoprocentní, dvouprocentní, tříprocentní, to je v podstatě jedno, jaké to číslo je, prostě do deseti procent. Anebo jsme v situaci, která by byla fakt nádherná, a to je třeba 40 procent. A naštěstí by třeba také ukázalo – pánbůh přeje nešťastným malým národům – že ta imunita alespoň chvilku vydrží a pak zase to rozhodování bude jiný. My to prostě nevíme.“

Unikátní studie v Česku, řekl ministr Vojtěch o plošném testování. Bude se týkat až 27 tisíc lidí

Číst článek

K volnému pohybu

„Když by se to od 1. 9. rozvolnilo tak, že by nastal úplně volný pohyb jako za normální populace. A předtím by už probíhal přípravný pohyb, třeba moje oblíbené metalové koncerty. A ten virus by dostal šanci se vrátit zpátky do čísla 2,8 (reprodukční číslo, které udává, kolik dalších lidí nakazí jeden pacient, aktuálně je pod hodnotou 1 – pozn. red.) a byl by v imunologicky naivní populaci, tak zvládne svoji finální předpokládanou attack rate (míra zasažení – pozn. red.), která je 60 procent v populaci, za tři měsíce. To znamená, že za tři měsíce zvládne projít přes 6 milionů lidí. Výsledkem by bylo, že bychom se na vrcholu peaku (ve smyslu kulminace nákazy – pozn. red.) dostali do dnů, kdy bychom měli 150 tisíc pozitivně diagnostikovaných a z toho by bylo 30 tisíc v kategorii 60+, a z nich by bylo 10 tisíc v kategorii těžce vulnerable (zranitelní – pozn. red.) a z nich by bylo 8 tisíc na ÚPV (umělá plicní ventilace – pozn. red.) Denně. Po dobu 1,5 měsíce.“

K vědomostem o viru

Nevíme, jaká je inkubační doba. Nevíme, jaký je poměr mezi pozitivitou a infekčností. Nevíme, jaký je podíl subklinických případů. Ze všech kalibrací modelů se mi ale bohužel zdá, že je nízký, a to asi 10 procent.“

K uzavření hobbymarketů

„Toto je samozřejmě na mikrofon nesdělitelné. I já jako chovatel koček jsem v sobotu navštívil Hornbach a zakoupil jsem všechno, co kočky potřebují, na tři měsíce dopředu, protože čekám, že ho zase někdo zakáže. Někdo, kdo sedí vedle mě (náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula – pozn. red.). A měl by, protože lidi jsou úplně blbí. Oni fakt potřebují seriál s pohřby. V Brně v Hornbachu bylo 10 procent lidí absolutně bez roušky. Normálně tam vytvářeli hloučky. Okýnko s kuřaty jelo jako okýnko s kuřaty, kde se zároveň dávalo zelené pivo. Pít se to podle mě nedá, ale k přenášení infekce je to určitě dobrý. Uvidíme, co to udělá.“

K pravdě o covidu-19

„Padlo tady, že řekněte teda pravdu. Pravda je, že nevíme, co je venku. Neznáme parametry té choroby. Jsme z jedné třetiny Germáni, možná budeme reagovat tak, z druhé třetiny nás tady přeznásilňoval Čingischán, takže bůhví, jak to s těmi receptory je. Nevíme, kolik je subklinických případů, a nevíme, kde jsme v časoprostoru, pokud jde o imunizaci.“

Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula a Šéf zdravotnických statistiků na sněmovním výboru | Zdroj: Poslanecká sněmovna

K úmrtnosti

„Kdyby se to nedejbože vymklo, tak ta nemoc má parametry a ve zranitelných vrstvách letalitu, kdy projde populací za tři měsíce. Za tři měsíce projde populací. Dostane se na svoje definiční číslo 5, 6 a pak už ji nikdo nezastaví. Prorazí ty zranitelné vrstvy obyvatel. A pak se to zase všechno vrátí do normálu, akorát budeme mít velmi šeredný hrb na mortalitní křivce. A to asi nikdo nechce, takže budeme-li tu vlnu rozkládat, bez vakcíny, beze všeho, tak takovou nálož budeme rozkládat dva roky, aby nenastala. Povolit, utáhnout, povolit, utáhnout.“

K záchraně nemocných

„Na druhé straně je pak samozřejmě druhý extrém, co říkal pan profesor Válek, abychom se nepodívali za tři roky zpátky a nezjistili jsme, že jsme zachránili 5 tisíc, 10 tisíc lidí před smrtí. A na druhé straně nezemřelo 20 tisíc lidí na nemoc, kterou nemuseli ani dostat, třeba na nádor prsu, protože jsme vypli screening.“ 

K informačnímu systému

„Toto je informační systém, který se narodil asi během 14 dní a 10 nocí. Vznikl ve chvíli, kdy jsme zjistili, že nemáme nástroj, jak budeme monitorovat pandemii, vůbec k dispozici a potřebujeme zoufale data. Do toho pan premiér volal expresivně panu ministrovi a říkal ‚vy budete vědět každou hodinu, kolik je pozitivních, vy budete vědět každou hodinu kolik je v nemocnici‘ a měl pravdu. To je naprosto legitimní požadavek. Kdybychom v tu chvíli neměli Národní informační systém, který jste vy umožnili narodit, a informační systém infekčních nemocí, tak jsme teď slepí jak krtci. Zprávu o tom, kolik lidí je v nemocnici, bychom dostávali se 14denním zpožděním na papírech.“

Ke shromažďování dat

„Představte si, že to ujede tak, jak to ujelo v Lombardii. A ujede to tak, že bude denně v Praze diagnostikováno tisíc pacientů v různém stavu polymorbidity (člověk trpící více závažnými nemocemi – pozn. red.) a zároveň laboratoře to nebudou zvládat, KHS budou v tu chvíli po smrti a pacienty budou do nemocnic vozit rovnou sanitky a nepůjde to klasickým epidemiologickým způsobem. V tuto chvíli by to ten systém měl všechno podchytit, pokud lidé v nemocnicích dodrží základní kázeň pěti parametrů. Z laboratoří, co půjde, teď v reálném čase vidíme… se mohu podívat a vidím, co se stalo před deseti minutami, kolik bylo diagnostikováno lidí, kolik bylo vyskladněných. Umožňuje se podívat, jak jsou na tom tito lidé zdravotně, protože v Národním registru hrazených zdravotních služeb vidíme jejich desetiletou historii. To znamená, bylo by možné v reálném čase připravit prediktivní model, který by řekl koordinátorovi kraje a šéfovi záchranky‚ valí se na vás vlna, v noci bylo diagnostikováno 500 nových pozitivních pacientů a vypadá to tahle: 300 z nich jsou 40- a nemají skoro žádný jiný záznam než zkažené zuby, 200 z nich jsou senioři a stovka z nich jsou tito: s nádorem, aktivní léčba, hemofilik, diabetik a tak dál. A když to přeženu, musela by to schválit vláda, šlo by to tomu koordinátorovi dodat s kontakty a místem pobytu, aby těm lidem mohl i telefonovat, protože to v tom systému je.“

K predikci úmrtí

„To, co zatím proběhlo v Čechách, umožňuje predikovat úmrtí pacienta s 95procentní pravděpodobností. To je úplně spolehlivá mašina, kdy my vidíme, že ten pozitivní člověk s vysokou pravděpodobností doputuje do nemocnice, a jakmile je v nemocnici, tak predikovat těžký průběh dokážeme, když známe ty základní charakteristiky, s 95procentní pravděpodobnostní. Zatím. Ono to trochu zhořkne, těch pacientů je zatím málo. Toto je ale základní funkčnost systému, který byl připraven pro ten válečný stav.“

K online dispečinku a novinářům

„Měl by to být nástroj, do kterého půjdou regionální koordinátoři, ti už tam jsou, a záchranky v případě, že by musely na spádovou oblastí rozhodovat v předstihu před tou nemocí, což by jim tu pravomoc dal zase předchozí systém. Padla dohoda, že všichni koordinátoři jsou teď pod státní službou, takže mají brutální mlčenlivost. Ten systém, pokud by to nastalo, musí být samozřejmě neveřejný, protože jediný, co nechci, je vidět v Blesku, jak mizí ÚPV v nějakém regionu a zklamání z novin je jedno z nejhorších, který jsem udělal za poslední tři týdny. Nějaká pátá kolona demokracie, na to zapomeňte. Tlupa hyen. Publikují fotku mrtvoly jenom proto, aby měli něco na titulní straně. Natož tohle, to by bylo žrádlo.“

Vyléčených z nemoci covid-19 je v Česku už 1753. Počet obětí stoupl na 201

Číst článek

K velkému bratru

„To, na co se díváte, je brutální velký bratr. Protože za A vlevo je informační systém infekčních nemocí, který de facto trasuje i rodinu toho člověka, bydliště, úplně všechno, nejen rodinu. A to napojení do Národního registru hrazených zdravotních služeb jde vlastně do databáze s desetiletou historií těch záznamů. Je to systém, který má potenciál zachránit tisíce životů, proto byl takto postaven. A NZIS byl postaven na retrospektivní analýze statistické, zákon 372, který jste povolili, jasně říká: bude ho spravovat ÚZIS, bude odpovědný se vším, co k tomu patří, nikoho do toho nebude pouštět, bude to napíchnutí e-government a Dušek jako analytik neuvidí identitu člověka, bude-li chtít vidět identitu člověka, musí jít na základní registry a bude to používat retrospektivně.“

Ke zveřejňování dat

„Teď je ten systém naprogramován k prospektivní použití v uvozovkách ve válečném stavu. Já si moc přeju, aby nebyl takto použit, aby nebyl aktivován. Pokud bude, bude to rozhodnutí kolektivní. Ale to, proč mě paní profesorka Adámková vyzvala, a to, čeho ona je svědkem: vzniká řada určitě v dobré víře iniciovaných návrhů různých řešení, kdy přicházejí různé klastry, asociace, konglomerace, s. r. o. a a. s. a říkají – teď právě umírá svět a my ho umíme zachránit, ať Dušek otevře data a my vám ukážeme, co umí smartphone. Ať Dušek otevře data a my vám ukážeme, jak se modeluje. A já na to říkám, jestli chcete podepsat, že jsem blbý, s tím není vůbec žádný problém. Já si takhle připadám od dětství. Ale já ty data nikdy v životě nemůžu otevřít.“

Kristýna Guryčová, tat Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme