Na vakcínu nemáme čas, je proto skvělé, že je tu skoro hotový lék, říká biochemik Konvalinka

Lék proti koronaviru by mohl být během pár týdnů. „Testování probíhá velmi dynamicky,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál biochemik z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Jan Konvalinka. Zároveň popisuje, že pokud bude látka fungovat, bude z etického důvodu testování přerušeno.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nový koronavirus: snímek viru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc COVID-19, pod elektronovým mikroskopem. Výběžky na vnějším okraji vytvářejí podobu koróny či koruny, dle čehož se koronaviry označují. Fotografie od amerického úřadu National Institute of Health

Nový koronavirus: snímek viru SARS-CoV-2, který způsobuje nemoc COVID-19, pod elektronovým mikroskopem. Výběžky na vnějším okraji vytvářejí podobu koróny či koruny, dle čehož se koronaviry označují. Fotografie od amerického úřadu National Institute of Health | Foto: NIAID-RML/National Institute of Health | Zdroj: Flickr | CC0 1.0,©

Jaký je nejnadějnější směr ve vývoji léku na Covid-19?
Nejnadějnějším kandidátem je látka remdesivir, kterou firma Gilead vyvinula před šesti lety během epidemie eboly. Ta však skončila dříve, než mohli látku dotestovat, a zůstala v šuplíku. Epidemie eboly se znovu vrátila za další dva roky a látku testovali s dalšími dvěma vzorky. Preparát remdesivir se neosvědčil jako nejlepší. Když už ale byla látka vyvinutá, tak ji zkoušeli na další viry a ukázalo se, že je velmi účinná na SARS, který je hodně příbuzný současnému koronaviru z Wu-chanu. A právě proto ji lze rovnou použít. Vývoj nového léku by totiž trval deset až patnáct let a stál miliardu dolarů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor Věry Štěchrové s biochemikem Janem Konvalinkou

Jak dlouho bude testování trvat?
Testování probíhá velmi dynamicky a rychle. Probíhají čtyři různé klinické zkoušky, dvě v Číně v oblasti Wu-chanu a další v jihovýchodní Asii a ve Spojených státech a jsou již ve třetí fázi klinického testování. To znamená, že látku testují na asi tisíci pacientech z různých center a srovnávají je s placebem nebo s jinou symptomatickou léčbou. Je to ve velmi pokročilém stadiu, dost se spěchá a investuje se spousta peněz. První výsledky by měly být v dubnu. Pokud bude látka fungovat dobře, jak řada z nás doufá, bude z etických důvodů pokus přerušen a látku dostanou všichni pacienti ve studii. Ta funguje tak, že části pacientů se dá placebo, čili neúčinná látka, a zbytku se dá testovaná látka. A lékař ani pacient neví, kdo jakou látku dostal. Ale kdyby měli lidé v kontrolní skupině umírat, je neetické pokračovat dál a všem by byla poskytnuta účinná látka. Když to bude fungovat, dozvíme se to možná za pár týdnů.

Jak musí dopadnut testování, aby se látka dala považovat za účinnou?
Na vyhodnocení testů jsou velmi přísná pravidla. V tomto případě to bude bráno velkoryseji, jelikož jde o velkou a globální záležitost. Nezapomeňme, že lidé umírají, smrtnost viru se odhaduje na jedno procento podle posledních údajů. Jakmile se uvidí velký rozdíl ve skupině léčené preparátem vůči té kontrolní, tak to znamená, že lék funguje a začne se nasazovat.

Původně se mluvilo o smrtnosti v rozmezí 2-3 procenta. Uvádíte jedno procento. Změnil se tento údaj?
Smrtnost je podíl mezi nakaženými a oběťmi infekce. Známe počty mrtvých, ale neznáme přesné počty nakažených. A u řady lidí probíhá infekce bez příznaků nebo s malými příznaky, a lékařskou pomoc proto nevyhledali. Přesný počet nakažených tedy neznáme a je pravděpodobně daleko větší. Smrtnost tak může být dokonce ještě menší než zmíněné jedno procento.

Máme za sebou první úspěch, na závěry je ale ještě brzy, říká biochemik o možném léku na koronavirus

Číst článek

Zdá se, že v Číně mají vrchol nemoci za sebou. Jak pravděpodobné je, že by měla nemoc podobný průběh i v Evropě?
Já to považuji za velmi pravděpodobné. Jsme stále v rané fázi vývoje. To, co může být nebezpečné, jsou dvě věci. Jednak přísná karanténní opatření, která nebudou v Evropě na rozdíl od Číny možná a nejspíš ani rozumná, nejsme diktátorský stát a ještě jednou, ani si nemyslím, že by to bylo správné. A druhá věc je – a to nevíme – že evropští pacienti mohou reagovat trochu odlišně. Imunitní systém může být nastaven trochu jinak a nemoc se bude projevovat jiným způsobem. Třetím problémem může být i to, že virus začne mutovat, ale to se mi nezdá příliš pravděpodobné.

Zároveň je ve vývoji i vakcína. Dá se říct, jestli je v této chvíli důležitější vakcína, nebo lék?
Vakcína je skvělá, je to, co nám pomáhá proti většině virových chorob. Může být buď terapeutická, tedy směs protilátek, která léči již nakažené pacienty, a protektivní, to je to, co všichni znají, která zabrání tomu, abyste nemoc dostali. Oba přístupy jsou možné, ale vývoj vakcíny trvá nejméně 18 měsíců a na to nemáme čas. Proto je skvělé, že tu máme ve vývoji snad skoro hotový lék, který může fungovat, a budeme ho snad moci za několik týdnů nabídnout. To se Tomáši Cihlářovi jako šéfovi týmu z Gileadu ohromně povedlo a já mu držím palce, aby to dotáhli do konce.

Vláda v pondělí schválila zastavení letů z Jižní Koreji a severní Itálie. Je to z hlediska biochemika nutné opatření?
Jako biochemik bych to neměl komentovat, to je více epidemiologická nebo lékařská záležitost. Já si o tom dovoluji pouze laicky pochybovat. Lidé ze severní Itálie jezdí auty nebo poletí přes Frankfurt. Je to spíše politické gesto než reálný krok, který něco zastaví. Virus nezná hranice a myslím, že už tady dávno je.

Stále platí to, co jste napsal před několika dny, že pokud byste byl ve Wu-chanu, tak byste se obával, ale tady jste v klidu?
Napsal jsem to v reakci na hysterické reakce, které jsem okolo sebe slyšel. Panika není dobrá v žádném případě, je třeba být opatrný a dodržovat hygienická opatření. Nakažení lidé a ti, co s nimi přišli do styku, by měli být v přísné karanténě, to je v pořádku. Ale rozhodně nevyzývám k panice a obavám. Ročně na malárii umírá přes dva miliony lidí, u nás na chřipku 2000 lidí ročně. Nechci to bagatelizovat, ale je třeba vidět věci v kontextu a nepropadat panice.

Věra Štechrová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme