‚Muselo jim být jasné, že nebude na platy.‘ Koronavir dopadl na rozpočty nemocnic i odměny zdravotníkům

  • Vláda zdravotníkům slibovala za vysoké pracovní nasazení a rizika spojená s péčí o pacienty s nemocí covid-19 mimořádné odměny.
  • Například situace v pražské Nemocnici Na Homolce ale ukazuje, že nebude jednoduché to splnit. Nemocnice totiž musela v nouzovém stavu omezit provoz a teď jí chybí peníze. Pocítí to finančně ti, kteří nestojí takzvaně v první linii v boji s epidemií.
  • Podobná situace je podle zjištění serveru iROZHLAS.cz i v některých dalších nemocnicích v Česku.
  • Podle šéfa lékařské komory Milana Kubka to není fér. „Neznám žádného zdravotníka, který by nepracoval v první linii,“ říká.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nemocnice Na Homolce | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Pražská Fakultní nemocnice v Motole vyčlenila v březnu na pokyn vládní koalice pro pacienty s nemocí covid-19 speciální operační sály i některá oddělení. Společně s dalšími zdravotnickými zařízeními měla pomoci čelit šířící se nákaze koronavirem. Provoz zbytku nemocnice se však na základě mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví utlumil. Odložily se lékařské zákroky, rušily se vyšetření.

Část zdravotníků Nemocnice Na Homolce přijde v dubnu o odměny. Chybí finanční prostředky

Číst článek

Nyní to ale vypadá, že nouzový stav by mohl mít na zdejší zdravotnický personál další dopad. Část pracovníků by nemusela – podobně jako v Nemocnici Na Homolce – dosáhnout na bonusy. Zatímco takzvané covidové týmy mají příplatky v krizové době už jisté, u zbytku zaměstnanců se podle mluvčí motolské nemocnice Pavlíny Dankové teprve uvidí.

„Co se týká mimořádných odměn pro zaměstnance, to bude vedení nemocnice řešit někdy v červnu, až budeme mít konkrétní čísla, jaké náklady navíc jsme museli vynaložit v souvislosti s pandemií covid-19,“ reagovala Danková na otázku serveru iROZHLAS.cz, jak se omezený provoz nemocnice během koronavirové krize podepíše na prémiích jejího personálu.

K mimořádným bonusům pro pracovníky státních nemocnic, kteří se podílí na boji s nákazou, vyzval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v polovině dubna. „Je vysoce žádoucí, aby byli zaměstnanci, kteří provádějí vysoce náročné činnosti související s řešením pandemie nemoci covid-19, za tyto činnosti mimořádně odměněni,“ napsal v dopisu určeném lékařským zařízením.

Jenže úterní zprávy z Nemocnice Na Homolce naznačily, že nejde o snadný úkol. Tamní ředitel Petr Polouček v dopise, který má server iROZHLAS.cz k dispozici, své zaměstnance informoval, že nemocnice není po útlumu v dobré kondici. Prémie se proto rozdělí „nestejnoměrně“. „Zdravotníci z covid týmů dostanou více, zatímco ostatní zdravotníci, jejichž činnost musela být v důsledku nouzového stavu omezena, naopak méně,“ doplnila posléze nemocnice na svém webu.

Nefér bonusy

To se však nelíbí některým zdravotníkům. „Je to alarmující, vláda přinutí celou nemocnici změnit chod, muselo jim být jasné, že nebudou mít na platy,“ reagovala jedna z lékařek na Poloučkův dopis.

A nesouhlasí s tím ani prezident České lékařské komory Milan Kubek, podle něj to není fér. „Neznám žádného zdravotníka, který by nepracoval v první linii. Přichází do styku s pacienty a nemají-li v dispozici ochranné pomůcky, riskují své zdraví, protože každý pacient může být potenciálně infekční,“ řekl. Dokazuje to podle něj to, že zdravotníci tvoří v tuzemsku 10 procent všech nakažených.

„To není jen tak. Svědčí to o tom, že se nakazili při plnění svých pracovních povinností. A vůbec uvažovat o tom, že by se někomu snižovaly příjmy za situace, kdy klesla výkonnost nemocnic – a to v důsledku nařízení vlády a správného nařízení, protože jedině nařízení omezující mezilidský kontakt zabránila u nás katastrofě, která byla v Itálii nebo ve Španělsku – považuji za nehorázné,“ pokračoval Kubek.

Odměňování ve zdravotnictví je podle Kubka historicky nastaveno na velmi nízkou úroveň, příjmy zdravotníků se pak dohání mimořádnými odměnami. Pro řadu z nich to tak nyní může být finanční rána, pokud o ně kvůli omezenému provozu nemocnic přijdou. „Jsou nemocnice, kde je ta základní mzda velmi nízko a je dorovnávána na nějakou důstojnou úroveň prostřednictvím nejrůznějších odměn,“ doplnil.

Oproti tomu mírnější tón volí prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová: „Odměny nikdy nebyly fér.“ Podle ní jde o specifickou věc každého zařízení. „Odměny byly vždy podle toho, s jakým hospodářským výsledkem dané zdravotnické zařízení hospodaří. Nemocnice, které na tom byly dobře, odměny rozdělovaly, a naopak, takže ta situace se nemění,“ doplnila.

Finanční problémy

Způsob, jak v rámci nouzového stavu odměnit své zdravotníky nad rámec jejich standardního platu, hledají nyní i další nemocnice. Třeba ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně mají ve hře hned několik variant, rozhodnout by se podle mluvčí Dany Lipovské mělo příští týden.

S financemi na tom přitom nemocnice také není dobře – kvůli koronaviru musela omezit počet operací ze 60 denně na pouhou dvacítku. „Během pandemie koronaviru jsme kompletně zrušili plánované zákroky a operace. Dělali jsme pouze akutní věci,“ popsala Lipovská.

Svatoanenská nemocnice se už pomalu vrací do normálu, přesto je ale podle mluvčí už nyní jasné, že běžný počet zákroků do konce roku nedožene. „Pokud se nezmění úhradová vyhláška, budeme muset kvůli nižším výkonům vracet zálohy (od zdravotních pojišťoven – pozn. red.), protože nebudeme schopni letos množství operací dohnat. Doufáme však, že k tomu nedojde,“ doplnila Lipovská.

Odměňování zdravotníků je podle šéfa lékařské komory v Česku nastaveno historicky velmi nízko | Foto: Tereza Kráčmarová | Zdroj: Český rozhlas

Zálohy na zrušené operace se aktuálně řeší. Podle šéfa lékařské komory Kubka by si nemocnice měly tyto platby nechat. Upozorňuje, že zdravotním pojišťovnám kompenzuje výpadky příjmů zvýšení plateb za státní pojištěnce. Od června se na osobu za měsíc zvýší o 500 korun.

„Takže zdravotní pojišťovny peníze mít budou. Jednáme proto o tom, aby zálohové platby byly považovány za platby konečné, aby zdravotnická zařízení nebyla na svých příjmech krácena, i když musela svůj provoz omezit,“ přiblížil Kubek.

Covidové ztráty

Například Všeobecná fakultní nemocnice v Praze odhaduje, že její ztráty v souvislosti s koronavirem půjdou do milionů korun. „Mimo jiné v důsledku nákupu velkého množství ochranných pomůcek, omezení plánované zdravotní péče a zvýšení osobních nákladů,“ vysvětlila mluvčí Marie Heřmánková.

Péče o pacienty

  • Obvyklá péče o pacienta zahrnuje léčebné úkony, ale také výživu, hygienu nebo pravidelné změny polohy. Zdravotníci pečující o pacienty s covid-19 pracují v overalu s kapucí, s respirátorem, ústenkou, průhledným štítem, v čepici a trojích rukavicích. V plném vybavení vydrží obvykle dvě až tři hodiny, pak mají pauzu a obvykle druhou část směny.
  • V ochranných prostředcích se nemohou pořádně napít nebo si dojít na toaletu. V overalu se extrémně potí, při dýchání skrz respirátor někdy nemají dost kyslíku. Mohou být dehydratovaní, pociťovat bolesti hlavy nebo pokles pozornosti. Podle České lékařské komory se do Velikonoc nakazilo kolem 230 zdravotních sester a 130 lékařů, většina z nich podle ministerstva mimo zaměstnání.

Odměny za březen – alespoň tedy lékařům, sestrám či sanitářům starajícím se o pacienty s covidem-19 – nemocnice rozdala, o dubnových přídavcích se teprve jedná. „Výše odměn byla stanovena tak, abychom byli v současnosti schopni tyto odměny pokrýt z rozpočtu nemocnice,“ dodala Heřmánková.

To v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) vyčíslili ztrátu „kvůli zvýšeným hygienickým a organizačním opatřením“ jen za březen na 17 milionů korun. „Omezení se také samozřejmě projevuje i v části lékárenských služeb, kde došlo k propadu cca 5 milionů korun. Nicméně díky zálohovému systému plateb od zdravotních pojišťoven, je pro tuto chvíli tento výpadek saturován,“ přiblížila mluvčí Markéta Šenkýřová.

IKEM o žádného pacienta s koronavirem ze své podstaty nepečoval, jde především o transplantační a kardio centrum. Tamní zdravotníci však pomáhali s odběrem vzorků u lidí s podezřením na nákazu i během plošného testování. A hlavně těmto pracovníkům bude v souladu s doporučením ministerstva zdravotnictví podle Šenkýřové náležet mimořádná odměna.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme