Čtyři dny lockdownu vůbec nic neřeší, říká k návrhu odborů rektorka Nerudová
Občanská iniciativa KoroNERV-20 vyzvala vládu, aby pod záštitou ministerstva školství vytvořila odbornou platformu, která by řešila návrat dětí do škol a dopady dlouhodobé výuky na dálku. Dále by měla zajisti co nejrychlejší očkování pedagogů a otevření škol i kroužků pro děti a mladé lidi. Více řekla v rozhovoru pro Český rozhlas Plus členka iniciativy a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová.
Měla vaše výzva ze strany vlády už nějakou odezvu?
Domnívám se, že zhruba před týdnem až 10 dny určitě odezvu měla, protože se velmi živě začalo diskutovat, za jakých podmínek by se mohli žáci vracet do škol.
Poslechněte si rozhovor s členkou iniciativy KoroNERV-20 a rektorkou Mendelovi univerzity v Brně Danuší Nerudovou
Za univerzity musím říct, že proběhla jednání mezi ministrem (školství za ANO Robertem) Plagou a zástupci České konference rektorů, kdy jsme mapovali, jaký počet testů by například bylo potřeba, kdybychom pouštěli postupně zpátky třeba končící ročníky, anebo naopak první ročníky vysokých škol.
Na druhou stranu je nutno říct, že epidemická situace se bohužel v tuto chvíli natolik zhoršila, že se osobně domnívám, že děti se rozhodně nebudou vracet do škol 1. března tak, jak se dřív uvažovalo. (To ve středu dopoledne potvrdil i premiér Andrej Babiš z hnutí ANO – pozn. red.)
Vy jste připomínali pravidlo úspěšných zemí: školy zavíráme jako poslední a otevíráme jako první. Teď, jak jste sama připomenula, je epidemická situace mimořádně vážná, odbory přišly s návrhem na takzvaný tvrdý lockdown v období Velikonoc. Ale o lockdownu pro některé regiony a přísnějším vynucování opatření v úterý mluvil i nový člen Rady vlády pro zdravotní rizika, epidemiolog Petr Smejkal, který je jedním ze signatářů nové výzvy vědců z různých oborů volajících po razantnějších opatřeních. Co si o tom myslíte?
Tady je potřeba zmínit několik věcí. Já jsem tou výzvou odborů velmi překvapená, a to z několik důvodů. Prvním je fakt, že totální lockdown nelze provést na základě pandemického zákona, protože pandemický zákon neumožňuje omezovat pohyb. Hovoříme-li o totálním lockdownu, znamená to, že by musel být opět vyhlášen nouzový stav.
Druhá věc je ta, že to, co vidíme dnes – ty počty nakažených – tak se díváme 14 dní dozadu. Počty prostě porostou a z mého pohledu je vyžadování lockdownu za čtyři týdny skutečně holý nesmyl. Ta čísla rostou tak exponenciálně, že pokud hovoříme o lockdownu, je potřeba ho udělat ihned. I když uděláte lockdown, tak ta čísla dalších 14 dní porostou.
Školy se v pondělí neotevřou, byl by to chaos, shodují se Gazdík a Rais. Testy totiž dorazí v neděli
Číst článek
To souvisí s mou třetí poznámkou, že požadování lockdownu na čtyři dny je zcela nesmyslné. A to z toho důvodu, že čtyři dny vůbec nic neřeší. V případě, že dáte lockdown, jak se ukázalo na jaře, a jak se koneckonců ukázalo i na podzim, doběh je minimálně 14 dní. Takže když uděláte lockdown na čtyři dny, tak ho uvolníte v době, kdy vám pořád ještě čísla porostou a ani se nezastaví.
Tou poslední poznámkou je, že jsem velmi překvapená tím, že na podzim, respektive před Vánocemi, když všichni chtěli rozvolňovat a všichni volali po tom, abychom si užili vánoční svátky, přičemž Velikonoce jsou nejdůležitějšími křesťanskými svátky a vlastně už podruhé by na Velikonoce byl totální lockdown. Z mého pohledu je potřeba ten lockdown udělat daleko dřív, v podstatě okamžitě.
Jak už zaznělo, kvůli zhoršující se epidemické situaci doporučují zpřísnění opatření odborníci z nejrůznějších oborů. Iniciativa 40 dní pro zdraví zveřejnila výzvu lékařů a dalších odborníků, která vyzývá ke stanovené cíle za 40 dní mít méně než tisíc nových případů denně. Teď směřuji k otázce: kolik stojí jeden den tvrdé uzávěry?
Jeden den tvrdé uzávěry stojí čtyři až pět miliard. Ale je potřeba říct, že se na to musíte dívat z dlouhodobého hlediska. Když si spočítáte, kolik již stála tahle dlouhodobá agónie, ve které se nacházíme, tak se domnívám, že 14denní lockdown, který by zastavil exponenciální nárůst, by na konci dne levnějš, než ta vleklá krize, ve které se nacházíme.
Kapacita lůžek se blíží naprostému vyčerpání, není to ničí vina, řekl náměstek Černý
Číst článek
Náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý v úterý prohlásil, že za kolaps intenzitní zdravotní péče nikdo nemůže, že to musíme brát jako přírodní katastrofu. Souhlasíte s tím?
S tímto prohlášením zásadně nesouhlasím, protože jako občanská iniciativa KoroNERV-20 jsme od jara několikrát vyzývali vládu k tomu, aby se nachystala na očkování, aby vytvořila strategický plán.
Vyzývali jsme, aby přes prázdniny navýšila trasovací kapacity. Na podzim, respektive na Nový rok, jsme vyzývali, aby vláda zvýšila nemocenskou tak, aby lidé byli motivováni chodit na testy, neměli strach, že zůstanou v karanténě a tak dále.
Myslím si, že sama občanská společnost v České republice vyprodukovala spoustu doporučení, stejně jako je vyprodukovala řada expertů. Bohužel žádná z těch doporučení nebyla vládou vzata v potaz, takže odmítám tvrzení, že za tuto situaci nikdo nenese zodpovědnost.
Podíváme-li se jenom na to, jakým způsobem nejsme schopni očkovat. V listopadu vyzývala občanská iniciativa KoroNERV-20 vládu, aby vybudovala očkovací kapacity a nastavila strategii očkování. Nic takového se nestalo.
