Nákup roušek od českých výrobců? Stát obchoduje jen se zlomkem z nich, ukázal průzkum
- Když opadla nejkritičtější vlna nakažených, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) sliboval, že do byznysu kolem nákupů zdravotnického materiálu zapojí i české firmy. A podobně se vyjádřil i šéf vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
- Teď se ale zdá, že v praxi tento záměr pokulhává. Vyplývá to alespoň z rozsáhlého průzkumu Pirátů mezi tuzemskými výrobci ochranných pomůcek.
- Strana oslovila celkem 212 podnikatelů, z došlých odpovědí spolupráci se státem potvrdil pouze zlomek výrobců. Ministr Karel Havlíček (za ANO) se kritice vlády brání: „České firmy vůbec nebyly na větší dodávky připravené.“
„Byli jsme kontaktováni obchodním týmem covid-19, ale nakonec se ukázalo, že šlo o omyl, protože chtěli ochranné štíty poptat u někoho jiného,“ zněla například odpověď společnosti Prusa Research, která vyrábí ochranné štíty s pomocí 3D tiskárny. Zdravotníkům v první linii jich firma Josefa Průši rozdala už 120 tisíc.
Vláda nakoupí miliony ochranných pomůcek za 3, 7 miliardy korun. Zásoby by měly vydržet dva měsíce
Číst článek
Na výrobu ochranných pomůcek se s příchodem pandemie koronaviru vrhla také dvojice architektů tvořící pod značkou Braasi Industry. Místo batohů začala šít roušky. A své služby po vyhlášení nouzového stavu nabídla radnici Prahy 7. Také zdarma.
„Zároveň jsme pro městskou část řezali bavlněný materiál pro další výrobce, kterým ho radnice sama distribuovala,“ uvedla Eliška Slámová, spoluzakladatelka designového obchodu. K tomu, že by je oslovil některý z úřadů sám, ale nedošlo.
Jiný je zase případ podnikatele Oldřicha Glogara. Jeho společnost 2G Lipov prodávající přikrývky a polštáře od počátku krize vyrábí roušky z nanomateriálů. „Jako jedni z mála máme na nanomateriály certifikáty jak od výrobce, tak od Textilního zkušebního ústavu v Brně,“ popsal.
Glogar proto napsal na ministerstvo vnitra, a to podle svých slov hned několikrát. Jeho nabídka ale zůstala bez odpovědi. „Prostě se na to vykašlali, šli jsme vlastní cestou, a to dodávkami do automotivu a podobných firem,“ pokračoval podnikatel, který teď své výrobky prý dodává i do Německa. „Naše nabídka byla pestrá, jak co do kvality, tak ceny,“ uzavřel.
Vnitro ale oponuje. Resort podle Adama Rözlera z tiskového odboru v té době textilní roušky nepoptával, firmu si však alespoň zařadil do svého seznamu. „Její nabídka byla zavedena do naší evidence možných dodavatelů. Firma nebyla nakonec oslovena, neboť nabízela textilní roušky, které nebyly ministerstvem vnitra poptávány,“ zdůvodnil.
Průzkum
Piráti oslovili celkem 212 firem, které v tuzemsku ochranné pomůcky kvůli nemoci covid-19 vyrábí. Vycházeli ze seznamu, který dal už dříve dohromady poslanec Tomáš Martínek. Pirátský zákonodárce soupis, který měl posloužit státním institucím i soukromým zájemcům o dodávky zdravotnického materiálu, zveřejnil na konci března také na twitteru. Martínek čerpal z vlastní rešerše i z přehledu ministerstva průmyslu a obchodu.
Strana se podnikatelů ptala konkrétně na to, jestli se na ně ohledně možného nákupu obrátila ministerstva, kraj či obec a případně jak spolupráce probíhala. Z dotázaných více než dvou stovek výrobců, zaslalo své odpovědi 75 firem. Jejich přehled má iROZHLAS.cz k dispozici.
Kontrola NKÚ
Šéf Pirátské strany Ivan Bartoš se kvůli nákupů zdravotnických pomůcek obrátil také na Nejvyšší kontrolní úřad. Vláda podle něj české výrobce nadále ignoruje. Nejde však o jediný podnět, který kontroloři obdrželi. Prověrku objednávek zdravotnického materiálu tak v pondělí schválilo širší vedení úřadu, takzvané kolegium. „Kontrola začne tento týden. NKÚ od samého začátku situaci sleduje, analyzuje a shromažďuje potřebné podklady,“ uvedla redakci mluvčí úřadu Jana Gabrielová. Zaměřit se kontroloři chtějí například na rozdílné ceny. Částky vyplacené za stejné pomůcky na různých úřadech už dříve zmapoval server iROZHLAS.cz.
Z reakcí podnikatelů vyplývá, že pouze 8 z nich bylo vybídnuto ke spolupráci ze strany některého ministerstva. Jde například o společnost Nanologix specializující se na ochranné masky. Od firmy ze severních Čech nakoupilo během koronavirové krize ochranné pomůcky za více než sedm milionů korun například ministerstvo obrany, zdravotnictví, Ústecký kraj, Policejní prezidium nebo Pražský hrad, jak už dříve redakce upozornila.
Mezi úspěšné obchodníky se řadí dále třeba společnost Drylock Technologies. Tu však oslovil Liberecký kraj. Uzavřela s ním kontrakty na dodávky zdravotnického materiálu za více než tři miliony korun. „Vyráběli jsme filtry do bavlněných roušek. Vyrobili jsme jich cca 2 miliony kusů. Spolupráce probíhala naprosto excelentně,“ přiblížilo vedení společnosti.
Výrobců, na které se obrátila hejtmantsví, bylo – podle došlých odpovědí – celkem pět. Další desítka firem pak nákupy řešila s obcemi, nemocnicemi a dalšími úřady. Ne všechny kontakty se ale přetavily v konkrétní nabídky.
Peníze v Číně
Šetření mezi výrobci zdravotnických pomůcek inicioval pirátský poslanec Radek Holomčík. České firmy by se podle něj měly zapojit do nákupů materiálu mnohem více. Apeluje proto hlavně na vládu. „Je potřeba udržovat co největší množství peněz v naší ekonomice. Hospodářská krize, která po pandemii přijde, si to žádá,“ řekl pro iROZHLAS.cz.
Zákonodárce tak narážel na to, že většina peněz, které ministerstva za dodávky zdravotnických pomůcek během nouzového stavu utratila, skončila v Číně. Deník N tento týden spočítal, že v případě objednávek ze strany resortu vnitra šlo z celkově utracených peněz českým firmám jen jedno procento. Zbytek tekl do komunistické země.
Holomčík také upozorňuje, že by mohla přijít druhá vlna nákazy. Je proto potřeba se připravit. „Považuji za nutné vybudovat dostupné kapacity, aby se neopakovaly výpadky dodávek a stresové situace, abychom měli záruku alespoň části dodávek,“ pokračoval poslanec.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) ale výtky pirátského poslance odmítá. „Piráti míří správným směrem, ale v krizi se projevuje jejich nezkušenost,“ napsal redakci v SMS zprávě. Podle něj nebyly české firmy na nápor připraveny, vláda proto musela nakupovat jinde.
„Během krize se chopily příležitosti a začaly investovat do výroby, ale zdravotnické pomůcky musí projít všemi testy. To není o byrokracii, ale nezbytnosti prokázat, že jejich produkty nezpůsobí pacientům nebo uživatelům žádné problémy a že jsou skutečně účinné,“ přiblížil.
Havlíčkův resort podle něj aktuálně pomáhá zhruba dvou tisícovkám podnikatelů s certifikací pomůcek i přístupem k veřejným zakázkám. „Příkladem je nový systém nákupu do hmotných rezerv státu. Polovina bude na bázi rezervace zboží u našich výrobců,“ doplnil.
České nákupy
Kritice se brání i další ministerstva. Resort zdravotnictví na dotaz redakce uvedl, že spolupracoval s minimálně dvacítkou českých výrobců a vývojářů a desítkami českých dodavatelů. „Menšinu objednávek ministerstvo zdravotnictví sjednávalo se zahraničními společnostmi,“ uvedla Klára Doláková z tiskového odboru.
Resort dále argumentuje tím, že centrální nákup ochranných pomůcek skončil k poslednímu dubnu. „Nicméně některé dodávky ještě dobíhají, všechny obchodní případy tak nejsou ještě uzavřeny,“ dodala Doláková. Ministerstvo zveřejnilo přehled svých dodavatelů už dříve na svém webu, seznam pravidelně aktualizuje.
Příběhy pandemie
Problematické nákupy zdravotnických pomůcek server iROZHLAS.cz zmapoval v následujících textech:
Kvůli některým kontraktům čelilo ministerstvo zdravotnictví kritice. Pochybnosti panovaly například kolem nákupů respirátorů od společnosti Recea Prague za celkem 310 milionů korun. Její jednatel Jan Kunc má podle veřejné evidence na sobě 18 exekucí a trvalé bydliště má hlášené na úřadě městské části Praha 5.
Část ochranných pomůcek firma nedodala včas a část neodpovídala požadované kvalitě, ministerstvo zdravotnictví proto nakonec většinu objednávek stornovalo.
Problematický byl také obchod se společností De Sol Investment, jejíž jednatel Štefan Püspöki je bývalý svářeč s jedenácti exekucemi. Firma má virtuální adresu a její skrytý vlastník sídlí ve středoamerickém daňovém ráji Belize. Sporná byla i miliardová objednávka od společnosti LA Factory z Lanškrouna.
Strategické zásoby
Stejně tak ministerstvo vnitra publikovalo na svém webu přehled českých výrobců, od kterých během krize nakupovalo. Resort uzavřel obchody s celkem osmičkou firem v objemu 76 milionů korun. Vnitro také vypsalo tendr na dodávky materiálu v celkové hodnotě 1,4 miliardy korun.
Pokuta na místě za chození bez roušky. Zeman podepsal zákon proti koronavirovým deliktům
Číst článek
Objednávky zdravotnického materiálu jsou nyní na jednotlivých úřadech, nemocnicích a dalších veřejných institucích. Kromě toho vláda plánuje obří nákup za 3,7 miliardy korun, chce si tak udělat strategickou zásobu na dva měsíce. Zájemci o státní zakázky se tak mohou přihlásit do výběrových řízení.
Postup vlády během pandemie koronaviru by měla na mimořádné schůzi, o kterou požádali poslanci Pirátů a ODS, řešit také Poslanecká sněmovna. Pro svolání schůze shromáždili opoziční zákonodárci dostatek podpisů. Její součástí by mělo být také projednání návrhu na zřízení vyšetřovací komise k ministerským nákupům ochranných pomůcek.
Výdaje ministerstva zdravotnictví i dalších resortů v době koronavirové epidemie podrobně server iROZHLAS.cz zmapoval. Z porovnání vyšlo, že Vojtěchův resort nakupoval v některých případech až šestkrát dražší pomůcky než například ministerstvo vnitra. Právě tyto dvě instituce nakupují od propuknutí epidemie pomůcky v největších počtech.
