Bez očkování dětí nedosáhneme kolektivní imunity, upozorňuje biochemik Trnka
Ještě během léta by mohly jít na očkování proti koronaviru děti od 12 do 15 let. Přesný termín bude podle ministra zdravotnictví za ANO Adama Vojtěcha záležet na počtu dodaných vakcín. Evropská komise schválila pro děti látku od Pfizer/BioNTech. Radiožurnálem oslovení odborníci očkování dětí vítají, zároveň je podle nich nutné, aby se dál nechaly očkovat starší ročníky. Děti celkovou proočkovanost zvýší nanejvýš o několik procentních bodů.
„Určitě ho nenechám. Jsem si stoprocentně jistá. Muselo by tu být něco, co by nás ‚donutilo‘. Bohužel, mám o něj strach. Asi nemám takovou důvěru v očkování,“ říká Radiožurnálu 48letá Marie, která jde právě se svým třináctiletým synem k lékaři.
Obavy z očkování podle ní převažují nad výhodami.
S tím ale nesouhlasí epidemiologové ani dětští lékaři. Mezi nimi i pediatr a člen České vakcinologické společnosti Daniel Dražan. „Příčin, proč by se měly děti očkovat, je celá řada. Důvodem není jen to, že je chráníme před úmrtím, ale chráníme jejich blízké – mnohem rizikovější kontakty,“ uvádí.
Jenže ne všichni blízcí se očkovat chtějí. Třeba konkrétně v kategorii od 35 do 50 let, kam spadají i rodiče dvanáctiletých a starších dětí, dosud projevila zájem o vakcínu zhruba polovina lidí. Vyplývá to z údajů zdravotnických statistiků.
Ministerstvo zdravotnictví zatím nezkrátí intervaly mezi dávkami očkování. Odborníci mu to přitom radí
Číst článek
Podle biochemika Jana Trnky není zájem dostatečný ani u těch nejstarších skupin. „Ani v těch nejvyšších věkových kategoriích nejsme tam, kde bychom chtěli být. U těch nižších věkových kategorií je otázka, jak velký zájem o očkování bude,“ popisuje pro Radiožurnál.
Upozorňuje, že bez očkování dětí nedosáhneme kolektivní imunity – k té je potřeba až 80 procent očkovaných lidí v populaci. Tak vysoký zájem o vakcínu ale mají zatím jen lidé nad šedesát let.
Zájem nemají ani rodiče
Dětí ve věku 12 až 15 let jsou v Česku necelá čtyři procenta. Michal Bláha z projektu Hlídač státu je přesvědčený, že všechny děti v této kategorii jejich rodiče očkovat nenechají, a na kolektivní imunitu to tak bude mít malý vliv.
„Jsou to lidé, kteří jsou v přímém vlivu těch, kterým je třicet až čtyřicet let. Když to nechtějí rodiče, proč by to dávali svým dětem?“ ptá se.
Konvalinka: Možná nedosáhneme kolektivní imunity, muselo by se totiž proočkovat až 90 procent lidí
Číst článek
S tím, že dospělí nemají o očkování větší zájem, není spokojená předsedkyně Společnosti praktických lékařů pro děti a dorost Ivana Hülleová. Podle ní by se odpovědnost za zdraví starších neměla přenášet na děti.
„Od těch čtyřicátníků, ale i mladších, bych neváhala, protože když už nechrání sebe, chrání děti. Nepřenáší to na ně z pracovních kolektivů. U mladších děti si teď hledám studie, protože se mě rodiče v ordinaci občas ptají. Ptají se ale spíš na adolescenty, na středoškoláky,“ vysvětluje.
Podle ní je důležité, aby měly možnost získat očkování ohrožené, třeba chronicky nemocné děti. Pro očkování je i předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková: „Čekat na proočkování populace není rozumné. Jde o to, aby děti měly mít tu možnost být očkované.“
Dětští lékaři se rovněž shodují na tom, že očkování dětí by měli mít na starost pediatři, a ne očkovací centra. Vakcínu k očkování dětí by měly nejdřív doporučit příslušné odborné skupiny. Definitivně pak rozhodne ministerstvo zdravotnictví.
