PŘEHLEDNĚ: Rozvolnění opatření v nedohlednu, očkování nevhodné pro děti i tlak na praktické lékaře

V Česku se před koncem roku spustilo očkování proti koronaviru. Injekci s účinnou látkou zatím dostávají zdravotníci a další pracovníci z přední linie. V příštích týdnech má začít masivní vakcinace zbytku populace. Jak bude probíhat a kdo na ni dosáhne jako první? A kdo by se jí měl zatím naopak vyhnout? Server iROZHLAS.cz nabízí přehled nejpalčivějších otázek a odpovědí.

Otázky a odpovědi Praha (Aktualizováno: 10:40 5. 1. 2021) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Před koncem roku se nechal v brněnské fakultní nemocnici očkovat také ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO)

Před koncem roku se nechal v brněnské fakultní nemocnici očkovat také ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) | Foto: Anna Vavríková / MAFRA | Zdroj: Profimedia

Kdo se už nechal očkovat?

První dvě dodávky vakcín od amerického výrobce Pfizer a jeho německého partnera BioNTech do Česka dorazily koncem loňského roku. Vystačit by měly pro zhruba 33 tisíc lidí. Stát očkování v počáteční fázi vyhradil pro zdravotníky a další pracovníky v přední linii, dále se počítá s dávkami pro seniory v nemocnicích či sociálních zařízeních.

Od moru ke covidu: unikátní data, jak se měnily příčiny úmrtí Čechů od císaře pána do dneška

Číst článek

Očkovat se už před týdnem nechal v Ústřední vojenské nemocnici také premiér Andrej Babiš (ANO), který dostal vakcínu v Česku jako vůbec první. „Měl jsem odpoledne teplotu asi 37,1, šel jsem si lehnout na hodinu a potom jsem byl v pohodě,“ komentoval to později.

Spolu se šéfem kabinetu dostala vakcínu například válečná veteránka Emílie Řepíková z  Domova Vlčí mák. V pražské Fakultní nemocnici v Motole dostali očkování také pacienti po transplantaci plic.

Kolik dávek vakcíny proti koronaviru se již uplatnilo, není zcela jasné. Vládní šéfstatistik Ladislav Dušek, jehož úřad údaje o očkovaných shromažďuje, to zatím nechtěl říct. „Ano, prosím,“ odpověděl na otázku, jestli jsou tyto statistiky k dispozici.

Ústav zdravotnických informací a statistiky je bude publikovat v nejbližších dnech. „V pondělí rozhodl centrální řídící tým, že se budou zveřejňovat každý čtvrtek. Tedy tento čtvrtek zveřejníme a v pátek to bude ještě na tiskové konferenci,“ doplnil Dušek.

V pondělí nicméně vládní zmocněnec a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula mluvil v České televizi o tom, že proti covidu-19 bylo v Česku očkováno „asi 15 tisíc lidí“. 

Kolik lidí je potřeba očkovat?

Cílem ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) je proočkování alespoň 65 až 70 procent Čechů. „Potom máme vyhráno,“ řekl už dříve šéf resortu. Zabrání se tím totiž nekontrolovanému šíření nemoci. Kýžené procento ovšem odpovídá více než šesti milionům lidí. Někteří experti se proto k tomuto plánu staví spíše skepticky.

Podle virologa Libora Grubhoffera to totiž nyní spíše vypadá, že se na takové množství očkovaných nedosáhne. Přesto věří, že se nakonec situace změní. „Spousta odmítačů se k očkování připojí, protože je to skutečně jediná šance,“ řekl bývalý rektor Jihočeské univerzity.

Vládní epidemiolog Roman Chlíbek nicméně upozorňuje, že se v současné situaci těžko odhaduje, jak nakonec všechno dopadne. „Budeme se snažit, aby se proočkovalo alespoň těch 60 procent,“ uvedl.

Očkování má ale podle Grubhoffera smysl, i kdybychom na čísla přednesená ministrem nedosáhli. „Asi od třiceti procent proočkovanosti je patrný efekt, ale není to nic uspokojivého, protože pak stále ještě běží v podstatě komunitní šíření a stále se objevují komplikované případy a jsou zatížené nemocnice,“ vysvětlil Grubhoffer.

Jak se očkuje?

  • Do Česka zatím dorazily dvě dodávky vakcíny od firem Pfizer a BioNtech. Další dávka se očekává 7. ledna a pak v týdenních intervalech. Její odhadovaná účinnost je 95 procent.
  • Každý očkovaný by měl dostat dvě dávky vakcíny v minimálním rozmezí 21 dní. V případě, že se interval prodlouží, se ale podle vládního epidemiologa Romana Chlíbka nic neděje. „Pokud by se stalo, že se dodávky pro druhou dávku zpozdí, bude možné ji prodloužit i na více než 21 dnů. To se u očkovacích látek stává,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál.
  • Od 15. ledna se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) budou moci na očkování registrovat na webu https://crs.uzis.cz/ lidé starší 80 let. Od 1. února se pak budou moci hlásit všichni obyvatelé Česka. Mladší a zdraví lidé termín pravděpodobně nedostanou hned, ale budou zařazeni do databáze a časem dostanou termín přes SMS.

Záležet bude podle něj také na tom, zda výrobci budou stíhat vakcíny dodávat. Epidemiolog Chlíbek v tom ale problém nevidí, stejně jako v třítýdenním intervalu mezi první a druhou dávkou vakcíny. „Dodávky budou chodit pravidelně v určitých intervalech. Těch 21 dní je optimální doba, ale maximální interval nebyl nastaven,“ řekl Radiožurnálu.

Kdy se rozběhne plošné očkování?

Od 15. ledna se na očkování mohou hlásit lidé nad 80 let. Jednat by se mělo přibližně o 400 tisíc lidí. „Několikrát jsme deklarovali, že v průběhu ledna a února chceme očkovat všechny seniory nad 80 let,“ potvrdil vládní strategii pro iROZHLAS.cz ministr Blatný. V této době se nechá očkovat při pravidelné lékařské prohlídce také prezident Miloš Zeman.

Od 1. února pak bude možná registrace také pro zbytek populace. Centrální pořadník bude k dispozici na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky, k očkování se budou lidé moci registrovat také po telefonu či u praktického lékaře. Pozvánka s termínem očkování poté zájemcům dorazí prostřednictvím SMS.

O jejich pořadí bude rozhodovat věk, zdravotní stav či zaměstnání. Přednost tak podle Národní očkovací strategie dostanou lidé nad 65 let, pracovníci v sociálních službách, policisté, hasiči, učitelé nebo lidé potýkající se s cukrovkou či obezitou.

Na běžné obyvatelstvo by se podle epidemiologa Romana Prymuly, který současně působí jako poradce premiéra pro oblast zdravotnictví, mohlo dostat v květnu či červnu, nejpozději ovšem na podzim. „Může se to posunout, protože těch prioritních osob budou třeba dva miliony,“ vysvětlil.

Přesto má podle Prymuly smysl se po spuštění únorové registrace do systému nahlásit. „V očkovacích centrech se budou dělat záložní skupiny osob v případě, že někdo nakonec nedorazí nebo si očkování rozmyslí, aby se vakcína nevylévala,“ pokračoval. Na každého, kdo bude mít o očkování zájem, se podle něj nakonec dostane.

Kdy začne očkovací kampaň?

Snahu Babišova kabinetu naočkovat přes 60 procent celé populace má podpořit mediální kampaň. Na její start se ale stále čeká, spustit by se měla v únoru. „V těchto dnech se připravuje mezi Úřadem vlády a ministerstvem zdravotnictví smlouva o spolupráci, ve které dojde k rozdělení úkolů v rámci kampaně,“ uvedla mluvčí resortu Barbora Peterová na dotaz redakce, v jaké fázi zamýšlená propagace je.

Veřejnou zakázku podle Peterové připraví Úřad vlády. Ten bude také zodpovídat za kreativní část, ministerstvo pak za nákup mediálního prostoru. „Zahájení tohoto zadávacího řízení plánujeme na polovinu ledna. Spuštění kampaně pak v závislosti na výsledku zadávacího řízení v průběhu února,“ doplnila mluvčí resortu.

Spuštění kampaně k očkování kritizují někteří experti, vláda podle nich zaspala a přenechává prostor bujícím dezinformacím. Kabinet o tom, že má ministerstvo zdravotnictví připravit kampaň v hodnotě 50 milionů korun na podporu boje proti koronaviru, přitom rozhodl už loni v říjnu. Zakázku ale resort nakonec v půlce prosince zrušil.

V novinách se tak zatím objevil pouze inzerát s injekční stříkačkou z dílny resortních úředníků, který měl – než bude hotová kampaň marketingových expertů – očkování zatím propagovat. Stal se však okamžitě terčem kritiky, výtky měl i premiér Babiš.

Kdy začne rozvolňování?

A má vláda sestavený itinerář pro dobu, kdy bude velká část společnosti naočkovaná? Co se otevře první? Zůstanou roušky? S tím zatím očkovací strategie nepočítá a redakci se to ani po celodenním bádání nepodařilo zjistit.

Vládní epidemiolog Chlíbek možný scénář jen naznačil. V případě, že se nepodaří proočkovat 60 procent lidí, se bude nákaza stále šířit v populaci a zvládnutí epidemie potrvá déle. „Ta situace tady pak bude dlouhé měsíce přetrvávat,“ řekl serveru iROZHLAS.cz. S dalšími otázkami se podle něj máme obrátit na ministerstvo zdravotnictví.

Podle mluvčí resortu Barbory Peterové platí, že efekt očkování by se měl projevit letos v létě. „Je předpoklad, že v letních měsících bychom se mohli pomalu začít vracet k podobnému životu jako před epidemií,“ uvedla na dotaz redakce. Rozvolňování bude ale podle ní záviset hlavně na ochotě lidí nechat se očkovat, na přístupu okolních států a na spoustě dalších skutečností.

Společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO) se nechala v Ústřední vojenské nemocnici očkovat také válečná veteránka Emílie Řepíková | Foto: David W Cerny | Zdroj: Reuters

Čerstvé informace o očkování si však ministerstvo schovává na úterní tiskovou konferenci. Ani z pozvánky na ni ale není jasné, zda resort nabídne konkrétní plán toho, jak bude vypadat Česko s očkovanými občany. Ministr Blatný se totiž bude věnovat „protiepidemickému systému a centrálnímu rezervačnímu systému na očkování“.

Podle epidemiologa Prymuly by se ovšem vládní zákazy měly s postupujícím očkováním razantně zmírnit. „Pokud se nám podaří proočkovat rizikové skupiny, kde je smrtnost dramaticky vyšší než v nerizikových skupinách, tak to bude znamenat, že opatření budou dramaticky redukována,“ přiblížil.

Pro koho očkování není nyní vhodné?

Vakcína proti koronaviru se zatím nedoporučuje například těhotným ženám. Podle epidemiologa Romana Prymuly na nich nebyla dostatečně testována, totéž podle něj platí pro děti do 16 let. „Zatím to u nich nebylo dostatečně prověřeno. Probíhají ale studie, které to mají rozšířit,“ řekl pro iROZHLAS.cz.

S očkováním by podle Prymuly měli také počkat lidé v akutní fázi onemocnění covid-19. „Rovněž v případě autoimunitních onemocnění, která nejsou kompenzována, tak tam také můžeme posečkat. Ale jinak vakcína má minimum kontraindikací (situací, kdy pacient nemůže užívat nějaké léky nebo se podrobit lékařskému zákroku – pozn. red.),“ pokračoval. Jedinou „tvrdou“ překážkou v očkování je podle něj alergie na některý z komponentů vakcíny.

Mají jít na očkování i vyléčení lidé?

Stále platí, že člověk, který již nemoc covid-19 prodělal, je chráněn imunitou. Vydržet by měla alespoň tři měsíce. Poté však nic nebrání opětovnému nakažení. A to je i důvod, proč se podle Národní očkovací strategie ministerstva zdravotnictví doporučuje vakcinace i u vyléčených pacientů.

‚Strašlivá chyba.‘ Vláda podle oslovených expertů zaspala s kampaní k očkování proti koronaviru

Číst článek

„Z dlouhodobého hlediska očkování přináší benefit a poskytuje časově delší ochranu proti onemocnění covid-19 než samotné prodělání nemoci,“ píše se ve vládním dokumentu, který resort zveřejnil loni v prosinci na svém webu.

Ideální je podle materiálu nechat se očkovat po uplynutí 90 dní od nákazy, tedy až vyprchá přirozená imunita. Nejdříve je to možné po sedmi dnech u bezpříznakového průběhu, případně po 14 dnech od ukončení izolace, uvádí očkovací strategie.

Může se člověk po očkování nakazit?

Účinnost vakcíny se podle epidemiologa Romana Prymuly aktuálně pohybuje mezi 93 až 95 procenty. V případě látky od společností Pfizer a BioNTech je potřeba absolvovat obě dvě dávky, plnou ochranu člověk podle něj získá až týden po druhé injekci.

„Může dojít logicky k tomu, že se (v mezidobí – pozn. red.) nakazíme. Zatím se na základě klinického hodnocení tvrdí, že je nutné u dvoudávkové vakcíny mít plnou protekci,“ popsal Prymula už dříve pro Radiožurnál.

Může člověk po očkování šířit virus dál?

„Zdá se, že to tak je,“ řekl pro iROZHLAS.cz epidemiolog Prymula. Z aktuálních průzkumů, které se tématu věnovaly, totiž podle něj vyplývá, že vakcinace nabízí protekci hlavně proti formám nemoci covid-19 s jasnými příznaky, hospitalizací či úmrtím. „Ukazuje se, že člověk může v omezené míře virus vylučovat a že nechrání proti těm nejlehčím průběhům,“ upřesnil vládní expert.

A to je podle Prymuly i důvod, proč by lidé – přestože jsou očkovaní – měli i nadále nosit roušky. „Budou se ještě určitou dobu muset nosit,“ uvedl. Po setkání s nakaženým jedincem však nebudou očkovaní muset do karantény. To však v případě, že mají obě strany během setkání roušku či respirátor, platí už nyní.

Zvládne se nápor zájemců?

Vakcinaci populace mají zajišťovat vedle nemocnic také desítky očkovacích center a praktičtí lékaři. Obsloužit by měly desetitisíce zájemců denně. Jejich vytíženost bude záviset hlavně na množství dodaných vakcín.

„Pokud v daném měsíci dostaneme třeba dva miliony dávek, tak to znamená, že budeme muset denně očkovat třeba 60 až 80 tisíc lidí. Což je číslo, které dělá Izrael,“ přiblížil Prymula. Očkovací systém proto musí podle něj být dobře připraven. „Výpadky nemohou nastat, protože by se nepodařilo ji spotřebovat, má limitovanou spotřebu,“ doplnil.

Babiš: Od půlky ledna se můžou na očkování proti koronaviru hlásit lidi nad 80 let, od února všichni

Číst článek

Praktičtí lékaři by se do očkování měli zapojit podle vládního plánu během března. „Jejich role je naprosto klíčová. Oni jsou hlavní průchodností systému. Je jich přes čtyři a půl tisíce,“ řekl v prosincovém rozhovoru pro Hospodářské noviny koordinátor očkování Zdeněk Blahuta.

Podle druhé verze očkovací strategie, kterou zveřejnily Seznam Zprávy, mají praktici denně naočkovat zhruba 50 tisíc lidí, což vychází na deset dávek pro každého z nich. „Bude to logisticky náročná věc, ale dá se to stihnout,“ poznamenal Petr Šonka, šéf Sdružení praktických lékařů.

Praktici ovšem vůbec nebudou pracovat s vakcínou od firem Pfizer a BioNTech, kterou je potřeba skladovat v minus 70 stupních Celsia.

„Pokud se něco zásadně nezmění, tak se počítá s tím, že budeme pracovat s vakcínou od firem AstraZeneca, Johnson&Johnson nebo CureVac. Ty se skladují při normálních teplotách. Teď se začíná mluvit o tom, zda bychom nemohli zapojit i Modernu, která se skladuje při minus dvaceti. To by se dalo zvládnout,“ uvedl Šonka.

Deset lidí denně mají podle něj praktici naočkovat především kvůli tomu, že tomuto počtu odpovídá balení vakcíny. „AstraZeneca je balená po deseti dávkách a má se zpracovat do 24 hodin od chvíle, kdy se balení otevře,“ dodal šéf českých praktiků.

Praktičtí lékaři, kteří budou mít sami zájem o očkování, by vakcínu měli dostat v průběhu ledna. „Někteří počkají, až jim vakcíny přijdou do ordinace, a naočkují se sami. Každý, kdo bude chtít, by měl ale dostat Pfizer teď hned,“ popsal Šonka.

Jak na očkování zareaguje ekonomika?

Někteří odborníci varují, že pokud zůstane Česko pozadu s očkováním oproti okolním státům, bude to mít dopady i na ekonomiku. „Naše ekonomiky jsou úzce provázané, nemůžeme postupovat příliš pomaleji nebo jinak než okolní státy,“ řekl na začátku prosince ve vysílání Českého rozhlasu Plus Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního a farmaceutického průmyslu.

Čím se očkuje?

  • Česko má podle premiéra Andreje Babiše (ANO) objednáno 15,9 milionu dávek vakcíny pro téměř devět milionů lidí. Před koncem roku dorazily dodávky vakcíny od firem Pfizer a BioNtech, kterou zatím jako jedinou schválila Evropská agentura pro léčivé přípravky.
  • Následovat by je mohla očkovací látka od americké společnosti Moderna – unijní agentura by se k její podmínečné registraci měla vyjádřit 6. ledna. Pokud ji schválí, na trhu by mohla být dostupná koncem ledna. Funguje na podobném principu jako vakcína od firem Pfizer a BioNtech, musí se skladovat v teplotě minus 20 stupňů. Obě zmíněné vakcíny už jsou povolené na území Spojených států.
  • Velká Británie začala v pondělí očkovat vakcínou od Oxfordské univerzity a domácí firmy AstraZeneca. Klinické testy prokázaly, že vakcína má účinnost kolem 70 procent. Je ale možné ji skladovat v lednici při teplotách dva až osm stupňů Celsia. Do Česka by se měla dostat na konci druhé očkovací fáze, tedy někdy v dubnu.
  • Asi v květnu by mohly být dostupné také očkovací látky firem Johnson&Johnson, CureVac nebo Sanofi.

S tím souhlasí také ekonomka Helena Horská. „Země, které dosáhnou dříve kritické proočkovanosti, budou moci pozvolna rozvolňovat opatření a nebudou muset omezovat nejcitelněji zasažené sektory, jako jsou služby,“ řekla redakci hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka iniciativy předních ekonomů KoroNERV-20.

Řada firem přitom podle ní aktuálně balancuje na hraně přežití a každý další den, kdy musí zůstat v omezeném provozu, pro ně může znamenat konec. „Jde o to, jak rychle se postavíme na nohy, až začne ekonomika fungovat v rámci nového normálu, a kolik ještě mrtvých firem a mrtvých podnikatelských záměrů bude ležet kolem naší cesty skrz covid,“ vysvětluje Horská.

Šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová ale upozorňuje, že je potřeba vnímat rozdíly mezi jednotlivými sektory ekonomiky.

„Zatímco oblast služeb je takřka plně závislá na epidemické situaci v Česku, příznivý vývoj v průmyslu zaměřeném do velké míry na vývoz by se mohl dostavit dříve, pokud budou naši největší exportní partneři co se týče očkování rychlejší a důslednější,“ napsala na dotaz redakce.

I průmyslníci se ale budou muset vypořádat s řadou problémů – třeba s cestováním, které je klíčové pro získávání nových klientů, nebo s dražšími dodávkami vstupních součástek.

„V situaci, kdy na tom budou okolní země lépe, se naši průmyslníci stanou nekonkurenceschopnými, už jen proto, že nám vstupy budou růst, zatímco nárůst v okolních zemích bude menší,“ míní Horská.

Kristýna Guryčová, Martin Štorkán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme