Každý sedmý či osmý zaměstnanec. Koronavirovou krizí je u nás ohroženo 300 tisíc lidí, říká sociolog

Nouzový stav a vládní opatření, která mají zabránit šíření koronaviru, potrvají ještě nejméně tři týdny, do normálu se ale budeme vracet měsíce. Kdo z Čechů na to doplatí nejvíc? Podle sociologa a ředitele agentury STEM Martina Buchtíka to bude každý sedmý až osmý zaměstnanec této země.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

sociolog Martin Buchtík | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Nejvíc na aktuální krizi doplatí samozřejmě ti, kteří museli své provozy zcela zavřít,“ říká sociolog Buchtík v Interview Plus.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celé Interview Plus Jana Burdy

„Dopady budou přímé (živnostníci), nebo nepřímé, tedy jejich zaměstnanci,“ dodává. Jde o lidi, kteří pracují ve službách, v obchodu, jsou to kuchaři, číšníci, lidé z wellness center, hotelů a cestovního ruchu vůbec nebo z kultury. „V těchto oborech pracuje dohromady 180 tisíc lidí,… což je asi 15 % všech zaměstnanců v Česku. Jinak řečeno každý sedmý až osmý.“ 

Podle měsíc starých dat Českého statistického úřadu, tedy ještě z vrcholu konjunktury, mělo 20–25 % domácností úspory do 10 tisíc korun, což se dotýkalo právě nižších tříd, tedy lidí z profesí, které jsou teď omezeny nejvíc.

„V Česku máme pět a čtvrt milionu lidí, kteří pracují. 750 tisíc z nich jsou lidé v přímo ohrožených profesích, a to vynechávám ty, co zůstali doma s dětmi, nebo ty, co omezili provozy ,dobrovolně´. A z těch 750 tisíc lidí je 40 % (přes 300 tisíc) těch, co nemají žádné úspory a jsou tak ohroženi bezprostředně.“

„Obecně řečeno: neštěstí nechodí nikdy samo, a když se potkáte s jednou krizovou situací, tak ji většinou zvládnete. Když se ale začnou kombinovat, je to problém. Teď tady máme kombinaci výpadků příjmů s malou, nebo velmi nízkou, mírou úspor. “

Martin Buchtík

Čtyři z pěti firem v ohrožení

Karanténa a omezení firem v možnosti vyrábět ohrožuje podle Hospodářské komory až čtyři z pěti firem. Nejvíc živnostníky. 

„Pokud vycházíme z modelů ekonomů i epidemiologů, tedy jak dlouhá bude tato doba ekonomické krize. Jestli se ekonomika vypne jen na chvíli, hibernuje, a propad bude jen po dobu, kdy byly firmy zavřené. Nebo jestli dojde ke krachům (firem) a masivnímu propouštění. Tady pak nastupuje jiný problém, a to jsou úspory v rodinách. Dopady by se dotkly mnohem víc lidí. Třeba v nemožnosti splácet hypotéky, a to už vůbec nemluvím o rychloobrátkových půjčkách, které jsou v tomto pohledu mnohem víc drakonické,“ říká Buchtík. 

Vláda už schválila půlroční odklad placení záloh na sociálním pojištění pro OSVČ nebo tzv. kurzarbeit, kdy ušlý příjem doplácí stát a zaměstnavatel se zaváže, že nebude své zaměstnance propouštět. Tato opatření ale musí schválit parlament. Potkává se to s aktuálními potřebami nejvíc hrožených, nebo ne? „Pokud budou přijata rychle, tak ano, ale pokud ne, tak jen velmi omezeně,“ odpovídá sociolog. 

„Já bych se klonil k tomu, aby tato opatření byla co nejrychlejší a co nejjednodušší, protože máme hodě lidí, které (krize) v horizontu jednoho dvou měsíců uvrhne do svízelné situace. Navíc právě tato skupina často ani nemá ve svém okolí nikoho, od koho by si mohla peníze půjčit.“

Bohatí vs. chudí

V loňském roce vytvořil STEM pro Český rozhlas průzkum nazvaný Rozděleni svobodou. Rozděluje společnost do šesti různých tříd – kalkulačka aneb Kam patříte Vy? Ale jak to bude teď? Budou bohatí ještě bohatší, a naopak? 

„Bohatší nijak výrazně nezchudnou… na úrovni jednotlivců to ale samozřejmě může vypadat jinak. V tuto chvíli lidí z vyšší střední třídy pracuje v postižených profesích asi 10 %. Kdežto v nižších třídách je to 20–25 % pracujících. Zároveň – lidé z vysoce placených profesích teď mohou pracovat z domova (analytici, programátoři). Kdežto lidé ze služeb apod. krizi pociťují velmi intenzivně… Zvlášť pokud se mimořádná opatření budou táhnout nebo se zapínat (a vypínat), což je model, který známe třeba z Velké Británie,“ dodává Martin Buchtík.   

Jsou na celé situaci nějaká pozitiva? Bude v zemi třeba víc dětí? Nejen na tyto otázky najdete odpovědi v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Jan Burda.

Jan Burda, Věra Luptáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme