Proč se experti obávají omikronu? ‚Je nakažlivější, rychle se množí a obchází imunitu,‘ shrnuje Tachezy

Varianta koronaviru omikron vzbuzuje obavy. Proč? Je nakažlivější, rychle se v člověku množí a obchází imunitu jak po vakcinaci druhou dávkou, tak po prodělané nemoci. „Když máte obrovské množství nakažených, tak budete mít i velké množství hospitalizovaných,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Ruth Tachezy, viroložka a členka skupiny MeSES. Upozorňuje, že rozšíření omikronu zabránit nedokážeme, můžeme ale šíření zpomalit.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha (Aktualizováno: 10:01 23. 12. 2021) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Viroložka RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D.

Viroložka RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Varianta omikron je nakažlivější než delta. Není ale zatím zcela jasné, zda způsobuje vážnější, nebo méně vážný průběh nemoci. Proč se tedy odborníci tolik omikronu obávají?
Varianta omikron má tři charakteristiky, které nás netěší. Je přenosnější než delta – rychle nakazí velké množství lidí.

NEBEZPEČNÝ OMIKRON

Variantu koronaviru omikron objevili vědci v listopadu v JAR. Šéf německého Institutu Roberta Kocha Lothar Wieler uvedl, že není jasné, zda způsobuje vážnější, nebo méně vážný průběh nemoci. Zároveň ale upozornil, že omikron je extrémně nakažlivý, a je proto třeba „už jen z matematických důvodů“ počítat s vysokým počtem těžkých průběhů. Podle Wielera je jen otázkou času, než se tato varianta stane dominantní. Podle českých odborníků by se tak v Evropě mělo stát v lednu, zřejmě v polovině měsíce.

Rychleji se v člověku množí. Když se rychleji množí, tak bude také kratší čas od nákazy do symptomů. Nebude to 10denní nebo 14denní prodleva od vrcholu počtu nakažených do vrcholu počtu hospitalizovaných, ale ten úsek bude daleko kratší.

Když máte obrovské množství nakažených, budete mít samozřejmě i velké množství hospitalizovaných. Co se týká úmrtí, dá se předpokládat, že to bude podobné, ale to nevíme.

Podle toho, co o variantě omikron zatím víme, to vypadá, že snáze obchází získanou imunitu. Je to tak?
Ano, to je ta třetí vlastnost. Obchází imunitu jak po prodělané nemoci, tak po vakcinaci. Víme, že pakliže je někdo naočkovaný, tak po třech měsících už klesá účinnost proti omikronu.

Důvěřovat, nebo kontrolovat? Experti se neshodnou na postoji k nezavádění opatření Fialovou vládou

Číst článek

Chce to tedy co nejrychleji podávat posilující dávky. Samozřejmě je důležité začínat od inkriminovaných profesí, které budou nezbytně nutné, přes rizikové skupiny a pak by to mělo být věkově odstrukturované.

Měl by být hlavně důraz na to, aby byly očkovací kapacity, aby pokryly třetí dávkou co největší množství lidí. Očkovat se mají dvěma dávkami také lidé, kteří onemocnění prodělali. Teprve tato kombinace jim poskytne dostatečnou ochranu. Jak po prodělaném onemocnění jinou variantou, tak po dvou dávkách vakcíny, není proti omikronu dostatečná imunita. Klesá to až ke dvaceti procentům, což je téměř nic.

Pozitivní zprávou je, že dalším prodělaným onemocněním a další vakcinací si budujete takzvanou buněčnou složku adaptivní imunity a vždycky to bude lepší, než to bylo na začátku. Nějaký stupeň ochrany budou lidé mít. Šance, že nebudou mít vážný průběh, je vyšší, ale není absolutní.

Zavřené školy, málo housek?

Renomovaný server Politico ve středu uvedl, že omikron má u Britů mírnější průběh než delta. Mohou to být ale specifické závěry pro danou zemi?
O závažnosti průběhu onemocnění nic nevíme. Nedá se to usoudit, protože musíte přesně vědět, zda se čísla vztahují k očkovaným, k těm, kteří prodělali onemocnění, nebo k těm s hybridní imunitou. Závisí to na dané populaci ve státě. Jestliže někdo říkal, že onemocnění v Africe probíhá mírně, může to být tím, že lidé jsou hodně promoření v relativně nedávném čase, takže jejich imunita je lepší. Mohou být také mladší, roli hraje i věkové složení obyvatelstva.

Riziko hospitalizace s omikronem je pravděpodobně nižší, než u delty, uvádí britská analýza

Číst článek

V Británii vidíme, že počet nakažených hodně rychle narůstá. Každé dva dny se vám počet zdvojnásobí. To samé je v New Yorku. A i kdyby byl průběh mírnější – spíše se odhaduje, že bude stejný jako u delty – tak dojde k velké zahlcenosti nemocnic.

Problém je, že zkrácením mezi nákazou a případnými projevy symptomů, může dojít k tomu, že v jednom momentě bude hodně lidí nemocných. Nemusí to trvat nekonečně dlouho, ale nahromadí se to. Může se stát, že se to bude týkat různých profesí. Když půjdu do extrému, tak může onemocnět tolik lidí, že budou zavřené školy, nebudou jezdit tramvaje, bude málo housek. Neznamená to, že lidé zemřou, ale po určitou dobu může dojít k narušení infrastruktury společnosti.

Nezabráníme tomu, že se varianta omikron rozšíří. Uvidíme, jaký dopad to bude mít konkrétně na naši společnost.

A víme třeba, jak proti omikronu fungují monoklonální protilátky?
Monoklonální protilátky, které mohou zachránit lidské životy na začátku symptomů, tak ty, co máme v Česku, jsou proti variantě omikron téměř neúčinné. A molnupiravir má nižší účinnost, než se obecně očekávalo, asi třicet procent, proti omikronu jeho účinnost neznáme, ale s největší pravděpodobností bude nižší.

Pilulka od firmy Pfizer, která má být výrazně lepší, zatím nemá registraci, firma ještě testuje její účinnost proti omikronu. Ale je šance, že by mohla být lepší než molnupiravir.

Existuje také monoklonální protilátka od firmy GSK, která již má pozitivní doporučení k registraci od Evropské lékové agentury. Myslím, že ještě není schválená Evropskou komisí. Podle prvních vyjádření firmy z laboratorních testů se zdá, že by měla být proti omikronu poměrně dost účinná. Ale definitivní výsledky ještě neznáme. Je důležité, aby se tyto monoklonální protilátky dostaly co nejrychleji do České republiky.

‚Pokud vláda nic neudělá, nebude to dobré‘

Chci se zeptat ještě na opatření. Některé státy zpřísňují opatření - třeba Nizozemsko vyhlásilo lockdown - omezují cestování, a zároveň se snaží co nejrychleji očkovat třetími dávkami. Jsou taková opatření opravdu nutná?
Ano, samozřejmě. Je potřeba něco udělat. Nejdůležitější je vakcinace třetími dávkami, co nejrychleji navýšit očkovací kapacity. Jakákoli další vakcinace – první a druhou dávkou, očkování dětí – všechno pomůže, aby se vlna, která přijde, rozprostřela do širšího časového úseku. O to jde.

Vláda omezila počet lidí na hromadných akcích i u stolu. Třetí dávka bude pro lidi nad 30 let

Číst článek

Druhá věc, která by se mohla udělat, dokud máme ohniska – i když už se omikron pravděpodobně šíří komunitně, ale ještě ne tolik – jsou lokální omezení, případně uzavírání určitých okresů, jako to bylo s betou. Tenkrát to velmi pomohlo, protože ta vlna se republikou šířila pomaleji. Je to účinné, ale myslím, že vláda v tuto chvíli takový krok neudělá.

Další věcí je omezení nebo zrušení hromadných akcí, kdy hrozí možnost rozšíření od jednoho člověka na obrovské množství lidí. Dále limitace počtu lidí, kteří se budou stýkat. Líbilo by se mi i prodloužit dětem vánoční prázdniny třeba o týden. A po návratu do škol nebo firem velmi intenzivní testování všech.

Velmi elegantní krok, který by se měl zvažovat, je ten, že třeba Anglie nebo Spojené státy poskytují zdarma kvalitní antigenní testy do domácností. Třeba Anglie má jeden test na osobu na den. A lidé se samokontrolují.

Kdy na třetí dávku

V současné době mají lidé nad 45 let nárok na třetí dávku vakcíny proti koronaviru pět měsíců po dokončeném očkování, mladší po šesti měsících. Od pondělí 27. prosince si pak mohou pro posilující dávku očkování proti covidu-19 přijít lidé starší 30 let po pěti měsících. Změnu pravidel ve středu schválila vláda. Kdy bude lhůta pro přeočkování zkrácena i pro lidi ve věku 18 až 30 let, ministerstvo zdravotnictví neupřesnilo. Podle harmonogramu bývalé vlády by se tak mělo stát 19. ledna.

Bylo by také jedním z opatření zkrátit čas, kdy si mohou jít všichni lidé pro třetí posilující dávku?
Určitě ano. Ukazuje se, že po třech měsících po podání těch prvních dvou dávek nebo prodělaném onemocnění už klesá imunita proti omikronu tak, že by bylo na místě revakcinovat.

Doporučovali jsme zkrácení intervalu na pět měsíců. V souvislosti s příchodem omikronu data ukazují, že je interval třeba dále zkrátit na tři až čtyři měsíce. Je to hlavně v důsledku nové varianty viru. Neznamená to, že to takto bude stále, pokud se virus zase zásadně nezmění. Navíc přijdou vakcíny druhé generace.

V případě rychlého rozšíření omikronu, může tedy podle vás nastat zahlcení nemocnic nebo v extrémním případě problémy v infrastruktuře společnosti. Můžete více nastínit váš pohled, jak bude situace vypadat v lednu, kdy má být omikron dominantní variantou v Česku?
Nemůžeme zabránit rozšíření této varianty, ale můžeme to zpomalit. Jakákoli opatření, o kterých jsme mluvili, mohou zpomalení pomoci. Od restrikcí a prevence, kterou teď uděláme, se bude odvíjet dopad.

Tedy jestli bude situace lepší, nebo horší.
Záleží na tom, co udělá vláda. Pokud neudělá nic, tak to určitě nebude dobré.

Rozhovor s Ruth Tachezy vznikal ještě před rozhodnutím vlády, která ve středu odpoledne oznámila změny některých opatření. Omezila třeba počty lidí na hromadných akcích. Více o změnách najdete zde.

Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme