Konvalinka: Začínám být alergický na řeči o omikronové rýmičce. Zase se bude umírat
„Pořád jsme ještě před kulminací viru. A na číslech z toho týdne vidíme, že obsazenost lůžek v nemocnicích roste poměrně velmi rychle,“ upozorňuje biochemik Jan Konvalinka. „Navíc máme analogii z Velké Británie, Spojených států versus z Dánska nebo Izraele, kde roste obsazenost lůžek a bohužel roste i počet obětí,“ dodává pro Český rozhlas Plus.
„Omikron není chřipečka ani rýma. Je méně nebezpečný než delta, ale je podobně nebezpečný jako původní virus. A pořád je tady nebezpečí, že až se dostane mezi naše nenaočkované spoluobčany, tak že budou ležet na JIP a budou umírat,“ uvedl Konvalinka.
„To se prostě bude dít – a už se to děje ve Spojených státech. V Izraeli čísla u těch nenaočkovaných zase letí nahoru. Čili – můžeme se rozhodnout, že kdo měl šanci se naočkovat, tak to udělal. Kdo se nenaočkoval, tak je to jeho riziko a jeho smůla,“ upozorňuje prorektor Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum.
„Podle modelů, které jsem viděl, velmi pravděpodobně vyletí obsazenost nemocnic nahoru, ale asi nedojde k těm nejhorším číslům z loňského podzimu. Takže budeme někde na pěti tisících, možná šesti tisících lidí v nemocnicích. Ale pojďme si to přiznat a počítat s tím, že toto rozhodnutí bude stát něco mezi 500 a tisíci lidských životů a bude znamenat poměrně značné zaplnění nemocnic,“ varuje Konvalinka.
Připomíná, že jen za středu zemřelo 40 lidí a počítá s tím, že se na omikron bude také umírat. „Ano, počítám s tím a považuji to za jisté. Otázka je, jestli těch obětí bude 300, 800, nebo 1,5 tisíce, ale budou.“
Rozvolňovat?
Současné diskuse o rychlém, dokonce už o únorovém rozvolňování považuje biochemik za předčasné.
„Je to vlastně politické rozhodnutí a ani proti němu neprotestuji. Já jsem jen trochu alergický na řeči, že omikron je teď už jen rýma, že o nic nejde a vlastně je to úplně jedno. Není to jedno, ale jestli si chceme toto riziko vzít na sebe, tak to samozřejmě pojďme udělat. Ale vědomě,“ uvažuje.
O uvolnění opatření se začalo hovořit po středečním rozhodnutí Nevyššího správního soudu (NSS), který zrušil opatření ministerstva zdravotnictví o zákazu vstupu do restaurací, hotelů nebo klubů bez dokladu o bezinfekčnosti. I ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dřív hovořil o plánech na návrat do normálního stavu, ale směřoval je na březen až duben.
„Za prvé je hrozně zajímavé si to rozhodnutí NSS přečíst, což jsem dnes v noci udělal – a soud kupodivu neříká, že za situace, kdy nepouštíme lidi do restaurací, kteří nejsou očkováni, jde o diskriminaci. On říká, že se to nedá udělat podle současného pandemického zákona, čímž potvrzuje to, co neustále opakujeme, že současný pandemický zákon je špatný a nedají se podle něj legálně dělat žádná celoplošná opatření.“
A za druhé NSS říká: „Ochrana nemocničního systému je dost dobrý důvod na to, abychom jim zabránili ve vstupu do veřejných prostor, ale potřebujeme na to pandemický zákon, který nemáme.“
I Konvalinka si je přitom vědom, že lidé jsou ze všech opatření už opravdu unaveni. „Podle zkušeností se můžeme vsadit, že v létě bude klid, bude to v pořádku a na podzim budeme mít účinná virostatika.“
Naočkovaní s omikronem
V současnosti máme sice stále předběžná data o chování omikronu v populaci, ale už se dá podle Konvalinky tvrdit, že očkování funguje i pro tuto variantu.
Švédsko zruší většinu opatření proti covidu. Úřady ho chtějí vyřadit ze společensky nebezpečných nemocí
Číst článek
„Máme dva měsíce zkušeností s tím, že se podávají boostery a pozorujeme, co dělá omikron v nemocnicích. Vypadá to, že třetí dávka opravdu velmi účinně brání proti těžkým průběhům nemoci a smrti. Je to na úrovni 85 až 90 procent. Nebrání tak dobře, a jen velmi krátce, infektivitě. Jak vidíme kolem sebe – lidé, kteří jsou očkovaní, běžně dostávají omikron, jsou nemocní, ale nekončí na JIPkách a neumírají,“ připomíná.
I u nás se objevuje další subvarianta omikronu BA.2. Omikron je podle biochemika geneticky nejdál od původního koronaviru, ale i u subvarianty platí, že tři dávky očkování velmi úspěšně brání těžkému průběhu a smrti.
„Je otázka, jak vznikla. Jsou dokonce tři – BA.1, BA.2 a BA.3. A protože je jich tam tak strašně moc, tak je nepravděpodobné, že bychom je takto postupně naakumulovali během tak krátké časové řady.“
„Byl jsem až šokován, když jsem zjistil, že máme 7,5 milionu sekvenací různých virů za celou dobu koronavirové epidemie. To je fascinující. Ale tady nemáme ty přechodové články. Normálně jde o evoluci, kdy vidíte, jak se postupně mutace naakumulují. A teď najednou máme omikron a BA.2, který je prostě opravdu odlišný.“ Podle Konvalinky vědci pracují s možností, že jde o opakovanou infekci mezi člověkem a křečky či potkany a pak zase nazpět.
„Tato pravděpodobnost je hodně malá, ale vypadá jako jedna z docela možných variant, která by umožnila to, že se tam naakumulují mutace a pak se vrátí zpátky na člověka. Je to zajímavá, trochu tedy děsivá varianta, ale co nás ještě může uklidnit je, že pořád u člověka funguje imunita vyvolaná předchozí infekcí.“
Novavax?
Už v březnu by se i v Česku měla objevit nová vakcína firmy Novavax.
„Je to velmi účinná vakcína i proti omikronu po třetí dávce. Jak dlouhou bude ta účinnost trvat, jak dlouho vydrží, to zatím nemůžeme vědět. Ale zdá se, že je tam velmi silná účinnost i vůči přenosu. To znamená, že bude bránit infektivitě, ale skepticky bych poznamenal, že to za několik měsíců pravděpodobně zase vyvane.“
„V každém případě je to velmi dobrá vakcína založená na jiném principu než mRNA vakcíny. Je to výborný doplněk našeho zbrojního průmyslu proti těmto virům,“ uzavírá biochemik Jan Konvalinka.
Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí s Janem Konvalinkou najdete v audiu.
