Na kolena koronavirus Čechy nesrazil, říká sociolog. Vláda ale ‚pozapomněla‘ na domácnosti

Koronavirová krize za sebou zanechala ve společnosti obavy. A donutila Čechy šetřit. „Část lidí se bojí, že ztratí práci, a méně utrácejí. Přes omezenou spotřebu může poklesnout odbyt firem, které pak zase zkrátí úvazky a krize se protáhne,“ míní spoluautor studie Život během pandemie sociolog Daniel Prokop. Data také ukazují, že zaměstnanci vyšli z krize lépe než živnostníci. Nebo že vláda „pozapomněla“ na domácnosti.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Propady příjmů citelněji pocítili živnostníci. Část z nich se ale do práce vrátila. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Časosběrný výzkum na reprezentativním vzorku 2500 dotázaných probíhá od března letošního roku, a to každé dva týdny. Podle posledních dostupných výsledků z prvního červnového týdne, které server iROZHLAS.cz získal přednostně k dispozici, je zřejmé, že zhruba třetina Čechů zažila nějakou redukci pracovního úvazku. U čtvrtiny trvá dodnes. Data o finanční situaci Čechů zpracovává agentura PAQ Research a iniciativa IDEA AntiCovid.  

„Z posledních dvou šetření vidíme, že se situace ustálila. O práci zcela přišla čtyři procenta Čechů. Velké rozdíly jsou ale mezi zaměstnanci a živnostníky,“ shrnuje hlavní zjištění studie sociolog Prokop. 

V květnu nezaměstnanost opravdu stoupla, a to na 3,6 procenta. Úřady práce evidovaly 266 144 uchazečů o zaměstnání, tedy o 12 tisíc více než v dubnu. Jednalo se o nejvyšší hodnotu od února 2018.

Data ukazují, že obavy klesly a život v Česku se vrací k normálu. ‚Neměli bychom to podcenit,‘ varuje Prokop

Číst článek

Podle Prokopa se navíc velká část lidí během koronakrize potýkala se zkracováním úvazků či úbytkem jiných pracovních benefitů. „Ne všichni, kterým klesl příjem nebo ztratili úvazky, skončili na úřadech práce. V červenci až v září se tam ale velká část těchto lidí může dostat. Pokud živnostníci nenajdou novou obživu a podobně,“ míní Prokop. 

,Nucená dovolená‘

Ministerstvo práce a sociálních věcí proto hledá systémová opatření, jak dopady krize zmírnit. Podle mluvčí resortu Kristýny Křupkové ale o konkrétní formě pomoci prozatím rozhodnuto nebylo.

„V současné době probíhají diskuse nad podobou pomoci. Pokud lidé zcela nebo částečně ztratili příjem, mohou požádat na úřadu práce o opakující se dávky pomoci v hmotné nouzi – o příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení,“ upřesnila pro server iROZHLAS.cz tisková mluvčí. 

Podle sociologů po vyřazení ekonomicky neaktivních obyvatel zhruba 20 procent všech Čechů zažilo určité omezení příjmů. Ekonomické propady ale do jisté míry pomohly zmírnit vládní kompenzace. Kurzarbeit, tedy pomoc zaměstnavatelům, měsíčně podporuje okolo 600 tisíc pracovních míst, živnostníci mohli čerpat kompenzační bonusy.

„Co vláda nezastavila, je finanční propad lidí, kteří pracují na dohody nebo mají redukované mzdy bez ohledu na kurzarbeit, ošetřovné a podobně,“ doplňuje Prokop. 

Dynamičtější vývoj v posledních měsících zažili již zmínění živnostníci. „Byli více zasažení, velká část z nich deklarovala na začátku března obrovský propad příjmů, postupně to ale kleslo na 36 procent z nich, kteří zažívají znatelnější propad,“ popisuje.

Z dat je zřejmé, že od konce dubna se živnostníci opět trochu vzchopili, mění povolání nebo se do práce po uvolňování opatření postupně vracejí. Mezi zaměstnanci se objevuje zhruba šestina, která je již od poloviny května relativně stabilní. 

Sekundární krize?

Masivní dopady na českou ekonomiku tak podle Prokopa nepřišly. „Koronavirová pandemie bezprostředně nedostala lidi do kolen. Opatření víceméně zabrala. Dlouhodobě je nejvíce rizikové to, že firmy zkracují úvazky či mzdy, lidé se bojí ztráty zaměstnání, chtějí šetřit,“ vysvětluje. Omezení výdajů na spotřební zboží nebo při nákupech jídla plánuje přibližně čtvrtina dotázaných.

„Na začátku června jsme se ptali na omezování návštěv restaurací a barů, tuto možnost zvažuje 15 procent lidí. Pokud se omezí poptávka a odbyt firem, může se opakovat podobný scénář jako při krizi v roce 2009,“ míní sociolog.

I přesto, že se situace ustálila, šestina domácností je nadále finančně ohrožena. Na začátku krize lidé odhadovali své ztráty vyšší, než nyní skutečně jsou – na konci března zaznamenali velký výpadek příjmů živnostníci, lidé nastupovali na ošetřovné. 

Ustálilo se to na tom, že zhruba 17 procent domácností má propad příjmů na 70 procent a méně původního výdělku. Tento odhad odpovídá zjištěním bankovních dat,“ upřesňuje Prokop.

Ve středoevropském kontextu stát podle Prokopa oproti Polsku nebo Německu dostatečně nevzal v potaz domácnosti. „Až na kompenzační bonus vláda zavedla opatření, která se do domácností dostávají skrz firmy, jako právě již zmíněný kurzarbeit. V Polsku ale zvýšili podporu v nezaměstnanosti, v Německu přídavek na děti. Tak, aby přímo ohrožené domácnosti dostaly více peněz.“

V posledních třech týdnech přetrvávají mezi dotázanými obavy. Ztrátu práce jako hrozbu vnímá 20 procent Čechů.

Podle výhledů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) letos klesne globální ekonomika o šest procent. Rozdíly obav mezi skupinami respondentů podle sociologů kopírují do jisté míry to, ve kterých oblastech již ke ztrátám zaměstnání a práce docházelo.

První měsíc s koronavirem

  • 01.03. V Česku se objevují první tři případy nákazy koronaviru
  • 07.03. Povinná karanténa po pobytu v Itálii
  • 10.03. Zákaz akcí nad 100 osob
  • 11.03. Zavření škol
  • 12.03. Vyhlášen nouzový stav. Restaurace měly nejprve moci mít otevřeno od šesti ráno do osmi večer, později byl provoz omezen na výdejní okénka
  • 14.03. Zavření obchodů, kromě potravin, lékáren, galanterií
  • 15.03. Vláda rozhodla o aktivaci Ústředního krizového štábu v čele s Romanem Prymulou
  • 16.03. Uzavření hranic, omezení pohybu lidí
  • 19.03. Zákaz vycházení bez roušky, pro seniory vyhrazeny dvě hodiny pro nákupy
  • 22.03. Na koronavirus zemřel první nakažený
  • 24.03. Lidé mohou ven vycházet pouze ve skupinkách po dvou, netýká se to členů domácnosti
  • 26.03. Schválení vládního příspěvku pro OSVČ, pendleři pracující v Německu a Rakousku nesmějí každý den přes hranice
  • 27.03. Nejvyšší denní nárůst nových nakažených, test se potvrdil u  373 osob
  • 01.04. Vláda schválila prodloužení nouzového stavu do 11.dubna
  • 06.04. Počet uzdravených přesáhl tisícovku
  • 07.04. Umožnění individuálního sportu bez roušek
  • 09.04. Otevření vybraných prodejen (hobbymarkety)
  • 24.04. Zrušení některých omezení volného pohybu lidí
  • 11. 05. První větší vlna uvolňování, otevřela se nákupní centra, holičství. Vrátili se žáci posledních ročníků základních a středních škol
  • 17. 05. Po 66 dnech přestal v ČR platit nouzový stav
  • 25. 05. Druhá velká vlna uvolňování, skončila povinnost nosit venku roušku (s výjimkami), otevřely se vnitřní prostory restaurací nebo koupaliště a bazény. Do škol se v omezeném rozsahu vrátili žáci prvního stupně ZŠ
  • 27. 05. V rámci uvolnění začali Češi, Slováci a Maďaři moci mezi svými zeměmi cestovat bez nutnosti negativního testu, pokud se vrátí domů do 48 hodin

Nela Krawiecová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme