Průzkum: Češi v červenci přestali věřit v lepší vývoj pandemie, jen 27 procent jich očekává zlepšení
Optimismus Čechů ohledně vývoje pandemie nemoci covid-19 v červenci značně opadl. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). V červnu čekaly zlepšení situace ještě více než tři pětiny lidí, o měsíc později už jen zhruba čtvrtina.
Při dvou předchozích průzkumech CVVM v dubnu a červnu letošního roku uvádělo přes 60 procent dotázaných obyvatel České republiky, že se bude situace v zemi ohledně šíření koronaviru v příštích měsících zlepšovat. Zhoršení naopak očekávala jen asi desetina lidí.
V červenci se ale situace obrátila. Zlepšení již čekalo jen 27 procent Čechů a zhoršení 40 procent.
Na přelomu června a července, kdy CVVM aktuální průzkum provádělo, začalo šíření epidemie po dlouhodobém zpomalování opět zrychlovat. Začaly růst denní počty nově potvrzených případů nákazy a takzvané reprodukční číslo 30. června poprvé od poloviny dubna překročilo hodnotu jedna, což znamená zrychlování šíření epidemie.
Dušek: Srpen je pozitivní, ale chystáme se na nejhorší. Až čtyři z pěti nakažených nejsou očkovaní
Číst článek
Nad touto hodnotou pak bylo vytrvale až do 18. července. Nad jedničku potom stouplo znovu 8. srpna a až 22. srpna se znovu dostalo pod ni. Vývoj denních nárůstů množství nakažených v posledních týdnech kolísá.
Stejně jako v názorech na vývoj šíření koronaviru v Česku opadl optimismus Čechů i vůči vývoji v zahraničí. V červnu čekalo zlepšení situace v Evropě téměř 60 procent obyvatel Česka a zlepšení situace v celém světě zhruba 40 procent.
Protiepidemická opatření
V červencovém průzkumu se už optimisticky vyjadřovalo k vývoji v Evropě jen 22 procent dotázaných a k vývoji ve světě 17 procent. Opatření státu proti šíření koronaviru ale přitom považuje podle průzkumu za nedostatečná jen asi desetina lidí. Dvě třetiny Čechů pokládají opatření za přiměřená, a 15 procent dotázaných dokonce považuje rozsah opatření za přehnaně velký.
Lidé, kteří označili vládní protiepidemická opatření za přehnaná, v průzkumu často uváděli, že se o situaci kolem pandemie nezajímají a také že se nechtějí nechat proti covidu-19 očkovat. Odpůrců očkování však byla mezi účastníky průzkumu menšina, a to 24 procent.
Chlíbek: Třetí dávku potřebují lidé se sníženou imunitou i senioři, ideálně po 8 až 12 měsících
Číst článek
Polovina lidí řekla, že už je naočkována alespoň jednou dávkou některé z vakcín proti covidu-19 a 22 procent dotázaných uvádělo, že se očkovat nechá. Největší podíl lidí, kteří vakcinaci odmítají, je mezi lidmi ve věku 20 až 29 let. Očkovat se nechtějí více než dvě pětiny z nich. Očkováno alespoň jednou dávkou vakcín je 29 procent lidí v této věkové skupině.
Nižší proočkovanost je pouze u lidí ve věku 15 až 19 let se 13 procenty, kteří ale dostali možnost registrovat se na očkování až v červnu a červenci. Očkovat se chce podle průzkumu skoro 40 procent lidí v této věkové skupině.
Nejméně odpůrců a nejvíce plně naočkovaných je mezi lidmi ve věku 60 a více let. Očkování odmítá jen 12 procent z nich, zatímco 60 procent je už plně naočkováno a devět procent dostalo aspoň jednu dávku. Dalších 17 procent lidí ve věku nad 60 let se chce nechat očkovat.
Starší lidé byli kvůli většímu riziku těžkého průběhu nemoci mezi prvními skupinami, které se mohly hlásit na očkování proti covidu-19.
Průzkum provádělo CVVM od 26. června do 11. července. Zúčastnilo se ho 904 obyvatel České republiky starších 15 let.
