Nejčastěji uvede pacient špatně svůj telefon, říká hlavní laborantka z Bulovky k chybám při testování
Na odběry chodí hodně samoplátců a jsou to často cizinci a při výslovnosti může dojít k chybě, vysvětluje v rozhovoru pro iROZHLAS vedoucí laborantka oddělení klinické mikrobiologie Hana Šenoltová, proč podle ní může dojít k chybám ve výsledcích vyšetření na přítomnost covid-19. Laboratoř Nemocnice Na Bulovce nemá nouzi ani o testování jiných nemocí. „Převážně narostli pozitivové u sexuálně přenosných chorob,“ říká.
Na sociálních sítích se objevují příspěvky, že někomu přišel chybný výsledek testu, nebo že někdo dostal výsledek vyšetření koronaviru, i když na něm nikdy nebyl. Dokážete vysvětlit, jak se to může stát?
Je strašně důležité, když jdou lidé na odběr, aby uváděli správně telefonní číslo, popřípadě si i zkontrolovali, co si tam zapsali zdravotníci. Ten problém vzniká hlavně tím, že pacient uvede špatně své telefonní číslo. Mně osobně už se to také stalo, že mi přišel výsledek, ale můj nebyl.
Takže jde zkrátka o lidskou chybu?
Může se to stát, většinou to tak bývá, že pacient to špatně nahlásí. Na odběry chodí také hodně samoplátců a jsou to často cizinci. A při té výslovnosti může dojít k chybě. Většinou pacient údaje diktuje administrativnímu pracovníkovi. Jméno, adresu, rodné číslo a další si opíšou z kartičky pojištěnce. Ale údaje jako telefonní číslo a zdravotní stav – to je závislé na tom, co pacient řekne a jak to řekne. Takže ano, může se to stát, ale je to nevědomé nedopatření při diktování.
Projednává se celoplošné testování, ke kterému by se mohly použít antigenní testy. Mnozí odborníci však tvrdí, že mají příliš vysokou chybovost. Jak se tedy liší od testů PCR?
Ona to vlastně není chybovost, je to spíše menší citlivost. U toho, co jsme testovali, je asi 90 až 95 procent shoda.
Antigenní testy se pro plošné testování nehodí, covid-19 neodhalí u třetiny nakažených, varuje mikrobiolog
Číst článek
Specifičnost antigenního vyšetření je v tom, že není tak citlivé jako PCR testy. Pokud ale ten test je pozitivní, tak u těch testů, co jsme vyzkoušeli u nás v laboratoři, máme jistotu, že bude pozitivní i to vyšetření PCR. Ale může se stát, že antigen vyjde negativní a PCR pozitivní.
A jaká je citlivost PCR testů?
PCR je stoprocentní, určitě. Ještě se nám nestalo… To by musel být špatný odběr. Pokud by odběr byl proveden špatně, může být falešně negativní výsledek. Nebo kdyby nebyla dodržena doba dodání do laboratoře. Vzorek se dodává v transportním médiu. Když se do něj dá odběrový tampon, musí být do určitého času dodán do laboratoře. Protože RNA, třeba kvůli tomu, že je dlouho vystavena teplu, což může nastat, když udělají výtěr a nechají ho mnoho hodin na stole, se může v transportním médiu rozpadnout, tudíž ji nemůžeme detekovat.
Má na vás a ostatní pracovníky laboratoře vliv to, že se objevují lidé, kteří tvrdí, že covid neexistuje a je to smyšlená nemoc? Nebo kteří porušují vládní opatření?
Svým způsobem ano. Protože když lidi říkají takové věci, tak jim spousta lidí uvěří a tak se spousta lidí začne chovat v uvozovkách nezodpovědně. Nedodržují pravidla, která stát vydává a která jsou potřeba k tomu, aby nenarůstaly počty onemocnění. Protože ti lidé se potom mezi sebou navzájem nakazí. A tak nám přibývá materiálu.
Sto tisíc vzorků
Kolik vzorků stihnete za den zpracovat?
Když se na jaře začínalo s covidem, zpracovávali jsme třeba 150 vzorků denně a byla to hrůza. Pokračovalo to tím, že jsme zpracovávali 300 vzorků denně – „Ježíši Kriste“, 400, 500 a pomalu člověk kolaboval. Bylo to přístrojovou technikou, která nebyla stavěná na takovou spoustu vyšetření. Jak jde technika dopředu všude, ať už to jsou počítače, telefony, automobily, tak to samé se děje ve zdravotnické technice. Díky covidu se vytvořilo mnoho přístrojů, které nám teď pomáhají a které předtím nebyly potřeba a teď jsou nezbytností. Jsou to přístroje, které urychlují laboratorní práci a šetří čas. Takové přístroje jsme si pořídili na začátku léta.
Vláda odmítla levné testy z Česka, tvrdí biolog Flegr. Babiš s Prymulou se nařčení brání
Číst článek
Tady na tom se ukazuje, jak žádný tvor nemá hranice, jak se dokážeme „vyhektizovat“ na míru, která by nás nenapadla. Když říkám, že na jaře to začalo se 150, možná 200 vzorky denně a byla to zátěž, tak teď za den dokážeme zpracovat 1200 vzorků. Je to opravdu velikánský nárůst.
Já mám tady k porovnání počet vyšetření, která se v naší laboratoři molekulárně genetických metod provedla od ledna do října roku 2019 a 2020. Do těch vzorků se započítává všechno. Ať už jsou to vyšetření na covid, či na průkaz jiných virů a bakterií. V roce 2019 to bylo 5272 vzorků. V lednu až říjnu 2020 to bylo 104 289 vzorků. To je prostě enormní nárůst.
Neděje se tedy to, že by testy na covid ubíraly místo jinému testování?
Ne, musíme zvládnout úplně všechno. Čeho ubylo, jsou cestovatelská vyšetření. My tady máme infekční kliniku, díky které nikdy nemáme nouzi o žádné infekční onemocnění, ale ta cestovatelská problematika, tím, že se nemůže vycestovávat, se velice snížila. To je asi jediná část, která je znatelná. Jinak nepociťujeme rapidní úlevu, ta byla znát na jaře.
Nás ta čísla spíše zarazila. Jak jsem říkala, laboratoř molekulárně genetických metod u nás dělá vyšetření nejenom na covid, ale i na sexuálně přenosné nemoci či chřipky, zarděnky nebo malárii. Jak už jsem jednou zmiňovala to období leden až říjen 2019, tak se zpracovalo 5272 vzorků. Ale v lednu až říjnu 2020, jen u vzorků, které nejsou na covid, to narostlo na 7982. Přestože by člověk mohl říct, že laboratoře vyšetřují převážně covid, tak opak je pravdou. Narostla i ostatní vyšetření. Divili jsme se tomu. Převážně narostli pozitivové u sexuálně přenosných chorob.
Stát povolal na pomoc mediky. Někteří pracují zatím zadarmo, před státnicemi a na druhé straně republiky
Číst článek
Bez pomoci by to nešlo
Vy jste sama říkala, že jste si v březnu nedokázala představit, že budete zpracovávat více než 150 vzorků denně, nyní jich zpracováváte více než 1000. Není to velký psychický a fyzický nátlak na všechny pracovníky laboratoře?
Určitě, to stoprocentně. Když to tady začalo na jaře, bylo to hrozně rychlé. Člověk ale věděl, že se k tomu musí postavit. Ale nevěděli jsme, co od toho očekávat, jako to nevěděl nikdo na světě. Věděli jsme jen, že s tím musíme pracovat a že tomu musíme všechno přizpůsobit. A bylo to strašně náročné. Kdyby nespolupracovali lidi z laboratoře s lidmi od příjmu materiálu přes další kroky, například přípravu vyšetřovacích setů na expedici, tak by to nikdy nešlo.
Tady se zase ukázalo, a já jsem za to hrozně vděčná, že kolektiv na našem oddělení je úžasný. Lidi se v krizové situaci dokážou semknout. Hodí za hlavu určité emoce, třeba nespokojenost, která mezi nimi mohla probíhat, a postaví se čelem k problému. To je to, co tu mikrobiologii (laboratoř – pozn. red.) udrželo na nohou, to, co ji dokázalo dovést až do listopadu 2020.
Lékař z první linie: Na konci sil se necítím, vydržet musíme ještě dlouho. Na frontě jsme teď my všichni
Číst článek
Samozřejmě by to nešlo bez pomocníků. My bychom to nezvládli, kdyby se nenašli lidé, kteří přišli mikrobiologii pomoct, ať už pracovníci laboratorní, vysokoškoláci, středoškoláci. Přímo do PCR laboratoře mi přišlo devět pracovníků. Teď tedy mám sedm stálých zaměstnanců Nemocnice Na Bulovce a devět pomocníků na dohodu o pracovní činnosti.
Dnes se v laboratoři pracuje na dvě party, na dlouhý a krátký týden. Na jaře dělali jen tři až čtyři pracovníci a to bylo velmi náročné. Z kraje nebylo ani výjimkou, že tady zůstávali nepřetržitě přes noc. Spali v laboratoři a nasazovali vzorky ještě v noci. Je to o těch lidech, o jejich obětavosti. O tom, že mají vztah ke své práci a tu práci chtějí zvládnout a odevzdat dobře. A za to jim strašně děkuji.
Strop neexistuje
Kde je tedy strop, kolik vzorků jste schopni zpracovat?
Já si myslím, že strop prostě neexistuje. Je to vždy závislé na technice, co má člověk k dispozici, od toho se to určitě odvíjí. Ale člověk dokáže sám sebe překvapit, kam až je schopný dojít. Teď, díky technice, jsme schopni kapacitu stále navyšovat.
A snažíte se kapacity laboratoře stále navyšovat?
Ne, o to se teď nesnažíme. Ale, samozřejmě, pokud by to bylo nevyhnutelné, tak ta možnost je. Kdyby došlo na nejhorší a otevřely se Letňany, tak budeme schopni všechny vzorky zpracovávat.
A v tom případě byste pořídili nové přístroje a zaměstnali více personálu?
Tu technickou část bychom navyšovali, personální by se už asi nedala. Pokud by se vzorky navýšily na takové množství, že by to stávající personál opravdu nezvládl, tak bychom museli jet na nepřetržitý režim, ve dne v noci. Pak by se nabrali noví pracovníci.
‚Část kriticky nemocných si následky nese i půl roku.‘ Důležitý je přiměřený pohyb, radí lékař
Číst článek
4,5 hodiny v laboratoři
Jak dlouho trvá zpracování PCR vzorku?
Je hrozně důležité, jak ten vzorek přijde označený a v kolik hodin dorazí. Od toho se odvíjí doba, kdy je laboratoří vyexpedován výsledek. Pokud to je od pacientů, kteří jsou tady u nás v nemocnici hospitalizováni, tak jde vzorek v režimu urgent. Když je to od pacientů, co jsou indikováni praktickým lékařem nebo jako samoplátci, tak jde v běžném režimu.
U pacientů, kteří jsou v nemocnici hospitalizováni, je potřeba, aby se co nejrychleji zjistilo, jestli jsou covid pozitivní, aby na oddělení věděli, jestli pacienta mohou uložit na normální lůžko, nebo musí na covidové. U vyšetření urgentního vzorku se použije technika, která je pro nás rychlá – vyšetření může být hotovo do tří hodin.
Laboratorní zpracování vzorku
Nejdříve zdravotník vytře pacientovi nosohltan či krk tamponem. Ten umístí do zkumavky, kde je již připraven tekutina – transportní médium. Vzorek poté putuje do laboratoře molekulárně genetických metod. Tam laborant část transportního média přepipetuje (odebere) a snaží se v něm detekovat (najít) ribonukleonovou kyselinu (RNA) daného viru. V této chvíli neexistuje vyšetřovací metoda, která by byla pro všechny viry nebo bakterie. Pokud tedy laborant zkoumá, zda má daný pacient v těle koronavirus, musí mít vyšetřovací set přímo na covid-19. „Je to vyšetření vysoce specifické, je závislé jak na lidském faktoru, tak na technice, která je k tomu použita. Od toho se odvíjí čas, který je k tomu potřeba,“ vysvětluje Hana Šenoltová s tím, že zpracování vzorků v laboratoři má mnoho dalších kroků, které by však musel vysvětlit lékař. Moderní přístroje jsou však velmi důležité. „Čím lepší techniku budu mít, tím rychleji budu mít výsledek,“ dodává.
Proč se taková technika tedy nepoužívá u všech vzorků?
Z kapacitních důvodů. My máme ten stroj jenom jeden. Když nám přijde do laboratoře 800, někdy 1000, někdy 1300 vzorků, tak by to ten stroj nikdy nemohl kapacitně zvládnout. Takže máme i jiný stroj, který se k vyšetření také používá. Zpracování mu trvá o něco déle, je to 4,5 hodiny.
Pak je tady ještě jedna možnost vyšetření, a to v takzvaném statimovém režimu. To se většinou dělá u pacientů, které přiveze rychlá záchranná služba na urgentní příjem, především u pacientů v život ohrožujícím stavu nebo u těch, kteří potřebují rychle na operaci. Tedy pokud je potřeba velmi rychle vědět, zda je daný člověk pozitivní, nebo není. To se potom dělá přístrojem GeneXpert a vyšetření je do hodiny hotové. Ale zase, ten přístroj zvládne udělat jenom čtyři vzorky za hodinu, takže se používá opravdu jen ve vážných případech.
Říkala jste, že u vzorku v normálním režimu trvá vyhodnocení čtyři a půl hodiny. Jak dlouho trvá, než se k člověku, který se k vám přijde otestovat třeba jako samoplátce, dostane výsledek testu? Proč je to mnohdy o dost déle?
Je to strašně závislé na tom, kdy sem pacient přijde. U nás v laboratoři jedeme dvanáctihodinové směny, a to od pondělí do neděle. Když přijde pacient ráno v dopoledních hodinách, tak mu jeho výsledek, pokud není nějaká krizová situace, přijde do 24 hodin. My deklarujeme, že pacientovi výsledek do 48 hodin dáme. Tuto podmínku splňujeme. Už se stalo, že se výsledek pacient do těch 48 hodin nedostal, ale nebylo to způsobeno laboratoří, ale technikou.
‚Dobré rozhodnutí, ale pět minut po dvanácté.‘ Domovy pro seniory musí testovat klienty
Číst článek
Zpracování vzorku trvá 4,5 hodiny. K tomu však samozřejmě musíme započítat nějaký čas k zapsání do informačního systému, přípravu vzorku atd. Když ale pacient přijde do odběrového místa v 15.00, tak se mi (vzorek) do laboratoře dostane třeba v 15.30 a já ho předám na laboratoř molekulárně genetických metod v 16.00. Není tedy možné do 18.00 (kdy končí pracovní doba laborantů, pozn. red.) vzorek uzavřít. Takže se udělá první část vyšetření a druhý den ráno se v 6.00 pokračuje. Zpracování výsledku má tak pacient až další den po obědě.
Někdy se ale také můžou stát nečekané události, jako to bylo teď, před dvěma dny. Neplánovaně a nečekaně otestovali celý domov důchodců. Takže najednou dostanete 150 vzorků nad rámec, a protože je to domov důchodců, což jde do urgentních vzorků, tak se předsune před lidi, kteří byli odebráni dříve, ale jsou v normálním režimu.
Jak spolupracujete s hygienickou stanicí?
Veškeré výsledky, které se za den vyhodnotí, odchází do CovIT a zároveň odchází i na hygienu. Každý den, ať už to je negativní, nebo pozitivní výsledek, musíme předat Hygienické stanici hlavního města Prahy. Ona musí pracovat dál s těmi pozitivními výsledky, aby trasovala kontakty. Takže spolupráce s hygienou je velká.
Imunita může i ublížit
A když je tedy někdo pozitivní a pak se z koronaviru vyléčí, dokážete říct, jak dlouho mu vydrží protilátky?
Teď poslední, co jsem četla, tak se mluví o pěti měsících. Ale koronavirus – a teď myslím covid-19, protože koronavirů máme víc, „naše“ české koronaviry tu už máme roky, ale tento cizinec, divoch, se chová jinak. A jinak potom reaguje jeho imunita. On nevytváří krátkodobé protilátky. Ještě to není úplně vyzkoumané, ale říká se, že imunitní reakce po prodělaném onemocnění je krátkodobá, podstatná je imunitní odpověď. Přirovnává se například k onemocnění TBC (tuberkulóze). Tam také hraje roli imunitní odpověď.
V Nizozemsku a Belgii se dva lidé nakazili podruhé koronavirem. ‚Reinfekce se čekala,‘ uvedla viroložka
Číst článek
Imunitní odpověď je ale věc, která se v lidském těle vytváří po dlouhou dobu. Vaše tělo reaguje na covid-19 imunitní odpovědí, když se s ním znovu setkáte. Což znamená, že za normálního stavu tělo žádnou imunitu neaktivuje, neprobouzí. Nemá k tomu důvod. Ona tam někde je, spící a skrytá, a když se s virem setkáte, imunitní reakce nastoupí.
Blbé je to, že u někoho může bohužel imunita nastoupit tak razantně, že ublíží svému vlastnímu tělu. Ale je to věc, která se zkoumá a bude se teprve řešit, stejně tak jako vakcína.
Podporuje vás někdo z řad občanů formou iniciativ, jako je například Energii lékařům?
Na jaře to byla úžasná vlna solidarity, to bylo něco nádherného. Když tady jedete a jste hodně, nejenom fyzicky, ale i psychicky, unavení a najednou sem přijde někdo a donese vám plato buchet, je to zkrátka úžasná věc. Je to i o tom, že když je takový pracovní nápor, tak člověk nemá moc času se najíst. Uvědomíte si to, až když jídlo uvidíte. Ale není to jenom o najedení. Je to o tom, že o laboratořích se nikdy moc nemluvilo. Když se mluvilo o zdravotnictví, tak se vždycky mluvilo o sestrách a lékařích. Laboranti a laboratoře neexistovali.
Byznys s lidskou solidaritou? Místo jídla pro zdravotníky nakoupil ze sbírky reklamní trička
Číst článek
Najednou přišel covid a ukázalo se, že bez laboratoře to prostě nejde. A všichni se mohli strhnout, aby byli v laboratoři a mohli natočit, co se tu děje. O laborantech se pořádně nemluví, což je mi hrozně líto. Když jsem se malinko čertila, proč se o laboratořích nemluví jako o těch, kdo jsou v první linii (teď se o tom tak už mluví, ale nemluvilo), tak mi bylo řečeno, že my tady nemáme pacienta, takže nemáme takové riziko.
Vždycky jsem jim řekla: „Tak si sem skočte, ať vidíte, kolik tady těch pozitivních vzorků je.“ A my musíme na každý vzorek šáhnout, každý musíme otevřít a koncentrace pozitivity je tady neskutečně vysoká. A ti laboranti v tom náporu, počtu a stresu, musí být neustále hrozně opatrní, ať sáhnou na jakýkoliv vzorek, protože nikdy nevědí, jestli je pozitivní. A když máte sáhnout každý den na tisíc vzorků, tak je to myslím dost velké riziko. Proto mě jen mrzí, že se o práci zdravotních laborantů tak málo mluví.
