Platby za covidové pacienty vylepšily rozpočty nemocnic. Ministerstvo ale úhrady od letoška snížilo

Platby pojišťoven za covidové pacienty v loňském roce vylepšily hospodaření nemocnic, zjistil Radiožurnál. Takzvané kompenzační bonusy dostávaly za pacienty na intenzivních i na standardních lůžkách. Například krajské nemocnice v těžce zasaženém Zlínském kraji získaly 70 milionů korun a oproti předchozímu roku zvýšily zisk na 220 milionů korun. Letos ale Všeobecná zdravotní pojišťovna úhrady na základě ministerské vyhlášky snížila.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nemocnice Motol

Například v pražském Motole, největší nemocnici Česka, by měly loňské platby za covidové pacienty dosáhnout 153 milionů korun | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Na přelomu října a listopadu začaly čtyři krajské nemocnice ve Zlínském kraji přijímat jednoho pacienta s koronavirem za druhým. V pátek 6. listopadu převezly sanitky za policejního doprovodu pět ventilovaných pacientů ze Zlína do Prahy.

Transporty se v té době stávaly každodenní rutinou, a to teprve nejvyšší vlna nemocných přicházela. „Počet případů s těžkým zápalem plic stoupl proti necovidovým časům desetkrát,“ řekla tehdy Radiožurnálu vrchní sestra oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (ARIM) ve Zlíně Terezie Koníčková.

Zdravotníkům se postupně podařilo navýšit kapacitu intenzivních lůžek v celém kraji na zhruba 150 a dokázali se postarat o téměř sto ventilovaných pacientů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Platby pojišťoven za covidové pacienty v loňském roce vylepšily hospodaření nemocnic, zjistil Radiožurnál.

Za tyto výkony jim pojišťovny platily kompenzace podle nové vyhlášky ministerstva zdravotnictví.

Za péči o ventilovaného pacienta na intenzivním lůžku dostávaly nemocnice kromě běžné denní úhrady 22 500 korun ještě kompenzační bonus ve výši 59 tisíc. Za pacienta na standardním lůžku jim pak kromě standardní denní částky 6400 korun přišel bonus ve výši 2300 korun.

Zároveň ale resort zdravotnictví zakázal provádět neakutní výkony, takže zdravotnická zařízení přišla o příjmy za stovky různorodých zákroků. „Pětatřicet procent zisku tvoří úhrada za covidové pacienty. Dominuje péče na intenzivních lůžkách,“ vysvětlil nyní Radiožurnálu ředitel zlínské nemocnice Radomír Maráček.

V zisku i ztrátové nemocnice

Z informací Radiožurnálu vyplývá, že výraznějších zisků dosáhla řada nemocnic, a to včetně těch, které jsou dlouhodobě ztrátové. Jejich zástupci ale nechtějí většinou poskytnout přesná čísla, případně odmítají odpovědět vůbec.

Ministr Blatný nominoval členy do vědecké rady. Dále v ní nechce epidemiologa Chlíbka nebo lékaře Válka

Číst článek

Výjimkou je Pavlína Danková, mluvčí Fakultní nemocnice Motol, což je největší nemocnice v Česku: „Mělo by to být 153 milionů korun za péči o covid pacienty na JIP a na standardních lůžkách za loňský rok.“

Výsledky hospodaření se nezdráhá komentovat ani mluvčí Krajské nemocnice Liberec Václav Řičář. „Jsme velká spádová nemocnice, takže jsme těžili i z poměrně příznivé úhrady za covidové pacienty. Přesná čísla ještě nemám, ale předpokládáme hospodářský výsledek na úrovni plus 150 milionů korun,“ přiblížil.

Ze zdrojů Radiožurnálu vyplynulo, že platby za covidové pacienty výrazně vylepšily hospodářský výsledek Fakultní nemocnice Olomouc. Její mluvčí Adam Fritscher to ale nepotvrdil.

„Platby za covidové pacienty pokrývají zvýšené náklady na tuto péči, což je z pohledu naší nemocnice férové. Částku v současnosti nelze objektivně vyčíslit. Hospodářský výsledek je závislý na tolika okolnostech, že nelze dávat přímou souvislost pouze s jednou položkou,“ řekl.

Mluvčí Fakultní nemocnice Plzeň Gabriela Levorová bez podrobností uvedla, že kompenzační vyhláška dala nemocnici jistotu. „Rok 2020 jsme ukončili vyrovnaným hospodařením.“

Podobně neurčitě se vyjádřila i mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Petra Petlachová. „Zvýšené náklady na ochranné pomůcky, dezinfekci, osobní náklady, atd. byly pokryty zvýšenými výnosy od zdravotních pojišťoven,“ reagovala na dotaz.

Téma pro dezinformátory

Relativně velké kompenzační bonusy se staly námětem pro dezinformační weby a konspirační teorie. Podle nich nemocnice falšovaly diagnózy, nepropouštěly pacienty a v podstatě se snažily udržet na intenzivních lůžkách covidové pacienty co nejdéle, aby získaly bonusy.

V Česku se rozběhlo očkování AstraZenecou. V Hradci se bojí míchání, začnou na konci týdne

Číst článek

„Je to sice nesmysl, ale je to důvod, proč nemocnice nechtějí zveřejňovat údaje. Mají pocit, že když přiznají, kolik peněz získaly, že by jim to uškodilo,“ uvedl pro Radiožurnál manažer ve zdravotnictví, který chce zůstat v anonymitě.

Šéf krajských nemocnic Radomír Maráček se ale o hospodaření a o údajném zneužívání kompenzačních bonusů mluvit neostýchá. „Byli jsme rádi, když jsme někoho propustili a mohli přijmout dalšího. Přemlouvali jsme rodiny, ať si vezmou pozitivního příbuzného domů. Nemluvě o transportech pacientů v těžkém stavu jinam. Takže držet si pacienty kvůli bonusu je nesmysl.“

Podvádění ve vykazování covidových pacientů je podle zmíněného nejmenovaného znalce zdravotnického prostředí možné, ale spíš jen výjimečně. „Systematicky si to nedokážu představit,“ doplnil.

Mluvčí Všeobecné zdravotnické pojišťovny Milan Řepka tvrdí, že většina omylů padá na vrub administrativnímu pochybení, na které se přijde během kontroly. „Za loňský rok jsme provedli zhruba 36 tisíc kontrolních a revizních zpráv,“ vypočetl.

Premiér není v karanténě, protože je očkovaný, tvrdí nemocná šéfka Úřadu vlády. Hygienička nesouhlasí

Číst článek

Jak důsledné je vykazování, je zřejmé při pohledu do sesterny každého oddělení. Karty k pacientům, chorobopisy, výkazy pro pojišťovny a mnoho dalších dokumentů zabírají nejen spoustu místa, ale především berou čas zdravotníkům.

„Administrativa je tak rozsáhlá, že mi téměř nedovolí věnovat se odborné práci,“ posteskla si Michaela Karešová, staniční sestra zlínské ortopedie, která se změnila na covidové oddělení.

Narovnání rozdílů

Radomír Maráček uznává, že bonusy byly vysoké. Podle něj to ale odpovídá spravedlivému financování nemocnic. „Narovnává to rozdíly,“ poukázal ředitel na to, že fakultní nemocnice dostávají za stejné výkony násobně víc peněz než menší nemocnice.

Virolog Grubhoffer: Princip Sputniku V je dobrý, nedůvěřuji ale jeho výrobě a ruským úřadům

Číst článek

„Mám informace, že vesměs všechny nemocnice, které měly hodně covidových pacientů, jsou na tom dobře. Ale ty peníze se neztratí. Zůstanou v nemocnicích a půjdou na jejich další rozvoj a péči,“ dodal.

Všeobecná zdravotní pojišťovna ještě nevyčíslila, kolik celkově na covidových bonusech vyplatila, ale například za listopad to bylo 1,525 miliardy korun.

Vysoké bonusy jsou nicméně minulostí. Ministerstvo zdravotnictví vydalo novou vyhlášku, podle níž už nebudou nemocnice dostávat žádný bonus za covidové pacienty na standardních lůžkách. Snížené jsou i platby za péči na intenzivním lůžku, kdy za pacienta na ventilátoru dostane nemocnice místo 59 tisíc jen 40 tisíc korun na den.

Podle mluvčí resortu zdravotnictví Barbory Peterové byly kompenzace nastaveny příliš vysoko. „Kompenzace byly kalkulovány na obložnost lůžek z jarní vlny, kdy covid oddělení byla poloprázdná, maximálně vytížená na 40 procent. Při vysoké obložnosti lůžek během podzimní vlny pandemie byly ale kompenzace příliš vysoké a bylo nutné přistoupit ke snížení,“ popsala.

Ľubomír Smatana Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme