Méně infarktů v nemocnicích? ‚Někteří lidé je kvůli strachu z koronaviru přechodili,‘ říká lékař
- Zatímco tuzemské zdravotnictví bojuje s nemocí covid-19, objevil se nový nešvar. V důsledku koronavirové pandemie ubylo v některých nemocnicích – alespoň na papíře – srdečních infarktů.
- Pokles zaznamenal Institut klinické a experimentální medicíny, který se na onemocnění srdce specializuje, Nemocnice Na Homolce či Všeobecná fakultní nemocnice v Praze.
- Důvodem je podle šéfa České kardiologické společnosti Aleše Linharta především obava z nákazy: místo toho, aby lidé šli s potížemi k doktorovi, infarkt takzvaně přechodili. Může to mít ale závažné následky.
„V praxi se zdá, že počty akutních koronárních příhod (srdečních infarktů – pozn. red.) poněkud poklesly,“ řekl pro iROZHLAS.cz předseda České kardiologické společnosti Aleš Linhart, který současně působí jako přednosta kardiologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Hledáme koronavirus v odpadní vodě, říká česká expertka. Cílem je předpovědět další vlnu nákazy
Číst článek
Podobně mluví na základě zkušeností z terénu i další lékaři. „Během šesti týdnů žádný infarkt. Ve chvíli, kdy to uvolnili (mimořádná opatření – pozn. red.), to byly čtyři infarkty za den,“ popsal pražský kardiolog.
Redakce proto oslovila některé velké nemocnice: zaslané údaje úbytek srdečních infarktů s nástupem koronavirové krize vesměs potvrdily. Někde se statistiky propadly o desítky případů, jinde o jednotky.
Papírový propad
Výrazný pokles srdečních příhod zaznamenali s příchodem pandemie například v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM). Jak upozorňuje tamní primář akutní kardiologie Marek Šramko, v té době klesy počty všech akutně ošetřených pacientů.
Do normálu se situace v pražském institutu začala podle Šramka vracet koncem března. „Ke konci druhého týdne (pandemie – pozn. red.) se počty akutně ošetřených pacientů pro infarkt myokardu začaly postupně navyšovat na počty odpovídající minulým letům,“ přiblížil.
IKEM zároveň začal přijímat podle Šramka pacienty s onemocněním srdce, které by jinak ošetřily „covidové“ fakultní nemocnice. „Nyní se počty a spektrum ošetřených pacientů s infarktem myokardu už ale neliší oproti předchozím letům,“ doplnil.
Od nástupu koronavirové krize eviduje mírný úbytek infarktových případů také kardiocentrum Nemocnice Na Homolce. Za březen a duben tam měli celkem 66 pacientů s náhlou srdeční příhodou. V roce 2019 řešili během této doby o osm případů více.
Strach z infekce
Co to tedy v praxi znamená? Šéf českých kardiologů Linhart připouští, že je skutečně možné, že infarktových případů ubylo. „Může to být dáno ‚nucenou dovolenou‘, která alespoň zpočátku mohla být paradoxně pro řadu lidí úlevná. Roli může hrát i menší možnost sdružování, která možná snížila kouření, které je často na společenský kontakt vázáno,“ vylíčil.
Jako pravděpodobnější vysvětlení ale vidí spíš to, že část lidí kvůli obavám z nákazy koronavirem nešla se zdravotními potížemi k doktorovi. „Bohužel jednoznačně vidíme, že někteří nemocní prostě infarkty doma ‚přechodili‘ a dostávají s k nám často pozdě nebo vůbec. Jako důvod často uvádějí obavy, že v nemocničním prostředí bude šance infikovat se větší,“ pokračoval.
Včasný zásah přitom může podle Linharta zabránit zbytečným zdravotním komplikacím i úmrtím. Upozorňuje také, že se dá nyní u kardiaků předpokládat naopak nárůst srdečních příhod. „V době nouzového stavu byly odložena preventivní vyšetření i plánované výkony, což prodloužilo čekací doby a zvýšilo riziko komplikací,“ doplnil kardiolog.
Nemocnice se už vrací do normálu. Linhart proto apeluje především na pacienty s rizikovými faktory jako vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu nebo již prodělané infarkty, aby na preventivní prohlídky nerezignovali jen kvůli obavám z návštěvy lékařů.
Fatální následky
Papírový pokles případů odpovídá době, kdy se Česko začalo potýkat s nákazou koronavirem. V polovině března vládní kabinet vyhlásil nouzový stav a omezil současně provoz nemocnic. Rušily se návštěvy u lékaře i plánované operace, výjimkou byly pouze akutní zdravotní potíže. A mezi ně infarkt jednoznačně patří.
„Klinické příznaky srdečního selhání způsobují citelné zhoršení kvality života nemocných, a to od různě závažného snížení tolerance námahy až po výrazné klidové potíže jako například dušnost nebo otoky.“
Rudolf Špaček (primář Nemocnice Na Františku)
Srdeční obtíže, které lidé během krizových opatření neřešily, by mohly vést k závažnějším problémům. „Fatální následky může mít každý infarkt myokardu. Určité procento nemocných může zemřít náhlou smrtí již při prvním infarktu, a to většinou na kritickou srdeční arytmii. Je ale pravdou, že opakovaný infarkt prognózu nemocného dále zhoršuje,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz primář interního oddělení Nemocnice Na Františku Rudolf Špaček.
Během infarktu dochází k odumření části srdečního svalu v důsledku nedostatku kyslíku. Na vině jsou ucpané tepny, které je proto potřeba v nemocnici znovu zprůchodnit. „Jde o rutinní výkon, pro pacienta zcela nebolestivý, který je často možný provést cestou punkce arterie (tepny – pozn. red.) na zápěstí ruky, případně v třísle,“ pokračoval Špaček.
K lékaři tak má podle Špačka – aby se v budoucnu předešlo závažnějším potížím – smysl zajít i zpětně. Lidé, kteří během uplynulých týdnů pociťovali příznaky infarktu, by se tak měli nechat vyšetřit. „Nejčastěji jde o tlakové nebo pálivé bolesti za hrudní kostí, které se zprvu objevují při námaze a mohou být spojeny s dušností. Při rozvíjejícím se infarktu jsou potíže klidové,“ popsal. Jinak ale podle Špačka platí, že v případě potíží mají lidé volat pomoc neprodleně.
Opatření nemocnic
Obavy z nákazy nemocí covid-19 v nemocničním prostředí nejsou na místě, jak upozorňuje například šéf Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík. „Bohužel ze strany pacientů se i k nám dostává negativní zpětná vazba, kvůli koronaviru se stále bojí chodit do nemocnice. Rád bych všechny ubezpečil, že v Motole tento problém nehrozí, máme zde maximální opatření,“ uvedl.
Motolská nemocnice podle Ludvíka testuje každého pacienta, jehož přijímá k hospitalizaci, a průběžně testuje i všechny zaměstnance. „Výsledkem této snahy je, že z 6300 zaměstnanců jsme měli pouhých 12 nemocných. Z pacientů nám neonemocněl nikdo. Tedy skutečně není třeba se obávat, protože opatření jsou velmi důsledná,“ dodal.
Rozptýlit strach z toho dojít si k lékaři chce také šéf Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger. „Apeloval bych na veřejnost, pokud potřebují, aby se do nemocnic nebáli chodit. Máme tu opatření, aby se s infikovaným pacientem nepotkali. Riziko je minimální. Řekl bych, že snadněji se člověk nakazí i v tramvaji než v nemocnici,“ řekl.
Počty infarktů
Celostátní statistiky týkající se onemocnění srdce vydává každoročně Ústav zdravotnických informací a statistiky, ovšem se zpožděním. Nejnovější údaje jsou tak zatím dostupné pro rok 2018, kdy lékaři napočítali necelých 15 tisíc případů infarktu. Počet lidí, kteří náhlou srdeční příhodu prodělali, mírně klesá. Jejich množství se však výrazně liší mezi regiony. Největší nebezpečí infarktů hrozí lidem v Moravskoslezském, Karlovarském a Ústeckém kraji, nejmenší naopak v Praze. Velkou roli hraje životní styl.
K možnému poklesu evidovaných infarktů pak Arenberger dodává, že podobně na tom mohou být – vzhledem k útlumu nemocnic během pandemie – i údaje pro další onemocnění. „Viděl jsem třeba statistiky ohledně zánětů slepých střev, kde to pokleslo na desetinu. V tomto případě to ale člověk nepřechodí a dříve nebo později do nemocnice bude stejně muset.“
Podobně mluví také ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Vlastimil Vajdák. Lidé by podle něj neměli brát zdravotní potíže na lehkou váhu. „Rozhodně doporučuji všem pacientům, kteří mají potíže, aby je nebrali na lehkou váhu a domluvili se s lékařem telefonicky na dalším postupu. Na své zdraví bychom určitě měli myslet nejen v kontextu s pandemií koronaviru,“ uvedl.
Co se týče množství srdečních onemocnění, v případě svatoanenské nemocnice naopak narostly. Zatímco loni za březen a duben evidovali 38 případů, letos to bylo 49. Podle mluvčí nemocnice Dany Lipovské to mohlo ale být ovlivněno výpadkem počítačové sítě v brněnské fakultní nemocnici. „V březnu tam nefungoval systém odesílání EKG a je možné, že větší část akutních infarktů než obvykle skončila u nás,“ vysvětlila.
