Tři sporná opatření proti covidu: zrušení karantény jako odměna pro očkované i kratší platnost PCR testů
Vláda zpřísňuje boj proti šíření covidu, některá opatření ale vyvolala rozpaky. Politické špičky s nástupem nové vlny zrušily například povinnost karantény pro očkované bez příznaků. A to přesto, že nebezpečný virus mohou dál šířit. „Riziko možné nákazy je minimální,“ brání opatření pražská hygienička Zdeňka Jágrová. Server iROZHLAS.cz zmapoval i další sporné kroky: konec žádanek pro očkované i krácení platnosti PCR testů.
1. Očkovaní bez karantény
Když koncem října začal počet nově nakažených rapidně stoupat, vláda Andreje Babiše (ANO) přistoupila k nečekanému kroku. Místo, aby šlápla na brzdu, odpustila lidem očkovaným proti nemoci covid-19 pobyt v karanténě. A nejen to. Pokud se u nich po setkání s rizikovým kontaktem neprojeví žádné příznaky koronaviru, nemusí absolvovat ani PCR test.
K zavedení rakouského modelu covidových opatření je podle právníků potřeba vyhlásit nouzový stav
Číst článek
„Hygienická stanice nenařídí karanténu osobě, která nevykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19, má dokončené očkování a doloží tuto skutečnost národním certifikátem,“ píše v metodickém pokynu hlavní hygieničky Pavly Svrčinové, který začal platit 25. října a který stanovuje současné karanténní předpisy.
Ministerstvo zdravotnictví tímto dokumentem nahradilo dosavadní pravidla pro uvalování karantén. „S ohledem na vývoj epidemie, resp. šíření nákazy virem SARS-CoV-2 a dosavadní poznatky z praxe při nařizování karantén a izolací bylo shledáno řešení v podobě mimořádného opatření jako nadále nedůvodné,“ zdůvodnil to tehdy šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO).
Jenže i lidé po vakcinaci mohou zákeřný virus nevědomky šířit dál, jak upozornil v pořadu Pro a Proti Českého rozhlasu Plus imunolog Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. „Je to opatření, které se u nás i v jiných zemích použilo proto, aby se odměnil očkovaný,“ prohlásil na adresu nových pravidel pro karanténu.
„V principu to ale není správně. Očkování mohou přenášet infekci, i když o tom neví,“ pokračoval Hořejší. Odpuštění karantény navíc považuje za nesystémový krok. Politické vedení země by podle něj mělo postupovat radikálněji a zavést povinné očkování. „Vláda by se měla zachovat odvážně a udělat něco, co by skutečně pomohlo,“ doplnil.
Menší nálož
Nejde přitom jen o karanténní pravidla. Ze stejného důvodu imunolog Karel Drbal z Katedry buněčné biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy kritizuje výjimku, která platí u testování zdravotníků a pracovníků sociálních služeb. Personál, který absolvoval vakcinaci, na pravidelné testy nemusí. „To je vědomé šíření nakažlivé nemoci z nedbalosti. Protože očkovaní mohou šířit virus stejně jako neočkovaní,“ řekl pro Český rozhlas Plus.
Ministerstvo zdravotnictví se však k tomu, že by se pravidla pro karanténu opět zpřísnila, zatím nechystá. „O tom jsme zatím neuvažovali. Virus tu bude, ale když se budou potkávat očkovaný s očkovaným, tak to nebude vadit,“ reagovala náměstkyně pro zdravotní péči Martina Koziar Vašáková ve vysílání Radiožurnálu.
Podle epidemiologa a šéfa skupiny MeSES Petra Smejkala nejsou lidé s dokončeným očkováním proti covidu po setkání s nakaženým natolik nebezpeční, aby museli jít do karantény.
„Víme, že očkovaní mohou virus přenášet. Přenáší ho ale v menší míře, s menší virovou náloží,“ řekl pro iROZHLAS.cz s tím, že je to potřeba v protikoronavirových opatřeních zohlednit.
Upuštění od karantény proto považuje za správný krok. „Přestože je to spojené s menším přenosem viru, mi připadá absence karantény u očkovaných jako rozumné řešení,“ doplnil Smejkal.
Podobně argumentuje také pražská hygienička Zdeňka Jágrová. „Člověk, který je očkovaný, samozřejmě může vylučovat virus, vylučuje ho ale mnohem kratší dobu a v mnohem menší míře, takže riziko možné nákazy je minimální,“ řekla redakci.
Současně upozornila, že výjimku má pouze ten, u koho se neprojeví příznaky onemocnění. „Podle metodiky ministerstva zdravotnictví osoba, která je v kontaktu s pozitivním a je očkovaná, tak sleduje svůj zdravotní stav a v případě změny zdravotního stavu okamžitě se odebírá na PCR test. Pokud nedojde ke změně zdravotního stavu, tak se jí nenařizuje karanténa,“ dodala.
2. Bez žádanky na test
Jenže lidé očkovaní proti covidu, kteří si chtějí pro jistotu po blízkém kontaktu s nakaženým zajít na PCR test, mohou kvůli absenci povinné karantény narazit. Alespoň takovou zkušenost má Adéla K., která se kvůli stávajícím pravidlům setkala s neochotou ordinace praktické lékařky vypsat žádanku na PRC test. A z vlastní kapsy ho platit nechtěla.
„Praktický lékař musí situaci vyhodnotit. Jestli naznal, že je to nezbytné, tak žádanku ji vypíše. Jestli naznal, že to nezbytné není, tak si musí člověk test zaplatit.“
Zdeňka Jágrová (pražská hygienička)
„Musím říct, že mě to celkem zarazilo. Chtěla jsem se pro bezpečí svého okolí nechat pro jistotu otestovat a jelikož jsem ale přiznala, že nemám žádné příznaky, byl to problém, a žádanku jsem nedostala,” popsala redakci mladá žena. Nakonec to vyřešila tak, že využila možnost preventivního testování. „Naštěstí mi zbyl ještě jeden PCR, jinak bych to musela zaplatit,” dodala.
Pražská hygienička Jágrová však upozornila, že očkovaní mají nárok na dva PCR testy měsíčně zdarma. Pokud by ale chtěli žádanku od lékaře nebo hygieniků, záleží na úřadech, zda jim vyhoví. „Není na to žádný nárok,“ uvedla.
„Praktický lékař musí situaci vyhodnotit. Jestli naznal, že je to nezbytné, tak žádanku vypíše. Jestli naznal, že to nezbytné není, musí si člověk test zaplatit,“ upřesnila.
Podobná situace je podle Jágrové i u hygieniků. „Pokud bychom naznali, že je opravdu tak velké riziko, třeba u člověka těsně před transplantací, tak jistě ano. Musí to být ale opravdu vážný důvod,“ doplnila.
3. Platnost PCR testů
S koncem října politické špičky také zkrátily platnost PCR testů ze sedmi dnů na 72 hodin. Cíl byl jasný: snížit nápor nově nakažených. Má to ale háček. Doba platnosti PCR testu se počítá od odběru vzorku, čekání na výsledek ale může trvat až dva dny.
Pokud je test nakonec negativní, může jeho výhody tak člověk nakonec využívat pouze jediný den.
Podle epidemiologa Rastislava Maďara to bylo ale správné rozhodnutí. „Zkrácení platnosti PCR testu na 72 hodin je mnohem bližší jejich skutečné validitě, na kterou se můžeme spolehnout méně než jeden týden, jak to bylo předtím. Zkrácení tedy bylo dobrým krokem, jen tomu musí odpovídat logistika a rychlost vyhodnocování testů,” reagoval pro iROZHLAS.cz v SMS zprávě.
Stejně hovoří epidemiolog Smejkal. Hlavní potíž vidí rovněž především v testovací kapacitě jednotlivých laboratoří. „Problém je ten, že se nestíhá kapacita PCR testů. To je potřeba odlišit. Druhá věc je, že kvalitní, dobře provedený PCR test vám skutečně zaručí pouze 72 hodin od odběru. To je to dobré síto,“ poznamenal.
Ve hře je přitom aktuálně zpřísnění proticovidových opatření. Vláda tak uvažuje o tom, že by ukončila uznávání antigenních testů jako covidového certifikátu. Lidé by tam mohli jít třeba do restaurace jen s dokončeným očkováním, po prodělané nemoci nebo právě s negativním PCR testem.
Že by se kvůli tomu doba platnosti PCR testů opět navýšila, ale vládní experti zatím neuvažují. „Je to bezpečná doba, kdy lze předpokládat, že i kdyby se člověk nakazil v pondělí po testování, tak ty dva dny ještě virus nevylučuje. A tedy že třetí den se ještě může hodnotit jako člověk, který není infekční vůči ostatním,“ vysvětlila hygienička Jágrová.
Nadále však platí, že hlavní cestou, jak koronavirovou krizi překonat, je očkování většinové populace. Všechny ostatní opaření jsou podle imunologa Hořejšího pouze polovičaté řešení. „Nepotřebujeme rychlé řešení, ale radikální, nemá smysl dělat polovičatá řešení. Připadám si jak v Kocourkově,“ prohlásil pro Český rozhlas Plus s tím, že by měla být vakcinace povinná pro všechny.
