Počet zemřelých u nás během epidemie nevybočil z normálu, potvrzují dosud nepublikovaná data
Po mírném zvýšení v březnu a v dubnu se počet všech zemřelých v České republice v květnu vrátil k dlouhodobému průměru. Oficiální data zatím nejsou k dispozici, server iROZHLAS.cz proto požádal ministerstvo vnitra o výpis z evidence obyvatel.
Kliknutím můžete graf zvětšit.
Nejnovější dosud zveřejněná data Českého statistického úřadu (ČSÚ) končí sedmnáctým týdnem, tedy před koncem dubna. Ministerstvo vnitra (MVČR) díky evidenci obyvatel disponuje rychlejší – i když méně přesnou – informací o počtu zemřelých. Matriky a nemocnice mu je obvykle hlásí do tří dnů, ačkoli ze zákona na to mají 30, ve výjimečných případech až 60 dnů.
Koronavirus zatím v Česku zabil méně lidí než velké epidemie chřipky. Data však mají značné zpoždění
Číst článek
Součty se mírně odlišují, protože v evidenci obyvatel ministerstva vnitra nejsou zahrnuti cizinci, kteří zemřou v Česku. Rozdíly mohou způsobit i případy, kdy se nepodaří datum úmrtí jednoznačně určit a čeká se na rozhodnutí soudu.
I tato provizorní data potvrzují, že nemoc covid-19 se zatím v celkovém počtu úmrtí v Česku projevila méně výrazně než například jarní chřipka či prázdninová vedra v roce 2018. Česká republika zvládla první nápor epidemie dobře, a to nejen ve srovnání s nejvíce zasaženými evropskými státy, jako je Švédsko či Belgie, ale i se sousedním Rakouskem, které se obvykle řadí mezi nejméně zasažené země.
Kliknutím můžete graf zvětšit.
„Ačkoli v malém měřítku, i v Česku data ukazují typický průběh úmrtnosti na covid tak, jak byl pozorován v ostatních zemích včetně těch nejvíce zasažených: počty obětí byly vysoce koncentrované do časového období trvajícího přibližně jeden měsíc, pak úmrtnost klesá. V Česku již je v podstatě na normálu,“ okomentovala nejnovější údaje pro iROZHLAS.cz demografka Markéta Pechholdová z Vysoké školy ekonomické. „Tento časový průběh může souviset jak se zavedením karantén, tak s určitými biologickými vlastnostmi viru, který při prvním průchodu populací rychle usmrtí citlivé jedince a zbytek populace se lépe zotaví, nebo dokonce imunizuje. Počty zemřelých je potřeba nadále monitorovat, nyní především v souvislosti s uvolňováním a pozorovanými nárůsty dynamiky šíření s sousedních zemích.“
Celkový počet úmrtí bez rozlišení příčin a jeho odchylky od dlouhodobého průměru (tzv. nadúmrtí) považují vědci za spolehlivé měřítko smrtících epidemií. Zatímco definice toho, co znamená zemřít na, případně s covid-19, se v čase i prostoru často liší, počet úmrtí na stejném území a ve stejném čase bývá dlouhodobě stabilní. Proto je možné s jeho pomocí porovnávat vliv jiných faktorů.
Na rozdíl od oficiálních statistik úmrtí na covid-19 se v něm projeví i špatně diagnostikovaní pacienti a takzvaná nepřímá úmrtí, způsobená tím, že se lidé bojí jít k lékaři, nebo tím, že zdravotnictví nefunguje stoprocentně.
Podle analýzy BBC z minulého týdne je počet obětí nového koronaviru celosvětově nejméně 570 tisíc, ačkoli oficiální statistiky uvádějí číslo nižší než půl milionu.
