Senátní analýza: Bezúročný úvěr získaly od státu desítky firem, kde není jasné, zda na něj měly nárok

Sídla v zahraničí, neznámý skutečný majitel, případně nezveřejněné účetní závěrky. Téměř polovina příjemců bezúročných úvěrů dostala z programu COVID I – úvěry od státu peníze, přestože nelze z veřejných zdrojů ověřit, jestli měli na podporu nárok. Upozorňuje na to analýza senátní komise pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků. Ministerstvo průmyslu a obchodu odmítá, že by stát při poskytování úvěrů za téměř půl miliardy korun pochybil.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sídla v zahraničí, neznámý skutečný majitel, nebo nezveřejněné účetní závěrky. Téměř polovina příjemců bezúročných úvěrů dostala z programu COVID I - úvěry od státu peníze, přestože nelze z veřejných zdrojů ověřit, jestli měli na podporu nárok. Upozorňuje na to analýza Senátní komise pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Úvěry za celkem 494 milionů korun vyřizovala státem vlastněná Českomoravská záruční a rozvojová banka.

Přehrát

00:00 / 00:00

Desítky firem získaly podle Senátu bezúročnou půjčku, přestože není jasné, jestli na ni měly nárok. Více si poslechněte v reportáži Václava Štefana

V požadavcích píše, že bezúročnou půjčku bude moct získat mikro, malý nebo střední podnik do 250 zaměstnanců, pokud ho finančně zasáhla opatření proti šíření koronaviru. U 34 ze 77 firem, které na úvěr dosáhly, to ovšem podle senátní analýzy ověřit.

Pirátský senátor Lukáš Wagenknecht, který se na analýze podílel, upozornil, že část společností nezveřejňuje zákonem povinné účetní závěrky. Další mají neznámého skutečného majitele.

„U některých subjektů skutečně opravdu nemohlo být důsledně a kvalitně prověřeno, kdo je skutečný majitel. A když nevíte, kdo je skutečný majitel, pak ani reálně nemůžete ověřit, jestli to je malý nebo střední podnik,“ popsal Radiožurnálu.

‚Nejde o podporu pro potřebné‘

Tři firmy mají mateřský subjekt v Irsku, na Maltě nebo v Nizozemsku, kde některé společnosti můžou platit nižší daně. Podporu získaly mimo jiné kosmetické, zámečnické nebo farmaceutické společnosti, výrobci plastových trubek, zubařské ordinace nebo klinika asistované reprodukce.

Co bude po covidu? Ekonomka Horská očekává oživení české ekonomiky ve druhé polovině roku

Číst článek

Na úvěry mohli dosáhnout jen ti, kteří je byli schopní splácet. Podporu tak podle Wagenknechta nedostaly nejvíc zasažené firmy na pokraji krachu.

„Nám to teď dospívá k tomu, že opravdu stát – jak nakládá s penězi – je dává, ani neví komu. A za druhé stát dává peníze, kam by primárně jít nemusely. Jinými slovy dává těm, kteří tolik nepotřebují, oproti těm, kteří jsou potřební,“ dodal.

V seznamu figuruje například likérka Rudolf Jelínek. Analýza uvádí, že její mateřská firma sídlí v Nizozemsku a není u ní jasný skutečný majitel.

Markéta Matějčná, která ve firmě působí jako ředitelka pro ekonomiku, něco takového odmítá. „Všichni akcionáři jsou známi, jsou zapsaní v registru akcionářů. Mateřská firma sídlí v Nizozemsku, vlastní taky slovenskou, bulharskou a chilskou firmu. Je v zemi, která má v podstatě dobře nastavený systém ochrany investic,“ řekla Radiožurnálu.

Likérka žádala o úvěr kvůli výpadkům z příjmů v ubytovacích, stravovacích nebo turistických zařízení, které taky provozuje.

Klinika reprodukční medicíny a gynekologie IVF Zlín musela na jaře zastavit veškerou neakutní péči. „Druhá velká finanční rána, tak to bylo uzavření hranic České republiky, protože máme velké množství zahraničních pacientů. Důvodem toho úvěru bylo pořízení prostředků na provoz, platy, energie, spotřební materiál,“ vysvětlil ředitel kliniky David Rumpík.

A třeba dovozce a distributor alkoholu Premier Wines and Spirits přišel o tržby kvůli uzavřeným restauracím.

Prokázání vazeb

Českomoravská záruční a rozvojová banka uvedla, že při poskytování úvěrů postupovala podle zákona i pravidel programu.

„U všech žadatelů byl zjišťován a prokázán statut malého a středního podnikatele. Rovněž, v souladu s programem, byly všechny úvěry poskytnuty jen firmám, které jsou registrované a mají sídlo v České republice,“ sdělil Radiožurnálu ředitel komunikace Michal Pluta.

Sněmovna schválila rozšíření příspěvku i na podnikatele v úpadku. Předběžně souhlasila Evropská komise

Číst článek

Zahraniční mateřská firma pro poskytnutí úvěru překážkou nebyla. Ministerstvo průmyslu a obchodu postup banky hájí. Podle náměstka pro evropské fondy Mariana Piechy není možné při posuzování úvěrů vycházet jen z veřejných databází.

Upozorňuje na to, že banka má i jiné metody, jak zjistit, jestli je firma malá, nebo velká. „Zjistila to posouzením žádosti klienta, a to tím, že to klient jednak čestně prohlásil a jednak zveřejnil veškeré vazby, které má s ostatními firmami v rámci vlastnických struktur. Obecně banky mají zákonnou povinnost posuzovat skutečné majitele v rámci praní špinavých peněz,“ popsal Piecha.

Senátní komise pro dohled nad poskytováním veřejných prostředků ještě zanalyzuje dotační covidové programy. V březnu pak chce výsledky předložit k projednání plénu horní komory. Nejvyšší kontrolní úřad zatím program COVID I neprověřoval. Pokud by k tomu od Senátu dostal podnět, bude se jím zabývat.

Václav Štefan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme