Zasáhla Česko druhá vlna koronaviru? První nikdy neskončila, ukazují data

Počet lidí s pozitivním testem na koronavirus po vrcholu v polovině dubna postupně klesal. Konec června s bujením v lokálních ohniscích ale křivku vyhnalo zpátky. Ve hře je znovuzavedení celostátních opatření, premiér Andrej Babiš (ANO) hovoří o nutnosti se připravit na ,druhou vlnu‘. Epidemiologové se termínu vyhýbají. Jak se pozná ,druhá vlna‘? A bude horší než ta první?

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ten zlom nastal v sobotu 11. dubna. Pozitivně testovaných na covid-19 v Česku v ten den vyskočil na rekordních 4736 lidí. O měsíc později zavládl optimismus, počet se snížil o více než polovinu a vláda začala takzvaně rozvolňovat. Jenže během letních měsíců koronavir začal opět nabírat na síle a toto úterý poprvé od počátku epidemie přesáhl hranici pěti tisíc aktuálně nakažených. Ve středu přibylo v Česku dalších 247 prokázaných případů. Porovnávat tyto počty izolovaně podle epidemiologů nemůžeme. 

„Čísla stoupají, ale ještě nejsme ve vlně, která by byla zcela opticky viditelná. Situace u nás není taková, že by to byla klasická druhá vlna,“ řekl serveru iROZHLAS.cz epidemiolog a vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. 

‚Mimořádný případ.‘ Po večírku se v Praze nakazilo 68 lidí koronavirem. Jsou mezi nimi i fotbalisté

Číst článek

Oficiální definice ,druhé vlny‘ neexistuje, podle tuzemských i zahraničních odborníků ale její příchod ilustruje několik kritérií. Zejména platí, že aby mohla přijít druhá vlna, musí se počty nových případů propadnout na minimum, a to se v tuzemsku nestalo. V zahraničí se to podařilo pouze na Novém Zélandu a v Jižní Koreji.

Příliš rychlé uvolnění zavedených opatření a návrat k životu před pandemií pak může způsobit, že dojde k nekontrolovatelnému šíření napříč všemi okresy a věkovými skupinami. Během druhé vlny by byl také vytíženější zdravotnický systém, přibývalo by těžce nemocných pacientů i těch, kteří nemoci podlehli.  

Ohniska pod kontrolou

Současná situace se tak odlišuje od jarní kulminace, kdy se hovořilo o nástupu první vlny. „Zaprvé velmi přesně známe ohniska nákazy a jejich původ. Nečelíme plošnému šíření nemoci. Ve většině okresů je teď riziko minimální nebo nulové, to tehdy tak nebylo,“ připomněl v rozhovoru pro Radiožurnál ředitel Ústavu zdravotnických studií a statistiky Ladislav Dušek. 

Nejpostiženějším okresem zůstává Karviná, na sto tisíc obyvatel připadá 740 nakažených. Mimo Moravskoslezský kraj, kde hygienici rozšířili protiepidemická opatření na všechny okresy, se ale větší počty nakažených začaly objevovat také na Jablonecku, Domažlicku či Chebsku. 

V Libereckém a Ústeckém kraji se kvůli zvýšenému počtu nově prokázaných případů vrátily roušky do sociálních a zdravotnických zařízení. Situace se mírně zhoršuje také v Praze. 

Nemocných s koronavirem je v Česku poprvé přes pět tisíc. Nejvíce jich přibývá na Jablonecku

Číst článek

Tvoření nových lokálních ohnisek podle Duška nelze zcela zabránit. „Očekávat se to dalo, ale já sám jsem to nečekal tak brzy. Myslel jsem si, že bude nějakou dobu klidněji a že to začne až s podzimními měsíci,“ řekl statistik. 

Udržení nákazy mimo šíření z lokálních ohnisek je podle něj jedním z kritérií, jak udržet epidemii pod kontrolou. „Pokud je to plošné šíření viru a nevíte, kolik přes noc vznikne nových ohnisek je to něco jiného, než když máte pět, šest ohnisek, která máte pod kontrolou a která jste schopni trasovat.“ 

‚Virus nezmizel a prochází populací‘

Důležité je podle odborníků přijmout fakt, že nemoc zcela nevymizela. A i nadále dodržovat základní hygienická pravidla. „Nemoc nezmizela, a to ani u nás, ani z Evropy. V podstatě jsme první vlnu moc nezažili, protože nouzová opatření zabránila drastickému šíření. Virus tady zůstal a dál prochází populací,“ říká Dušek. 

Naprostá většina nově diagnostikovaných jsou podle něj zdraví lidé, kteří mají bezpříznakový nebo velmi mírný průběh onemocnění. Data potvrzují, že oproti březnu a dubnu nepřibývá nakažených ve zranitelných skupinách obyvatel.

Zatímco na vrcholu pandemie se nakazily vyšší desítky seniorů denně, ve věkové kategorii nad 65 let větší přírůstek zaznamenali epidemiologové naposledy 19.června, a to v ohnisku v domově pro seniory na Frýdecko-Místecku. Právě zařízení pro seniory se v jarní vlně koronaviru potýkala s velkými problémy. 

První výrazný nárůst nemocných seniorů zaznamenali statistici ke konci března, a to v šesti domovech pro seniory. V následujícím měsíci se lokální ohniska objevovala po celé republice, 9. dubna se v Březnici u Havlíčkova Brodu po opakovaných testech covid-19 potvrdil u všech klientů domova a části personálu. V Moravskoslezském kraji se ke konci dubna hromadná nákaza projevila v Alzheimercentru Ostrava a v Domově pro seniory Iris. 

Vůbec nejrozsáhleji se ale koronavirus v posledních pěti měsících rozšířil ve věkové kategorii 45 až 54 let. Ta tvoří téměř 20 procent z celkových více než 14,5 tisících nakažených. Na koronavirus zemřelo přes 360 pacientů. Více než tři pětiny se uzdravily.

Zahlcení nemocnic? 

Počty hospitalizovaných jen mírně stoupají, zůstávají okolo 140 osob, poslední dostupný údaj hovoří o 141 pacientech, z toho je 22 lidí v těžkém stavu. 

V březnu a na začátku dubna do nemocnic proudily větší počty lidí, větší podíl byl také pacientů v těžkém stavu. „Na stole není určitě ani zahlcení hospitalizační sítě, nyní pozorujeme příjmy do nemocnic v jednotkách desítek,“ upřesnil Dušek.

Statistici hovoří o více než čtyřech tisících lůžek na jednotkách intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitačních odděleních, vyčleněná kapacita pro pacienty s onemocněním covid-19 se pohybuje okolo 1700 lůžek. Taková kapacita nebyla potřeba ani na vrcholu pandemie.

Vytíženější by ale podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) měly být laboratoře a odběrová místa na testování odebraných vzorků, které jsou podle něj příliš decentralizované mezi státním a soukromým sektorem. Ředitelům nemocnic, které pod jeho resort spadají, chce dát za úkol navýšení kapacit. „Tak aby fakultní nemocnice nevyšetřovala sto vzorků denně, ale třeba tisíc,“ dodal Vojtěch. 

Nela Krawiecová, cib, Kristina Zakopčánová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme