Šéf zdravotnických statistiků Dušek: Snít o tom, že se v lednu a únoru nic nestane, je absolutně nesmyslné

V lednu a v únoru – v největším chřipkovém období – by se mohla znovu rozjet i epidemie koronaviru, varuje Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. A v rozhovoru pro iROZHLAS.cz vyzývá k ostražitosti. Vysvětluje rovněž, jak nakládat s daty o mrtvých. „Nikdy nebylo na stole nezveřejňování mortality. Stačilo by počkat tři, čtyři, pět dní, než se čísla ustálí,“ tvrdí.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Centrální dispečink lůžkové péče začal na ministerstvu zdravotnictví fungovat začátkem listopadu. Kolik pacientů se díky němu přerozdělilo?
Přesné informace vám teď neřeknu, nejsem na tu otázku připravený, ale byly to desítky a za poslední týden pouze jednotky. Pan profesor Černý (vedoucí klinické skupiny Covid Vladimír Černý, pozn. red.) dokonce říkal, že to snad už není potřeba, což je jeden z nejsilnějších signálů, že epidemie ustupuje. Protože i v regionech, kde byl nárůst pacientů velký, jsou nemocnice schopny všechny pacienty obsloužit.

Dá se říct, že veškerou kapacitu – včetně té pro redistribuci pacientů – jsme postavili tak akorát včas, aby na poslední chvíli nebyla potřeba. Zabrzdilo to přesně pod tou hranou, kdy by to byla potřeba velmi.

Nouzový stav bude platit do 12. prosince, potvrdila vláda. Původně chtěla, aby byl o osm dní delší

Číst článek

A co s tím teď bude dál?
To není úplně otázka na mě, co bude přímo s velínem. To je spíše otázka na ministerstvo zdravotnictví, samozřejmě obrovský podíl na tom má armáda. Já bych si jenom moc přál, aby to zůstalo zachováno, protože vůbec nevěřím období ledna a února, kdy je doba vzepětí všech respiračních infekcí a nemoci. A covid nikam nezmizí.

Pokud bychom se bavili o dispečinku jako softwaru, který jsme udělali online pro sdílení pro záchrannou službou a koordinátory, tak tam máme úplně jasno. Dispečink chceme doprofesionalizovat, protože se to šilo horkou jehlou. A chtěli bychom, aby fungoval dál jako nástroj v rukou záchranek a aby umožňoval řídit distribuci pacientů mezi akutní a následnou péčí. Protože to nemáme moc dobře udělané. Máme nedostatek paliativních lůžek, lůžek dlouhodobé péče v některých regionech, a takový dispečink nad tím by byl velmi prospěšný.

Říkáte, že nevěříte zimním měsícům. Myslíte si, že po Vánocích může dojít opět k nárůstu nakažených?
Nechci říct, že v České republice po českých Vánocích. Já věřím, že epidemii dokážeme dobrzdit. Objektivně ale po celé Evropě je období ledna a února vyšší nemocnost – je to vrcholné chřipkové období a je s tím potřeba počítat. Snít v tuto chvíli o tom, že se v lednu a únoru nic nestane, je bohužel absolutně nesmyslné. Bude chřipkové období, imunita lidí bude mít daleko k dokonalosti. Infekce se budou snadno šířit a mezi nimi i covid. Je potřeba, abychom byli před tímto obdobím ostražití.

Havlíček: Příští týden bychom chtěli otevřít všechny obchody naráz, stále však s restriktivními opatřeními

Číst článek

Máte před tím tedy respekt?
Absolutní. Ať se každý podívá, jak vypadá mortalita na chřipku a respirační nemoci. Nemocnice se nám v běžném roce v tomto období plní seniory, kteří mají velké množství zdravotních problémů. Je to skutečně období velké nemocnosti. A to přijde. A do toho přijde ještě covid.

Covid je ale plus. Nabízí se tam velké množství pozitivních možností, jako systematické nošení roušek a dodržování hygienických pravidel, která stále více fungují. A to nestojí naši ekonomiku nic a chrání nás to fakt dobře. To by mohlo snížit nástup chřipek, takže respirační sezona možná nebude tak silná, ale covid tady zůstane.

Na jakých denních přírůstcích bychom podle vás měli být v prosinci, aby hned po Vánocích nezačala třetí vlna?
Na to se takhle odpovědět nedá, protože denní přírůstky nejsou určující identifikátor. Tím je například množství testů. Potřeba je také sledovat čtrnáctidenní vývoj, kde vidíte nárůsty. Musíme sledovat čtrnáctidenní vývoje, které máme v indexu rizika. Z toho se dá predikovat potřeba hospitalizace, která je se zahlcením nemocnic tím hlavním rizikem. Denních přírůstků musí být rozumný počet, to znamená číslo, které stihneme bez problému vytrasovat.

Přestat uvádět denní počty zemřelých? ‚Nejsem tak statečný,‘ uvedl šéfstatistik Dušek před poslanci

Číst článek

Poučili jste se ze září? Zvládnete možný nástup nemoci podchytit?
Není to to hlavní, co ÚZIS hlídá. Ale kapacita, která se zde vybudovala, mi přijde velmi robustní. Vybudovala se zde struktura, která může velmi dobře fungovat. Především sledování parametrů trasování na úrovni regionů má velkou prediktivní hodnotu.

Na zdravotnickém výboru jste se vyjádřil, že byste chtěl omezit zveřejňování statistik o mrtvých. Začali jste k tomu podnikat nějaké kroky?
Otázky dostávám z více míst, takže se docela divím, kde se bere ten pocit, že bychom chtěli zastavit zveřejňování mortalitních čísel. To není pravda.

Nikdy nebylo na stole nezveřejňování mortality. Tu nelze nezveřejňovat, jsme v Evropě. Na každou nemoc se zveřejňuje mortalita, to je jeden z mezinárodních závazků. U zhoubných nádorů ale například s ročním zpožděním. U této nemoci by stačilo počkat tři, čtyři, pět dní, než se dohlásí všechny listy o prohlídce zemřelých a bude to aspoň trochu úplné.

Mluvil jste o zveřejňování statistiky jednou za čtvrt roku.
To je úplně jiná diskuse. Protože to stejně čekáme, ať chceme, nebo nechceme. Jedná se totiž o zveřejňování příčin úmrtí.

Stanovení příčiny je relativně složitý proces, kdy se listy o prohlídce zemřelých musí kontrolovat, telefonuje se do nemocnic, poskytovatelům. Je to v gesci Českého statistického úřadu a my jsme spolupracující instituce.

Zveřejňování příčin samozřejmě také musí být, ale již nyní má zpoždění, protože to ani rychleji nejde udělat. Podstatné je, že denní čísla mortality nejsou úplná. Poté se lidem mění před očima a může to vyvolávat v laickém pohledu pocit, že někdo ta čísla mění.

Jak to vypadá se statistikou míst nákaz? ÚZIS ji má již k dispozici, Národní agentury pro komunikační a informační technologie (NAKIT) také. Kdy dojde ke zveřejnění?
My ji zveřejňujeme. Klastry prezentuje na tiskových konferencích hlavní hygienička (Jarmila Rážová), na tom není nic tajného. Zároveň se kolem toho odehrává mysteriózní představa, že bude možné zveřejnit místa nákazy typu kadeřnictví.

Máme-li ale komunitní šíření, tak si člověk ani neuvědomí, kde se nakazil, a v rozhovoru vám to ani neřekne. Do značné míry jsou ta místa nákazy hodně obecná – pracoviště, rodina. Každá statistika je důležitá, ale v tomto případě se dostáváme k velmi obecným záznamům.

Vít Kubant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme