Kdy ‚skončí‘ koronavirus? Většina oslovených expertů říká letos, někteří mluví o letech

Aktuální epidemická situace není dobrá. Počet nově odhalených případů koronaviru se nesnižuje a stejné je to u hospitalizovaných pacientů. Lidé už jsou navíc z omezujících opatření, která platí už měsíce, unavení. Řada lidí se proto ptá, kdy už to všechno skončí. Server iROZHLAS.cz se na to zeptal odborníků. Část z nich se domnívá, že to nejhorší pomine ještě letos.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ankety serveru iROZHLAS.cz se zúčastnili (horní řada zleva) epidemiologové Rastislav Maďar a Petr Smejkal, virolog Ivan Hirsch, (dolní řada zleva) evoluční biolog Jaroslav Flegr, virolog Pavel Plevka a imunolog Václav Hořejší | Zdroj: Koláž iROZHLAS

„Rád bych vám to řekl, ale nemám onu pověstnou křišťálovou kouli a nerad bych udal nějaké datum, které potom nenaplníme,“ odpověděl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) Radiožurnálu na otázku, kdy skončí koronavirus.

MAPA: ‚Schovávat si vakcínu je mimo mísu.‘ Kde se očkuje na nulu, a kde si naopak dělají zásoby?

Číst článek

„V principu můžu říct, že cílem je, aby byla epidemie zastavena v komunitním šíření, a to lze v podstatě provést pouze proočkováním populace. To se bavíme o 60–70 procentech populace, to znamená v našem případě a v případě Evropy asi o letních měsících. Na druhou stranu nějaký rozumnější výhled může být dán také tím, jestli se nám podaří zabránit nějakému zásadnímu šíření britské mutace a také to určitě bude souviset se změnou počasí v jarních měsících, ale neumím a nechci vám říct v současné době nějaké datum,“ doplnil.

Řada expertů, které oslovil server iROZHLAS.cz, dává Blatnému za pravdu. „Běžný život nám (koronavirus) přestane ovlivňovat koncem jara/začátkem léta,“ myslí si epidemiolog Petr Smejkal. „Pandemii bychom mohli výrazně omezit ke konci tohoto roku,“ souhlasí virolog Ivan Hirsch, imunolog Václav Hořejší i virolog Pavel Plevka.

Epidemiolog Rastislav Maďar je trochu jiného názoru: „Jisté je, že koronavirus nepřestane cirkulovat tento rok a ani ty následující. Nelze ale zodpovědně říct, jestli to bude pět, sedm nebo deset let.“

Podobně to vidí i evoluční biolog Jaroslav Flegr. Ten se domnívá, že letní uzávěry by mohly skončit už příští rok, ale roušky v chřipkové sezoně budeme nosit ještě nejméně pět let, jestli ne natrvalo.

Server iROZHLAS.cz položil 14 expertům tyto čtyři otázky:

  1. Můžete na základě svých znalostí a zkušeností, aktuální epidemické situace a rychlosti očkování odhadnout, kdy takzvaně skončí covid, tedy kdy přímo přestane ovlivňovat běžný život v České republice?
  2. Co bude nutné k tomu, aby koronavirová pandemie skončila?
  3. Lze podle vás očekávat, že koronavirus bude pokračovat ve vlnách, tedy že například v létě bude situace lepší a pak se na podzim nebo v zimě opět zhorší?
  4. Vrátí se podle vás někdy život do stavu normálního před koronavirovou pandemií?

Někteří experti neodpověděli kvůli pracovnímu vytížení, bývalý náměstek ministra zdravotnictví Aleksi Šedo nechtěl tipovat a pražská hygienička Zdeňka Jágrová uvedla, že na toto téma není takovou odbornicí, aby mohla dělat podobné predikce. Další neodpověděli ani po urgencích.

Celkem se sešlo šest odpovědí, které redakce přináší v plném znění.

Epidemiolog Rastislav Maďar

Rastislav Maďar | Foto: Věra Luptáková | Zdroj: Český rozhlas
  1. To záleží na tom, jakým způsobem do toho budou vstupovat případné nové významné mutace koronaviru. A to momentálně neumí předvídat nikdo. Jsou to evoluční zákonitosti přírody s faktorem náhody. Právě teď procházíme obdobím velké nejistoty, jak to bude s incidencí covidu-19 v následujících týdnech a měsících, právě kvůli cirkulaci nových variant koronaviru. Jisté je, že koronavirus nepřestane cirkulovat tento rok a ani ty následující. Nelze ale zodpovědně říct, jestli to bude pět, sedm nebo deset let. Pokud budou častěji vznikat nové mutace, na které nebude úplně spolehlivě fungovat imunita po nemoci a po očkování, může být s námi koronavirus SARS-CoV-2 do určité míry navždy. Na příklad formou ohnisek v některých oblastech a zemích, odkud bude hrozit jeho import a rozšíření.

    To, že se aktuálně v České republice pokles přírůstků případů zastavil při nezměněných preventivních opatřeních, znamená, že se děje něco zvláštního a v kombinaci s vysokou obsazeností nemocnic je to prognosticky vážná situace. Může na to mít vliv rozšíření britské mutace viru nebo uvolněné chování populace, ale v každém případě to hrozí zahlcením maximálních kapacit intenzivních nemocničních lůžek v horizontu několika týdnů, což dosud až tak moc jako teď nehrozilo. Je tedy těžké predikovat situaci v týdnech, natož na několik let. 
  2. Kombinace post-infekční a post-vakcinační imunity musí dosáhnout úroveň kolektivní imunity. Ta však může být u nových infekčnějších mutací vyšší než dosud uváděných 60-70 procent u původní verze koronaviru. A tím pádem to bude hůře dosažitelné.
  3. Koronavirus bude mít tak jako jiné respirační patogeny silnou tendenci k sezonnímu výskytu, tj. na podzim a v zimě bude situace horší. Jeho šíření však bude ovlivňovat i chování populace, pokud budou lidé prevenci v létě podceňovat, ale v zimě poctivě jako povinnou dodržovat, mohou se rozdíly ve výskytu nemoci mezi sezonami zmenšovat. Jinými slovy, ani v létě nebude situace, že by se mohlo na základní osobní preventivní opatření úplně zapomenout, ale v chladné části roku bude situace horší.
  4. Úplně do stavu před začátkem pandemie ještě několik let ne a povinnost nošení roušek tam, kde není možnost dodržet odstup od cizích lidí, tady s námi bude asi ještě dlouho.

Epidemiolog Petr Smejkal

Petr Smejkal | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz
  1. Běžný život nám přestane ovlivňovat koncem jara/začátkem léta. S jedinou výhradou – pokud se neobjeví mutace, proti níž nebude účinná stávající vakcína. To se zatím nestalo. Ale vůbec to neznamená, že tu s námi dál nebude, jen jej budeme mít pod kontrolou.
  2. Proočkování účinnou vakcínou cca 75–80 procent populace.
  3. U prakticky všech respiračních nákaz je situace v létě podstatně lepší než na podzim/v zimě.
  4. Určitě.

Virolog Ivan Hirsch

Virolog Ivan Hirsch | Foto: Marián Vojtek
  1. Obávám se, že onemocnění covid-19 způsobované virem SARS-CoV-2 tu budeme mít nastálo, tak jako tu máme chřipku. Jde o to, abychom tu neměli pandemii covidu-19. Pandemii bychom mohli výrazně omezit ke konci tohoto roku.
  2. K ukončení pandemie bude zapotřebí za prvé účinná vakcinace spojená s – za druhé – testováním, trasováním a izolací nakažených lidí.

    Izolovat by se měli jen nakažení a jejich přímé kontakty, tak aby do izolace neupadala plošně celá společnost. Je tedy třeba dostatek vakcín ke snížení frekvencí nákaz na míru, která se dá dále snížit epidemiologickými přístupy. Ty je zapotřebí zásadně zefektivnit.

    Cílem je minimalizovat úmrtí ohrožených jedinců a snížit zátěž veřejného zdravotnictví.
  3. Všechny koronaviry mají jednu přirozenou vlnu s vrcholem kolem Vánoc a dnem v červenci/červnu. Není důvod, proč by to mělo být se SARS-CoV-2 jinak. Další vlny a vlnky způsobují vládní ochranná opatření a naše společenské chování. Pokud zvládneme pandemii, jednoroční vlny infekce zůstanou, podobně jako u chřipky a většiny ostatních respiračních onemocnění.
  4. Obávám se, že i po zvládnutí zdravotní stránky pandemie bude řešení celospolečenských problémů dlouhodobé.

Virolog Pavel Plevka

Virolog Výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity Pavel Plevka | Zdroj: Profimedia/MAFRA
  1. Epidemie covidu-19 bude mít vliv na fungování společnosti, dokud nebude očkována většina obyvatel starších 60 let. Pokud současné tempo očkování zrychlí na desetinásobek, bude toho možné dosáhnout v létě letošního roku. Komplikaci může způsobit vznik nového kmene SARS-CoV-2, který bude schopen znovu infikovat i ty, kteří infekci již měli.
  2. Široce dostupné očkování, operativní výroba modifikovaných vakcín, bude-li třeba.
  3. Ano, je pravděpodobně, že v létě bude situace o něco lepší. Vzhledem k vysokým počtům infikovaných ale bude vhodné udržovat některá karanténní opatření i přes léto.
  4. Do normálního stavu bez omezení mezilidských kontaktů ano, ale ne do stejného jako před pandemií.

Evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr

Evoluční biolog a parazitolog Jaroslav Flegr | Foto: Michal Růžička / Mafra | Zdroj: Profimedia
  1. Ovlivňovat běžný život bude asi 20 až 30 let. V důsledku zhoršení průměrného zdravotního stavu velké části populace, která prodělala covid, a také kvůli zchudnutí státu v důsledku zadlužení. Uzávěry v zimních měsících snad skončí příští rok, roušky budeme nosit v chřipkové sezoně minimálně pět let, možná natrvalo. To samé asi bude platit pro pravidelné přeočkovávání.
  2. Proočkovat 70–80 procent populace účinnou vakcínou. Dost možná to nebude žádná z těch stávajících – ty všechny cílí na jeden protein a virus je časem prostřednictvím mutací překoná. Nahrazení antigenních testů, které mezi bezpříznakovými odhalí jen každého třetího nakaženého, PCR testy, které jich odhalí 95 procent při odběru ze slin či z jazyka a 99 procent při odběru z nosu. Optimální by bylo, kdyby to bylo provázeno odhalením a odsouzením organizované skupiny, která u nás z velmi podezřelých důvodů používání antigenních testů na úkor stejně nákladných PCR testů úspěšně prosazuje, a to i tam, kde se vůbec nehodí.
  3. Je to v podstatě stoprocentní jistota.
  4. Život se vrátí k normálu, ale normál bude vypadat hodně jinak, než jak vypadal před pandemií. V řadě věcí bude lepší, v něčem naopak horší.

Imunolog Václav Hořejší

Imunolog Václav Hořejší | Foto: Alžběta Švarcová | Zdroj: Český rozhlas
  1. Nejméně ještě rok, i když věřím, že od září už by to mohlo být volnější.
  2. Jakýmkoli způsobem docílit stavu, kdy bude denní počet hospitalizací a úmrtí alespoň desetkrát nižší, než je teď, a potom zbytky viru eliminovat skutečnou „chytrou karanténou“, tak jak to teď úspěšně dělá Finsko a Norsko. Takového stavu se u nás dá dosáhnout jedině po proočkování většiny populace (nebo po nepravděpodobném brzkém nalezení účinného léku).
  3. To bude záležet na tom, jestli budeme opět nezodpovědně uvolňovat protiepidemická opatření, jak už jsme to udělali třikrát.
  4. Určitě ano, ale s určitými modifikacemi, většinou prospěšnými.

Petr Jadrný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme