Opatření proti koronaviru? ‚Mají platit po nezbytně nutnou dobu, ani o minutu déle,‘ říká právník Neruda
Vláda i Parlament od března přijaly řadu zákonů a opatření, jimiž reagují na pandemii koronaviru. Jaké je riziko spojené s legislativou přijímanou pod časovým tlakem? V pořadu Interview Plus odpovídal právník a exmístopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Robert Neruda.
Ve veřejné debatě zaznívaly v posledních měsících především hlasy politiků, epidemiologů a ekonomů, chyběli v ní ale právníci. Proto se přidal bývalý místopředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Robert Neruda ke skupině právníků, která založila názorovou platformu Rozumné právo.
„Měli jsme pocit, že se k některým krokům vlády musíme vyjádřit, a to rychleji než soudy,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Neruda s odkazem na rozhodnutí Městského soudu v Praze, který v dubnu zrušil čtyři opatření ministerstva zdravotnictví.
Neruda označil za problematické třeba to, že vláda vyhlašovala nejrůznější opatření, omezení nebo výjimky prakticky ve chvíli, kdy začínala platit. „To znemožňovalo podnikatelům i veřejnosti se na to připravit. Navíc stát nevysvětloval, proč je to důležité a z jakých zdrojů se vychází. Zkušenosti ze zahraničí přitom ukazují, že se to dá dělat i jinak,“ myslí si Neruda.
Chraňme i svobodu
Podle Nerudy by navíc vládní opatření měla platit jen po nezbytně nutnou dobu. „A ani o minutu déle. Musíme chtít po státu, aby je zrušil co nejrychleji v okamžiku, kdy pro ně už nebude důvod,“ naléhá právník.
Policie ukončila šetření kolem čínských roušek zabavených v Lovosicích. Zákon porušen nebyl
Číst článek
I to je podle něj důvod, proč se někteří právníci spojili v platformě Rozumné právo, která komentuje dění ve společnosti.
„Lidé se ptají, jestli se vrátí svoboda jako před krizí. Část veřejnosti zásahy do základních práv a svobod akceptovala bez dalších výhrad a brala to jako nutné zlo. Ale celá řada lidí doteď nemá pocit, že je to na úkor omezení jejich práv a svobod. A to je potřeba vysvětlovat: že lidská práva a svoboda jsou hodnoty, které potřebují ochranu stejně jako lidské zdraví a životy,“ dodává Neruda.
E-mail jako podpis
Platforma Rozumné právo usiluje mimo jiné o to, aby k uzavření smlouvy stačily pouhé e-maily. Podle Nerudy už to je to součástí evropských nařízení.
„Pandemie ukázala, že jsme museli a byli schopni řešit celou řadu věcí z domova. Jenže náš právní řád v rozporu s tempem doby stále nedostatečně respektuje například jméno a příjmení v e-mailu jako podpis,“ navrhuje Neruda jedno z možných zjednodušení komunikace na dálku.
Zneužití takových e-mailů se nebojí: „Každé právní jednání je ovlivněno nejistotou, jestli nedojde k nekalému jednání. Zpochybnění e-mailu, který je běžně používán jedním člověkem v komunikaci s druhou stranou, je zneužíváno - jako námitka zpochybnění vztahů, které už jedné straně přestaly vyhovovat."
Celý rozhovor moderátora Jana Burdy s právníkem Robertem Nerudou si můžete pustit v audiu.
