Epidemiolog: S uzavřením dolů se otálelo z ekonomického důvodu. Rychlotesty bych nepoužíval

Uzavření dolů bylo prvním logickým krokem, ale váhalo se s ním. Důvod byl ekonomický, řekl v rozhovoru pro Radiožurnál epidemiolog a člen pracovní skupiny ministerstva zdravotnictví pro uvolňování karantény Roman Chlíbek. Zároveň dodal, že horníci se mohli testovat s předstihem a že už by nepoužíval rychlotesty.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidem bude odebrána krev. Výsledek rychlotestu, který určuje přítomnost protilátek proti koronaviru, se dozví asi do půl hodiny. Pokud by byl test pozitivní, tak musí podstoupit ještě klasický test prováděný z výtěru z nosohltanu.

Rychlotesty se provádějí z krve | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Od ministra Adama Vojtěcha (za ANO) jsme slyšeli, že situace na Karvinsku se uklidňuje a nákaza se tam nekontrolovaně nešířila. Souhlasíte s tím?
Nákaza ukázala, že některá opatření se v oblasti Karviné se určitě dala přijmout o něco dříve. První, co bylo jasné, bylo uzavření ohniska, uzavření dolů. Co se dělalo na Litovelsku nebo Uničovsku velice rychle, tak tady se s uzavřením dolů z celé řady důvodů váhalo. Přestože to byl první logický krok a ten by to v čase určitě více rozmělnil a nárůst by nebyl asi tak dramatický.

Nicméně, co se tam děje teď, se dělo v počátcích pandemie i v jiných oblastech České republiky a postupně jsme to zvládli přijatými opatřeními a věřím, že to samé to samé se stane i v Karviné.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s epidemiologem Romanem Chlíbkem a starostou Petrovic u Karviné Marianem Lebiedzikem

Z jakých důvodů se v OKD váhalo? Krajská hygienická stanice podle hornických odborů věděla, že tam nelze dodržovat všechna vyhlášená bezpečnostní opatření.
Samozřejmě se tam dodržovat nedala, to se vědělo. Ale je potřeba si otevřeně říct, že to byla otázka ekonomická a rozhodnutí, že se budou doly provozovat dál, bylo zejména ve snaze udržet co nejdéle provoz a snažit se za provozu situaci zvládnout.

Teprve když se ukázalo, že to za provozu nelze, tak se přistoupilo ke kroku uzavření. Ale jiný důvod než ekonomický tady pravděpodobně nenajdeme.

Horníci se podle vedení OKD testovali rychlostesty, které ale neukazovaly nákazu. Pokud to tak je, je namístě rychlotesty dál používat? Vypadá to, že jsou hodně nespolehlivé.
Rychlotesty splnily svou úlohu v počátku pandemie, kdy tady jiné, lepší a kvalitnější testy nebyly. A nebyly ani dostatečné kapacity vyšetřování PCR. V tuto chvíli již používání rapid testů považuji za zcela obsolentní a nepoužitelné. Už by se dávno neměly používat a měla by se používat metoda PCR. Je mi trochu s podivem, proč se rychlotesty ještě někde používají, když jejich využití je už v tuto chvíli velice chabé.

Ministr Vojtěch říká, že na dole OKD nebyly indicie, že dochází k nákaze, že nakažení byli bezpříznakoví. A rychlotesty nic neukazovaly. Na druhou stranu byla známa situace na Dole Darkov z poloviny května. Vědělo se o situaci v Polsku, vědělo se, že doly jsou riziková místa. Neměl stát či krajská hygiena zareagovat dřív a začít s preventivním testováním horníkům?
Dá se říct, že by to byl logický krok. Protože když se podíváme na obdobu, když se zvažovalo, že se spustí fotbalová extraliga v celé Evropě, včetně České republiky, a vědělo se, že je to určité nahloučení lidí, kde hrozí riziko přenosu, tak ještě před začátkem se spustilo PCR testování hráčů. A myslím, že podobně se dalo přistoupit k tomu, že pokud na 100 procent obnovím činnost dolů, tak můžu pracovníky nejdříve otestovat. Dalo se očekávat, že na nahloučení lidí k této situaci může docházet. Včasné testování na počátku by pravděpodobně v čase zpomalilo šíření mezi těmi horníky.

‚Jak přesvědčit lidi‘

Existuje nějaký systémový postup nebo plán v případě, že se zase objeví nějaké lokální ohnisko covidu jako na Karvinsku, jak by si mohly laboratoře nebo hygienické stanice vypomoci? Slyšeli jsme, že i přes enormní nasazení hygienické stanice se to nezvládalo.
Je to dáno dlouholetým personálním poddimenzováním hygienických stanic, kde personálu není mnoho. A tato pandemie jasně potvrdila, že je to slabina celého našeho systému. Snaha vypomoci sousedním hygienickým stanicím bude vždy limitovaná, protože každá krajská hygienická stanice si bude v této době držet své kapacity, aby personálním oslabením své činnosti se naopak nerozjelo ohnisko v jejím kraji. Takže s tím asi příliš počítat nelze.

Je spíše potřeba mít připravené nějaké externí zdroje lidí, kteří mohou jednorázově posílit danou krajskou hygienickou stanici pro tento případ. A určitě mít jasně připravená odběrová místa a mít připravené v pohotovosti nasmlouvané odběrové laboratoře, které budou schopné všechny vzorky zpracovat.

Jasně se ukazuje, že bude muset nastoupit automatizace toho, aby byl pacientům výsledek sdělován jakousi formou elektronické SMS a tak dále.

Sněmovna jednala o koronaviru. Situace na Karvinsku se podle ministra zdravotnictví uklidňuje

Číst článek

Myslela jsem, že to mělo být součástí chytré karantény – rozdělení práce, automatizace sdělování výsledků a že si budou laboratoře přeposílat vzorky, pokud nestíhají. Na to jsme měli čas po první vlně. Hýbe se to někam, dělá se v tomto smyslu něco?
Dělá se to, že se vyvinuly nebo připravují další aplikace, jako je eRouška, kterou tu automatizaci umožní. Ale limitace chytré karantény byla jasně dána nesouhlasem vlády a veřejnosti s tím, že se nebudou sdílet data všech, kteří byli v blízkém kontaktu s nakaženým, že by to byl velký zásah do soukromí. Takto to vnímala vláda a celá veřejnost. Podobně eRouška, do které je přihlášeno minimum lidí, ukazuje, že lidé nemají chuť se hlásit do podobných systémů.

Takže jsme na mrtvém bodě a chytrá karanténa se dál nerozvíjí? Přestože vidíme, že nefunguje úplně dobře.
Nedá se říci, že je to na mrtvém bodě. Ale je potřeba zvolit jinou taktiku, jak přesvědčit lidi, že aplikace jsou pro jejich zdraví a snížení restriktivních opatření a plošných karantén výhodné.

Ale opravdu eRouška pomůže tomu, aby se za den otestovalo více než 2000 lidí, kterých se nyní testuje na Karvinsku a bylo by jich potřeba otestovat mnohem více?
Ne, v tomto nikoli. Tato aplikace umožní rychle v čase a automaticky vyhledat více kontaktů. A vždyť se tady testovalo více než 10 tisíc vzorků denně. Věřím, že kapacity laboratoří jsou a jsou připravené systémy, že se vzorky dají převážet z jedné laboratoře do druhé.

Ale neděje se to.
Neděje se to, což je chyba, protože systém centrálního řídícího týmu v chytré karanténě, jak to vojáci nastavili, umožňoval přesuny vzorků z laboratoří do laboratoří. Bohužel asi to není využíváno v takové míře, v jaké by to mohlo být.

Věra Štechrová, ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme