Devíti zemřelým s koronavirem nebylo ani 49 let. ‚Je to jako u těžké chřipky,‘ říká šéf nemocnice

Ve spojitosti s nákazou nemocí covid-19 v Česku zemřelo přes 160 lidí, devět z nich bylo mladších 49 let. Posledním případem se stal 44letý muž, který začátkem týdne zemřel ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. S ohledem na rodinu ředitel nemocnice David Feltl další podrobnosti ke smrti pacienta sdělovat nechce, v případě úmrtí lidí středního věku ale podle něj „nepozorujeme nic dramatičtějšího než u těžké sezonní chřipky“.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Muž na nástupišti stanice metra.

Ve spojitosti s nákazou nemocí covid-19 v Česku zemřelo 163 lidí, celkem devět z nich bylo mladších 49 let. | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Bezprostřední příčinou úmrtí 44letého muže (ročník 1976), který byl hospitalizovaný na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN), byla podle mluvčí nemocnice Marie Heřmánkové zřejmě přímo nemoc covid-19. Informovala o tom v úterní tiskové zprávě, další podrobnosti úmrtí ale nemocnice zveřejňovat nechce.

‚Tihle lidé jsou andělé a obdivuji je za to, jak riskují.‘ Po podání remdesiviru už muž není na ventilaci

Číst článek

„S ohledem na pozůstalé bych se k tomu nevyjadřoval,“ říká pro iROZHLAS.cz ředitel VFN David Feltl.

Drtivou většinu z více než 160 úmrtí nemocných s prokázanou nákazou novým typem koronaviru tvoří lidé starší 65 let, těžký průběh, který skončil smrtí pacienta, se nicméně objevil také u nízkého procenta lidí ve středním věku – celkem devíti zemřelým bylo méně než 49 let.

„Pokud vím, u těchto mladších lidí tam byly různé další komorbidity (současný výskyt více nemocí – pozn. red.), například nerozpoznaný karcinom v terminální fázi, který se ale zjistil, až když pacient onemocněl,“ popisuje pro iROZHLAS.cz hlavní pražská hygienička Zdeňka Jágrová případ muže z Karvinska narozeného v roce 1975, který zemřel v druhé polovině března.

Případy minulých týdnů

Pacient s pokročilou rakovinou, který byl hospitalizován v Havířově, o svém nádorovém onemocnění neměl tušení. Lékaři ho odhalili až ve chvíli, kdy se dostal do nemocnice. Zpočátku měl jen zvýšenou teplotu a kašel a jeho stav nepatřil k vážnějším, do nemocnice ale přijel, až když se jeho stav začal zhoršovat. Infekce koronavirem pak stav pacienta zhoršila natolik, že v nemocnici zemřel.

Imunolog: S koronavirem se umí poprat i onkologické děti, oslabená imunita není sama o sobě riziko

Číst článek

„Pro jeho záchranu nemocnice udělala vše, ale pomoci mu už ani specializovaná intenzivní péče nedokázala. Pacient měl totiž rozsáhlé nádorové onemocnění s pokročilými metastázami do dalších orgánů. Nákaza koronavirem jeho smrt bohužel uspíšila,“ uvedla tehdy mluvčí nemocnice Irma Kaňová.

Dalším známým případem zemřelého s prokázanou nákazou onemocnění covid-19, kterému nebylo ani 49 let, se stal pacient narozený v roce 1978 a hospitalizovaný v pražské Všeobecné fakultní nemocnici.

„Bezprostřední příčinou jeho úmrtí nebyla nákaza covid-19, byť ji vyšetření u něj potvrdilo,” uvedla v tiskové zprávě mluvčí nemocnice. Příčinou úmrtí, ke kterému došlo v pondělí 6. dubna večer, se podle lékařů stalo krvácení do mozku při zánětu srdce.

Jako sezonní chřipka

Podle Jágrové měli všichni nakažení středního věku, kteří v nemocnicích zemřeli, kromě covid-19 další onemocnění, která jejich stavu přitížila, nebo byla dokonce hlavní příčinou úmrtí – přinejmenším pokud jde o případy v Praze.

Češka z Tchaj-wanu: Koronavirus tu berou vážně, díky včasným opatřením jsou otevřené školy i obchody

Číst článek

„Byla to kardiovaskulární onemocnění, plicní choroby, hypertenze. Jednoduše všichni měli nějaké základní onemocnění, které způsobilo závažný průběh. Pokud bychom měli vybrat pacienty, kteří zemřeli přímo na ten virus a neměli žádné jiné onemocnění, kromě posledního člověka, o kterém nemám žádné informace a nebudu ho komentovat, žádný jiný takový nebyl,“ dodává hlavní pražská hygienička.

Přestože tak úmrtí lidí nakažených novým typem koronaviru, kterým nebylo ani 50 let, může vzbuzovat obavy, podle ředitele Všeobecné fakultní nemocnice za současné situace nedochází k ničemu dramatickému.  

„Když se objeví těžká chřipková epidemie, která tu byla třeba před dvěma lety, je tu určité procento lidí středního věku, kteří mají velmi těžké průběhy a na chorobu zemřou. A to se děje i v pandemii covid-19. Takže z pohledu aktuálního průběhu a smrtnosti bych řekl, že nepozorujeme nic dramatičtějšího než u těžké sezonní chřipky,“ vysvětluje Feltl.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme