Infektolog Machala: Připomíná mi to loňskou situaci. Sice očkujeme, ale i virus je jiný, infekčnější
V Česku začíná růst počet nově nakažených koronavirem a také reprodukční číslo, které je na nejvyšší hodnotě od konce února. „Připomíná mi to loňskou situaci. I když je díky tomu, že onemocnění už prodělalo přes jeden a půl milionu lidí a další miliony jsou naočkovány, jiná. Ale i virus je jiný. Začne se šířit mnohem infekčnější delta varianta,“ varuje infektolog Ladislav Machala.
Úroveň kolektivní imunity v Česku není podle něj dostatečná natolik, aby se virus nemohl šířit nekontrolovaným způsobem.
„Díval jsem se na proočkovanost, u lidí 75 + je zhruba tříčtvrtinová, u pětašedesátníků plus je to jen 65procentní. Tam je stále velmi vysoký segment lidí, kteří jsou velmi zranitelní a průběh infekce u nich může být velmi závažný,“ připomíná infektolog Machala z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí z Fakultní nemocnice Bulovka.
Machala připouští, že při současné dostupnosti vakcín to znamená, že tito lidé očkování odmítají. „Česko patří v postoji k očkování k nejvíce skeptickým na světě, snad s výjimkou Ruska. Nevím, jestli je to naše národní vlastnost, nebo selhání vlády v tom, že nedokáže lidi správným způsobem motivovat, nebo kombinace obojího,“ uvažuje.
Pokud nebudou senioři naočkování, nepodaří se podle něj virus z populace eliminovat.
„Věřím, že by se nám podařilo virus vykázat do kouta, když budeme mít proočkováno maximum populace. Byl bych pro to, aby se zrychlilo očkování jak v ohrožené skupině, tak i u dětí, samozřejmě po provedení nějakých základních klinických studií. A výhledově bych pak šel i níž,“ míní.
Testování považuje Machala v současné době za dostatečné. Kvůli variantě delta by ale lidé podle něj měli omezit alespoň na nějakou rozumnou míru sociální kontakty.
„Protože omezení kontaktů je kromě navození kolektivní imunity jedinou cestou, jak přenos toho onemocnění snížit,“ vysvětluje. Konání hromadných akcí s tisíci účastníky označuje za přinejmenším problematické.
Následky časem odezní
Podle vědců z iniciativy Sníh mají po prodělání covidu dlouhodobé následky nízké desítky procent nakažených. Včetně těch, kteří onemocnění prodělali bez příznaků nebo jen lehce.
„Já bych to rozdělil na dvě formy následků. Samozřejmě u lidí, kteří byli dlouhou dobu na řízené ventilaci, je logický vysoký výskyt plicních komplikací a často tam probíhá také poškození myokardu a podobně. A potom je to takový long covid, který není vázán přímo na závažnost onemocnění,“ vysvětluje a pokračuje:
První dávka očkování neprokáže bezinfekčnost. Při příjezdu ze zahraničí bude třeba test, rozhodla vláda
Číst článek
„Long covid představuje tři obtíže, které se mohou projevit i po lehkém průběhu toho onemocnění s odstupem několika týdnů a přetrvávají potom dlouhodobě. Pozorujeme to i u jiných virových onemocnění. Zdá se, že příčinou je nastartování chronické zánětlivé imunopatologické odpovědi. A to právě virus SARS-CoV-2 dělá častěji než jiné viry. Projevuje se to dlouhodobou únavou, poruchami soustředění, koncentrace, bolestí hlavy a podobně. Je to častější u žen.“
Léčba je podle něj obtížná, protože léky, které tlumí zánětlivé autoimunitní reakce, významným způsobem zasahují i do správných pochodů v organismu.
„Čili u řady pacientů to odezní po nějaké době. Samozřejmě je tam symptomatická léčba subjektivních obtíží typu bolesti hlavy. Únavové stavy se překonávají obtížněji. Tam se může uvažovat o rehabilitační léčbě, lázeňské léčbě nebo třeba psychoterapii,“ doplňuje Ladislav Machala.
