Silnější premiér i klička pro střet zájmů. 5 novinek, které se vláda snažila prosadit ve stínu koronaviru
Posílení pozice premiéra na úkor Parlamentu či klička v registru skutečných majitelů firem. Ve stínu epidemie koronaviru se na program vlády dostalo i několik legislativních novinek, které budí emoce. Naposledy to byla změna pravidel pro zakázky zadávané bez soutěže. Server iROZHLAS.cz napočítal nejméně pět sporných návrhů, které se kabinet Andreje Babiše (ANO) snažil prosadit během nouzového stavu, a přináší jejich přehled.
- Rejstřík skutečných vlastníků firem
- Posílení pravomocí vlády
- Vojenští zpravodajci na internetu
- Silnější ministr zdravotnictví
- (Ne)prověrky u zakázek z ruky
Rejstřík skutečných vlastníků firem
Vláda: staženo
Pouhý den před vyhlášením nouzového stavu se na program vlády dostal návrh zákona o evidenci skutečných majitelů firem. Zásadní normu, která by měla zprůhlednit tuzemské podnikatelské prostředí, zařadily na jednání vlády na poslední chvíli resorty spravedlnosti a financí, a to společně s novelou zákona o praní špinavých peněz.
Výtky přišly především od protikorupčních organizací. Například spolek Milion chvilek pro demokracii na facebooku napsal, že se premiér Andrej Babiš (ANO) úpravu snažil projednat „pod rouškou koronaviru“.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) ale pro server iROZHLAS.cz jakoukoli účelovost odmítla. Ve stejném duchu se vyjádřil také Babiš, který na twitter napsal, že „řeší jen koronavirus“.
Oznamuju novinářům, že řeším jen koronavirus, stovky dotazů od občanů, firem a institucí. Ohledně vašich dotazů k programu vlády k zákonu o evidenci skutečných majitelů se obraťte na ministryně Benešovou a @Alena Schillerová.
10:20 – 15. 03. 2020
Do zákona se přitom – po meziresortním připomínkovém řízení na konci roku 2019 – dostala na návrh ministerstva financí vedeného Alenou Schillerovou (za ANO) klička, kterou by mohl premiér Babiš využít ve svůj prospěch ve sporu o možný střet zájmů kvůli holdingu Agrofert. Ten premiér vložil v únoru 2017 do svěřenských fondů.
Jde o změnu pravidla pro určování skutečného majitele svěřenského fondu. Podle tohoto ustanovení by předseda vlády byl v praxi považován pouze za vlastníka fondů, ale nikoli za vlastníka Agrofertu. Letos v lednu na to upozornila organizace Transparency International.
Posílení pravomocí vlády
Vláda: staženo
Koncem března přišel ministr obrany za hnutí ANO Lubomír Metnar s návrhem na posílení pravomocí vládních představitelů. Počítal s tím, že v případě neakceschopného Parlamentu by krizové rozhodování přešlo na vládu. A kdyby byla i ta nefunkční, rozhodoval by jen premiér.
Posílit moc premiéra? ‚Babiš dobře věděl, co se na ministerstvu obrany připravuje,‘ míní reportér Kundra
Číst článek
Vládní kabinet by podle Metnarova návrhu také mohl vyhlásit stav ohrožení nebo válečný stav, aniž by to musela v pevném časovém limitu schválit Poslanecká sněmovna. Tuto pravomoc by nově měl i samotný předseda vlády.
„V případě okolností opravňujících k vyhlášení stavu ohrožení státu by v neodkladné situaci tento stav mohl vyhlásit také předseda vlády, přičemž vláda by jeho rozhodnutí musela do 48 hodin schválit a Parlament České republiky by ho potvrdil, nebo zrušil s konečnou platností na nejbližší schůzi,“ citovaly z předkládací zprávy server Aktuálně.cz a týdeník Respekt, kteří na celou věc upozornily.
Proti ústavní změně se ale ohradil Senát i opoziční politici. Například předseda Pirátů Ivan Bartoš na twitteru napsal, že se kabinet snaží zneužít nouzový stav k ohýbání demokracie.
„Tohle se kolegům fakt nepovedlo,“ distancoval se posléze od Metnarova návrhu i premiér Babiš. Tvrdil, že o jeho přípravě nevěděl. „Absolutně s tím nesouhlasím, zastavil jsem to a projednávat to samozřejmě nebudeme. Nevím, proč teď ministerstvo obrany vytáhlo dokument, který jim zadala vláda už v roce 2015,“ napsal na twitteru.
Navrhované zvýšení pravomocí vlády přitom projednala Bezpečnostní rada státu letos 2. března, tedy deset dní před vyhlášením nouzového stavu kvůli pandemii koronaviru. Výstupem z jednání bylo podle serveru Aktuálně.cz usnesení s Babišovým podpisem, které Metnarovi ukládá předložení daného materiálu na vládu.
Sám ministr obrany později na twitteru označil načasování návrhu na posílení pravomocí vlády a premiéra na úkor Parlamentu ve stavu ohrožení za nešťastné.
Přiznávám, že načasování vložení doporučujícího úvahového dokumentu do vládního systému bylo nešťastné, rozhodně nechci v dané situaci oslabovat moc Poslanecké sněmovny! Pokud by v budoucnu k něčemu mělo dojít, musí k tomu být široká politická shoda!
bit.ly/2WZPIFd
09:52 – 31. 03. 2020
Vojenští zpravodajci na internetu
Vláda: schváleno
Poslanecká sněmovna: čeká se na projednání
Připravovala se několik let, její čas nakonec přišel čtyři dny po vyhlášení nouzového stavu. Řeč je o novele zákona o Vojenském zpravodajství, kterou vládní kabinet odsouhlasil 16. března. Nyní čeká na projednání v Poslanecké sněmovně. Pokud projde, vojenští zpravodajci získají nově možnost kybernetického protiútoku.
Schválí vláda novou pravomoc pro Vojenské zpravodajství? Mělo by se starat o kyberobranu Česka
Číst článek
Úprava tak počítá s tím, že tajná služba bude moci do veřejných sítí umisťovat zařízení schopná sbírat data o internetovém provozu a detekovat případný hackerský útok. Nebude smět ale zaznamenávat samotný obsah dat, jen sbírat informace o jejich struktuře, a to po časově omezenou dobu.
Emoce návrh vyvolával hlavně v minulém volebním období, kdy se proti němu ve sněmovně postavila řada kritiků. Obávali se zásahů do soukromí lidí na internetu, výhrady vznášeli také poskytovatelé internetového připojení. Hlavní diskuse se vedla zejména o svěření kybernetické obrany zpravodajcům.
Ministerstvo obrany výtky odmítalo, zákon ale v roce 2017 schválen nebyl. Resort nový návrh představil asi před rokem, i s ním některé instituce vyjádřily nespokojenost. Rozpory se ale podle vládního dokumentu nakonec podařilo odstranit.
Silnější ministr zdravotnictví
Vláda: schváleno
Poslanecká sněmovna: čeká se na projednání
Posílit pravomoci ve zrychleném režimu legislativní nouze chtěla vláda také v případě ministerstva zdravotnictví, a sice skrze novelu zákona o ochraně veřejného zdraví. Konkrétně se snažila prosadit, aby resort nehledě na nouzový stav mohl v případě potřeby omezit podnikání, veřejnou dopravu či regulovat hromadné akce.
Tuto pravomoc má ve výjimečných situacích na základě krizového zákona pouze vláda jako celek. V polovině dubna to potvrdil i Městský soud v Praze, který zrušil některá mimořádná opatření resortu jako nezákonná. Šlo například o zákaz volného pohybu či uzavření obchodů. Kabinet tyto opatření posléze musel přijmout znovu s odkazem na krizovou legislativu.
Proti zrychlenému projednávání posílení protiepidemických pravomocí ministra zdravotnictví se postavil například předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Podle něj to zasluhuje řádnou diskusi. „Rozhodně by takový zákon zasloužil řádnou legislativní proceduru, protože nechce řešit současnou situaci. Ten skutečně míří do budoucnosti,“ uvedl.
Zákony ve stavu nouze
Vládní kabinet od vyhlášení nouzového stavu, tedy od 12. března, předložil sněmovně celkem 85 novel zákonů, výročních zpráv a dalších návrhů. Z toho se 39 norem projednává zrychleně ve stavu legislativní nouze. Zákony se tak projednávají ve zkrácených lhůtách a z legislativního procesu je vypuštěno první čtení.
Babiš však chystaný zákon hájil. V rozhovoru pro Radiožurnál řekl, že ministerstvu poskytne možnost kontrolovat situaci ohledně šíření koronaviru i po skončení nouzového stavu. Opatření ministerstva by podle premiéra členové vlády předem probrali.
Vládní koalice se ale nakonec na novelizovaném zdravotnickém zákonu neshodla. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) tak měl předložit svůj návrh ústavní novely krizového zákona. Na prosazení ústavní normy by ale nebylo dost času, kabinet proto našel dočasné řešení v podobě nového zákona o mimořádných opatřeních.
Vláda tento zákon schválila minutý týden, platit by měl pouze do konce roku. Sněmovna ho nakonec projedná v řádném procesu se zkrácenými lhůtami, nikoli ve stavu legislativní nouze. Platnost aktuálních opatření po konci nouzového stavu, který vyprší v neděli, tak stejně nevyřeší.
(Ne)prověrky u zakázek z ruky
Vláda: schváleno
Poslanecká sněmovna: čeká se na projednání
Zatím poslední novinkou, kterou se vládní kabinet pokusil protlačit ve stavu legislativní nouze, je novela zákona o zadávání veřejných zakázek. Změna se týkala hlavně pravidel pro zakázky bez soutěže. Návrh ministerstva pro místní rozvoj počítal s tím, že by se nově v době krize nemusela například prověřovat kvalifikace dodavatele nebo jeho skutečný vlastník.
Podle neziskové organizace Transparency International by se tak mohlo stát, že státní zakázku získá i zadlužená společnost či dodavatel se záznamem v trestním rejstříku. „Může to mít nedozírné následky. Už teď jsme byli svědky toho, jak si ministerstva nelámou hlavu, od koho nakupují,“ řekl pro iROZHLAS.cz analytik organizace Milan Eibl.
Příběhy pandemie
Problematické nákupy zdravotnických pomůcek server iROZHLAS.cz zmapoval v následujících textech:
Narážel tak na některé nákupy ochranných pomůcek ministerstvem zdravotnictví, kolem kterých panovaly pochybnosti. Obchod se státem za 310 milionů korun uzavřela například firma Recea Prague, jejíž jednatel má na sobě 18 exekucí a trvalé bydliště na městském úřadě. Nejasnosti byly i kolem firmy De Sol Investment s neprůhlednou vlastnickou strukturou.
Proti návrhu na rozvolnění pravidel u zakázek zadávaných takzvaně z ruky, který vláda schválila v pondělí, se ostře ohradila i většina opozice. „Zákon je korupční. I v krizi se dá nakupovat transparentně,“ komentoval to třeba místopředseda hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík. Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek to – ve vztahu k nákupům pomůcek – za legalizaci zlodějin.
Ministerstvo Kláry Dostálové (za ANO) novelu bránilo tím, že vycházelo ze zkušeností vládních kolegů s nákupy zdravotnických pomůcek během pandemie koronaviru. „Odmítám komentáře, které zde zazněly,“ reagovala na výtky šéfka resortu. Hlavním cílem podle Dostálové bylo odstranit byrokratické překážky.
S rozvolněním kontroly státních dodavatelů v nouzovém stavu ale nesouhlasili ani Piráti, ODS či SPD. Strany proto žádaly vyřazení novely z programu středečního jednání sněmovny. A předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek jim nakonec vyhověl. Úprava pravidel pro zakázky bez soutěže, tedy skrze takzvané jednací řízení bez uveřejnění, by se měla řešit až na řádné schůzi na konci května.
