Korunovační klenoty se vrátily do Korunní komory v katedrále svatého Víta
Svatováclavská koruna, žezlo, jablko i meč se vrátily na své místo do katedrály svatého Víta. Uložil je tam prezident Miloš Zeman spolu s dalšími šesti klíčníky. Celý obřad trval přibližně půl hodiny. Klenoty byly vystaveny ve Vladislavském sále Pražského hradu u příležitosti Zemanova zvolení prezidentem.
Ve svatovítské katedrále na Pražském hradě zavládl odpoledne nezvyklý klid a prázdno. Do tajné místnosti hlavní představitelé českého státu a církve za přísných bezpečnostních opatření uložili korunovační klenoty.
Celý ceremoniál provázel jenom zvuk varhan a cvakání spouští fotoaparátů. Sedm klíčníků přesně vědělo, co dělat a kam se postavit. Když si na okamžik ještě naposledy prohlédli korunu posázenou 96 drahokamy a 20 perlami a klenotům se poklonili, spolu s pracovníky Správy Pražského hradu je po kamenném úzkém schodišti vynesli do Korunní komory.
Ukládání Korunovačních klenotů v katedrále sv. Víta mohli sledovat jen nejvyšší představitelé státu, hlavního města Prahy a katolické církve. Bylo tam i několik novinářů, mezi nimi reportérka Michaela Vetešková.
„Když jdete po schodech, tak si najednou řeknete, že to všechno, co děláte o co bojujete, co je tak složité a těžké, stálo za to,“ pokusil se popsat své pocity jeden z klíčníků, pražský primátor Bohuslav Svoboda.
Zámek na železnými pláty pobitých dveřích musel nejdřív odemknout prezident Miloš Zeman, právě on jako hlava státu vystavení klenotů povoluje. A s jakými pocity do Korunní komory vstupoval? „Se stejným pocitem, jako jsem je odemykal v době, když jsem byl předsedou vlády. Pocity se nemění,“ poznamenal.
Slavnostní náladu zažíval i premiér Petr Nečas, šéfové obou komor parlamentu a také kardinál Dominik Duka.
„Je to neobvyklé a krásné, že jsme zemí, která má své korunovační klenoty, které mají jedinečnou hodnotu, ale mají také jedinečnou kontinuitu. Odvážím se tvrdit, že určitou obdobou je maďarská koruna, ale přesto si myslím, že naše koruna sehrála jinou roli. A to v 19. století, kdy národ bojoval o svoji suverenitu,“ připomněl.
„Byli jsme vlastně v komoře, kterou vybudoval kardinál Schwarzenberg, který byl právě jedním z hlavních mluvčích, jež požadoval na císaři korunovaci a odstranění duality a nastolení triality, to znamená obnovení práv zemí koruny české. Čili ta koruna symbolizuje náš stát,“ dodal kardinál Duka.
Přesně naplánovaný asi půlhodinový obřad měl přesto malé zdržení, to když se klíčníci v Korunní komoře zdrželi o pár minut déle.
„Byli jsme tam určitě déle, protože jsme si všichni mohli uvědomit, že před námi stojí otázka, zda ještě my vstoupíme do komory. Protože nemůžeme vědět, kdy bude další vystavení těchto klenotů a přirozeně za pět let ani já nemohu tvrdit, že budu ten, kdo bude otevírat nebo zavírat. To už bude můj nástupce,“ konstatoval.
Jak přesně to v Korunní komoře vypadá, ví jenom hrstka zasvěcených. Mohou tam vstoupit pouze klíčníci a zástupci Pražského hradu. Šéfka památkového odboru Pražského hradu Ivana Kyzourová prozradila, že v komoře je historický dřevěný trezor, který všichni klíčníci musí odemknout. V místnosti je prý také velký dřevěný stůl a kolem něj sedm židlí.
Tradice sedmi klíčů vznikla poté, co v roce 1791 král Leopold II. vyhověl žádostem český stavů o vrácení klenotů z Vídně do Prahy.
Korunovační klenoty byly vystavené u příležitosti Zemanova zvolení hlavou státu. Desetidenní výstavu si nenechalo ujít přes 31 tisíc lidí. Expozice klenoty nijak nepoškodila. Byly umístěny v historické Gočárově vitríně, která zajišťuje optimální klima a osvětlení.
V Korunní komoře Svatováclavské kaple budou klenoty uloženy do doby, než se představitelé českého státu a církve opět rozhodnou pro jejich výjimečné vystavení.