‚Selektivní a nesystémová výjimka.‘ Vláda chce na druhý pokus zdanit korunové dluhopisy
Ministerstvo financí chystá zdanění korunových dluhopisů. Resort tak vychází z dřívějšího návrhu nynějšího premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten na výnosech z cenných papírů vydaných v roce 2012 inkasuje ročně 90 milionů korun, z částky však neplatí daň. Novela je součástí daňového balíčku, který by měl platit od roku 2020. K připomínkám ho chce resort předložit zkraje příštího roku, jak zjistil server iROZHLAS.cz.
„Připomínkové řízení k daňovému balíčku pro rok 2020 bude zahájeno nejpozději v prvním čtvrtletí roku 2019,“ uvedl na dotaz redakce Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí s tím, že na vládu by se měl dostat v květnu.
488 kontrol kvůli korunovým dluhopisům, trestní oznámení na Agrofert policie odložila
Číst článek
Podle resortu však není cílem návrhu na zdanění korunových dluhopisů vybrat více peněz daních, primárně chce odstranit „selektivní a nesystémovou“ daňovou výjimku.
Částku, která by tak mohla nově přitéct do státní kasy, ministerstvo zatím odmítlo říct. „Analýza dopadů na veřejné rozpočty bude součástí legislativního návrhu obsahujícího důvodovou zprávu,“ doplnil Vojtěch k novele zákona o daních z příjmů.
Vládní opatření by se však mohlo dotknout, jak už dříve uvedly Hospodářské noviny, korunových dluhopisů v hodnotě 74 miliard korun, které budou v té době v oběhu. Jde o cenné papíry vydané do konce roku 2012, ze kterých se podle tehdy platné legislativy neplatí daň, respektive daň je vzhledem k zaokrouhlení dolů nulová.
Babiš a dluhopisy
Návrh na jejich zdanění přitom už loni předložil ještě coby ministr financí nynější šéf kabinetu Andrej Babiš. Tehdy však opatření mířilo pouze na korunové dluhopisy, které jejich majitelé nakoupili od svých firem. Přestože návrh schválila vláda, sněmovnou kvůli parlamentním volbám projít už nestihl.
Korunové dluhopisy
- Daňová výhoda u korunových dluhopisů platila do konce roku 2012. Kličku v zákoně o daních z příjmu poprvé použilo v roce 2011 ministerstvo financí pod vedením Miroslava Kalouska z TOP 09, poté se inspirovaly stovky dalších firem. Vedle Agrofertu mezi nimi byly třeba státní podnik ČD Cargo, holding Student Agency podnikatele Radima Jančury nebo realitní skupina CPI podnikatele Radovana Vítka.
- Výnosy z korunových dluhopisů se podle tehdejší legislativy nemusí danit, resp. daň je po zaokrouhlení směrem dolů nulová. Firmy, které dluhopisy vydaly, si navíc náklady na úroky odečítají od základu daně. Snižují tak i vlastní výslednou daň.
- Resort financí na boom ve vydávání korunových dluhopisů zareagoval novelizací zákona, podle které od ledna 2013 korunové dluhopisy podléhaly zdanění. Směrem dolů se tak nyní zaokrouhluje až celková částka daně ze všech vlastněných dluhopisů. Změna však neplatí zpětně.
Ministerstvo financí ovšem nyní chystá změnu obecnějšího rázu. Povaha dluhopisů by tak podle resortu na jeho zdanění neměla mít vliv. „To znamená, že při stanovení základu daně se úrokový příjem nijak nezaokrouhlí, ale zaokrouhluje se až celková částka daně,“ uvedl dále Vojtěch z ministerstva financí.
Zájem o korunové dluhopisy odstartovala kauza současného premiéra Babiše, kterého to stálo místo v tehdejší vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD). Sám totiž od společnosti Agrofert, kterou loni v únoru vložil do svěřenského fondu, nakoupil v letech 2013 a 2014 korunové dluhopisy s platností na deset let za celkem 1,5 miliardy korun.
Pokud by návrh prošel, z výnosů ve výši 90 milionů korun by v následujících letech platil daň 13,5 milionu. Na Agrofert kvůli možnému krácení daně mířily ohledně korunových dluhopisů i trestní oznámení. Policie je však, jak zjistil server iROZHLAS.cz, v srpnu odložila.
Loni v červnu zároveň začaly prověrky daných cenných papírů, finanční správa od té doby provedla 488 daňových kontrol u 279 firem a podala 28 trestních oznámení. Úředníci zatím škodu, která vznikla státu, odhadují na téměř půl miliardy korun.
