Definovat, co je pravda a co lež? To dělají diktátoři, ne demokracie, varuje novinář Koubský

Evropská komise chystá přísnější pravidla proti šíření dezinformací a propagandy. Dohodnout se na nich měla s firmami jako Facebook, Google, Microsoft nebo TikTok. Nový kodex jim například nařizuje zasahovat proti šíření takových zpráv. „Dokolečka narážíme na ten samý problém. Co je to dezinformace a kdo to bude definovat?“ zamýšlí se v Českém rozhlase Plus redaktor Deníku N Petr Koubský.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Petr Koubský

Petr Koubský | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas

Firmy by nově měly vlastními nástroji či s pomocí fact-checkingových organizací aktivně propagandu a dezinformace vyhledávat a mazat. Případně takový obsah označovat indikátory, které budou informovat o jejich důvěryhodnosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Je třeba nastavit přísnější pravidla proti šíření dezinformací? Nejen o tom je tentokrát Online Plus Davida Slížka s Petrem Koubským

„Existuje tady problém, který je potřeba nějakým způsobem řešit, a to je zahlcení informačního prostoru. Internet je zahlcen spoustou nesmyslů a hloupostí. To je fakt, který snižuje využitelnost digitálního světa a bezpochyby má velice negativní dopady,“ nastiňuje Koubský.

Přesto je snaha Evropské komise z jeho pohledu problematická. „V některých případech se shodnou asi všichni rozumně uvažující lidé, že jde o dezinformaci. V jiných případech je to velice silně ovlivněno politicky a shoda se bude hledat obtížně, nebo jen za cenu toho, že některé menšinové názory se budou ignorovat,“ připomíná redaktor Deníku N a dodává:

„Arbitrárně definovat, co je pravda a co není. To dělají diktátoři, ne demokracie. Je to něco, čemu bychom se v Evropě měli rozhodně vyhnout.“

Politické krytí

Na novou dohodu podle informací přistoupila většina hlavních nadnárodních korporací. Ostatně řada sociálních sítí se už snaží proti dezinformacím bojovat.

„Na jednu stranu jsou terčem kritiky za to, že jejich nástroje zdaleka nejsou dokonalé a že spousta falešných informací nebo propagandy jim uteče. Na druhé straně jsou ale kritizovány za to, že jsou to právě ony, které vlastně plní úlohu nějakého online cenzora,“ všímá si David Slížek, šéfredaktor serveru Lupa.cz.

Nový kodex jim v tomto ohledu tedy může poskytnout důležitou autoritu, o kterou se v podobných případech mohou opřít. „Stane se to politickým krytím, pokud se bude přesně vymezovat, co se v Evropě považuje za dezinformaci. Pokud ale jakýkoliv orgán Evropské unie takovou definici poskytne, vstupuje na nesmírně tenký led a říká si o spoustu oprávněné kritiky,“ je přesvědčen Koubský.

„Nemáme problém s tím, jestli je Země kulatá, nebo plochá. Tady je ta dezinformace natolik zjevná, že asi ani nemá cenu se s ní namáhat. Ale pak je tady spousta sporných politických otázek. A pokud se do nich pustí bojovníci proti dezinformacím a zavážou nějakým pokynem velké sociální sítě, povede to, když to řeknu velmi mírně, ke zhoršení kvality evropské demokracie,“ uzavírá téma Koubský.

Účetnictví ŘSD? Ztraceno

Před měsícem IT infrastrukturu Ředitelství silnic a dálnic zasáhl takzvaný ransomware, tedy virus, který zašifruje data a za přístup k nim požaduje výkupné. V případě Správy silnic má jít o bitcoiny v hodnotě desítek milionů korun.

Vypnutím ruských dezinformačních webů stát praštil kladivem. A výsledek je pochybný, tvrdí analytik

Číst článek

„Státní organizace podle ředitele Radka Mátla uvažuje o tom, že by požadovanou částku zaplatila. Počítačové systémy ředitelství přitom stále nejsou zcela zprovozněné. Organizace patrně přišla o celé účetnictví nebo o archiv uzavřených smluv. Kvůli incidentu je pozastavené také vypisování veřejných zakázek na stavbu či opravu silnic,“ všímá si Slížek.

Rozsah problémů ukazuje na to, že Ředitelství silnic a dálnic nemělo kritická data zazálohována mimo své systémy, jak je v podobných situacích zvykem. „Tím pádem má nějaká náprava trvat až pět měsíců,“ dodává Slížek s tím, že nejde o nejlepší vizitku správců IT.

„Nechci se vůbec domýšlet, kolik státních úřadů by dopadlo stejně, pokud by k jejich ransomwarovému napadení došlo,“ zamýšlí se Koubský. „Je to selhání. Těžké, vážné selhání, protože proti podobné situaci se dá dneska s jistým úsilím pojistit téměř spolehlivě,“ dodává redaktor Deníku N.

Poslechněte si celou debatu Davida Slížka s Petrem Koubským. Dozvíte se také, jestli je možné, aby Google disponoval umělou inteligencí s vlastním vědomím, jak tvrdí jeden ze zaměstnanců společnosti.

David Slížek, Ondřej Skácel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme