Kraj Vysočina:
prosperující předěl Čech a Moravy, kde si sousedé důvěřují

Historicky napůl česká a napůl moravská Vysočina je mezi českými kraji paradoxem. Navzdory nízkým mzdám a chybějícím velkým městům jsou tamní lidé s životem v kraji spokojení, což se projevuje i tradičně vysokou volební účastí a nízkou podporou populistických stran, jak potvrzuje i analýza iROZHLAS.cz a Radiožurnálu. Přestože jde o uměle vytvořený kraj bez opory v historii, vyznačuje se silným místním patriotismem a lokální hrdostí.

Jihlava 12. září 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V devátém putování po českých regionech v rámci třináctidílného předvolebního seriálu Kraje 2024 míříme na Vysočinu, dobře fungujícího kraje plného spokojených lidí, kteří věří svým sousedům.

Od 80. let minulého století kraj téměř přesně na dvě poloviny rozděluje dálnice D1, která spolu s dalšími tahy, především do Vídně a Českých Budějovic, zajišťuje kvalitní silniční obslužnost celého území.

Právě kolem páteřní dálnice se nachází rozvojová osa kraje, která udává tempo krajského vývoje. „Vedle krajského města Jihlavy vykazuje vysokou ekonomickou úroveň díky přítomnosti přímých zahraničních investic i Humpolec, taktéž ležící na D1,“ popisuje sociální geograf Ondřej Slach z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Ostravské univerzity.

Vysočinu ale nelze brát za kraj, kde lidem v životě nic nechybí. „Zejména na hranicích se Středočeským, Jihočeským a Jihomoravským krajem se nacházejí vnitřní periferie, které čelí odlivu obyvatel a celkové ekonomické stagnaci,“ doplňuje Slach.

Ačkoliv nezaměstnanost se v kraji pohybuje výrazně pod republikovým průměrem, z loňského průzkumu agentury STEM/MARK vyplynulo, že když mají obyvatelé Vysočiny zmínit, s čím jsou v kraji nespokojeni, nejčastěji zmínili nedostatečné možnosti pracovního uplatnění.

Velká část obyvatel – kolem tří čtvrtin – musí za prací denně dojíždět, což ve výsledku vede ke zmíněnému vylidňování vesnic v periferních oblastech na hranicích kraje.

Problémy těchto částí Vysočiny se zrcadlí v indexu socioekonomického znevýhodnění (projevuje se nižším vzděláním a vyšší nezaměstnaností), který je v kraji nejvyšší v jižních a východních oblastech: Moravských Budějovicích, Telči, Bystřici nad Pernštejnem a Náměšti nad Oslavou.

Ráj vesnic a malých obcí

Na rozdíl od většiny ostatních krajů na Vysočině v minulosti nedošlo k vysídlení velkého počtu Němců a následného dosídlení obyvateli, kteří k regionu neměli žádný vztah.

„Na Vysočině je největší místní patriotismus, lokální hrdost, lidé si tam obecně více důvěřují, nejvíce se zapojují do různých spolků a je tam třeba i nejhustší síť dobrovolných hasičů. Když se ve výzkumech ptáme lidí, jak moc důvěřují svým sousedům, Vysočina vždy ve srovnání vyjde na prvním místě,“ popisuje politolog Jakub Lysek z Katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého, který se zabývá datovou analýzou, regionální politikou a volebním chováním.

Vysočina je typická svým venkovským charakterem, většina obyvatel žije na vesnicích. V kraji je 704 obcí, což je po Středočeském kraji nevyšší počet.

„Nevýraznějším rysem celého kraje je silná sídelní roztříštěnost, protože se na jeho území nachází vysoký počet velmi malých obcí, což vytváří velký tlak na efektivnost řízení územního rozvoje,“ potvrzuje sociální geograf Ondřej Slach.

K tomu se váže i fakt, že je Vysočina krajem s nejvyšším podílem osob se středním vzděláním bez maturity. I za tím stojí malé obce a tradičně venkovsky žijící obyvatelstvo.

„Lidé na Vysočině typicky žijí v malých obcích a mají nízké platy. Co se týče průměrné mzdy, je Vysočina vždy na chvostu žebříčků. Třeba Ústecký kraj považovaný za chudý má častokrát ve statistikách vyšší průměrnou hrubou mzdu,“ přibližuje politolog Lysek.

Rozdílem mezi zmiňovanými kraji jsou měkčí sociodemografické údaje než jen výšky mezd.„Vysvětlením je opět lokální identita a kultura, což lze v datech těžko měřit. Vysvětlit se to dá sociálním kapitálem,“ doplňuje Lysek.

Právě sociální kapitál, tedy jak se lidé znají a dokážou své kontakty využívat, následně vede obyvatele Vysočiny ke spokojenějšímu životu, což se projevuje i volebním chováním.

Nízké platy se ale poté vůbec nepropisují do mapy zadlužení, podle které na Vysočině žijí pouze čtyři procenta lidí v exekucích, což je nejméně z celé republiky, ani do ukazatele destabilizující chudoby. Tento zkoumaný index počítají sociologové z PAQ Research exekucemi, bytovou nouzí a bydlením v sociálně vyloučených lokalitách. V tomto měření je Vysočina také jedním z premiantů.

„Statistické modely na Vysočině predikují větší volbu populistických stran, jenže ji tam mají vyšší dnešní vládní strany. I v prezidentských volbách tam měl nízkou podporu Miloš Zeman, byť tam má chalupu a jezdí tam na člunu. Populistické kandidáty Vysočina nevolí. SPD je tam pod průměrem, ani hnutí ANO tam nemá vysoké výsledky,“ vyjmenovává politolog Lysek.

Kromě Bystřice nad Pernštejnem získaly v minulých krajských volbách současné vládní strany ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Piráti a Starostové v součtu více hlasů než opoziční ANO, ČSSD/SOCDEM, KSČM a SPD. Nejsilnější podporu měly dnešní vládní strany v Telči a Pacově, kde dosahovala dvou třetin.

Chybějící lékaři

S rozdrobeností lidí do malých obcí pak souvisí i další problémy, které takové lokality potkávají. Zejména nedostupnost zdravotní péče. V takových případech se snaží starostové například zubaře nalákat do obecních bytů, shánějí práci pro partnera lékaře nebo nabízejí i finanční pobídky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak města z venkovských oblastí bojují o lékaře, zajímalo Milana Soldána

„V Jemnici chybí lékaři všech oborů, zubař, praktik, ale především pediatr, který tu není už několik let. A to i přesto, že město aktuálně nabízí každému, kdo tu otevře lékařskou praxi, 1,2 milionu korun,“ hlásil vloni na jaře z téměř čtyřtisícové obce na hranicích s jihočeským krajem reportér Českého rozhlasu Milan Soldán.

Podobná situace panovala s dětskými psychiatry, kterých v celé kraji ordinovalo letos v dubnu pouze deset. Havlíčkobrodská psychiatrická nemocnice, která měla vyčleněných 34 lůžek, nabírala děti i z jiných částí republiky.

I přes zmíněné problémy jsou ale lidé žijící mezi Čechami a Moravou spokojení, alespoň to vyplývá z již zmíněného průzkumu veřejného mínění. Lepší pocit z toho, kam se jejich kraj za poslední tři roky posunul, měly dvě třetiny místních. Spokojenější byli jen Královéhradečtí a Jihočeši.

Salám i Dukovany

Již zmíněnou nízkou nezaměstnanost v kraji snižuje především strojírenský a kovozpracující průmysl, který se soustřeďuje kolem měst Žďár nad Sázavou, Pelhřimov nebo Jihlava.

Stranou nezůstává ani potravinářský průmysl. Ostatně salám Vysočina dostal jméno právě podle regionu, když se začal v roce 1967 vyrábět v obci nedaleko Třeště na Jihlavsku.

Velkou kapitolou příležitostí a výzev je pak jaderná elektrárna Dukovany, která zaměstnává tři tisíce lidí. Podobně jako jihočeský Temelín zajišťuje zhruba pětinu potřebné elektrické energie v Česku. Podle posledního rozhodnutí vlády by navíc v elektrárně měly přibýt další dva jaderné bloky, které má postavit jihokorejská společnost KHNP. Ta se zavázala, že při stavbě nejméně z 60 procent využije české firmy, měly by tedy získat zakázky za víc než 240 miliard korun.

Premiér Petr Fiala (ODS) se pak ještě před zveřejněním připravované studie nechal slyšet, že výstavba má přinést šest tisíc dočasných a zhruba tisíc stálých pracovních míst.

Kdo bude řídit Vysočinu?

Hejtmanem Vysočiny je Vítězslav Schrek (ODS), který se do funkce dostal, přestože jím vedená kandidátka ODS a Starostů pro občany před čtyřmi lety skončila až na třetím místě za vítězným hnutím ANO a druhými Piráty.

Krajskou koalici tvoří ODS a Starostové pro občany s Piráty, KDU-ČSL, ČSSD a STAN. V opozici zůstalo ANO a komunisté.

Na Vysočině došlo ke kuriózní situaci, kdy se do zastupitelstva o jediný hlas nedostala koalice Pro TOP Vysočinu (TOP 09, KAN a Monarchiste.cz). Žádala přepočet hlasů a podala stížnost ke krajskému soudu, ten ji však zamítl.

Dle loňského průzkumu agentury STEM/MARK Schreka zná půlka obyvatel Vysočiny, představitelé kraje v čele s hejtmanem a jejich řešení tamních problémů v celorepublikovém srovnání hodnoceni nadprůměrně pozitivně.

Podle 47 procent respondentů si vedou „velmi dobře“ a „spíše dobře“, podíl negativních hodnocení je jen 12 procent, velkou část (42 procent) ale tvořili ti, kteří krajské vedení nedokázali posoudit.

„Kraj je pro některé lidi imaginární jednotka, která pro ně není tak uchopitelná jako obec, okres či stát. Některým se například špatně posuzují hranice takového území či pravomoci krajských představitelů. Ne příliš vysoká je dlouhodobě také účast v krajských volbách,“ osvětlil Jan Burianec ze STEM/MARK.

Schrek bude hejtmanskou funkci obhajovat v čele kandidátky ODS a Starostů pro občany, kterou pro letošek doplnili i zástupci TOP 09. V hloubi kandidátky je i předseda Senátu a bývalý hejtman Miloš Vystrčil (ODS), který je krajským zastupitelem už 24 let, po celou dobu existence krajů.

ANO vede stejně jako před čtyřmi lety Martin Kukla, který se mezitím stal poslancem, Piráty opět současná 1. náměstkyně hejtmana Hana Hajnová, samostatnou kandidátku KDU-ČSL starosta Oslavice Pavel Janoušek.

Lídrem Sociální demokracie je tradičně bývalý dlouholetý hejtman Jiří Běhounek, přičemž na devátém místě je i předseda SOCDEM a starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda.

Jedničkou kandidátky Starostů pro Vysočinu je zastupitel Třebíče Adam Joura podporovaný ze sedmého místa i 1. místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem.

Koalici Stačilo! ve složení KSČM, ČSSD a ČSNS vede Miloslav Vrzal (KSČM) a spojenectví SPD, Trikolory a PRO poslanec Radek Koten (SPD).

Vít Kubant, Jakub Grim, Jan Boček a Petr Kočí

Související témata: Kraje 2024, Kraj Vysočina, Vysočina, Jihlava, Dukovany, Jaderná elektrárna Dukovany, Vítězslav Schrek, Jiří Běhounek, Lukáš Vlček, Krajské volby 2024, Krajské a senátní volby 2024