Kraje s ministerstvem chystají vlnu redukcí středních škol
České střední školy jsou podle výroční zprávy České školní inspekce naplněné v průměru z 65 procent. Ministerská statistika tvrdí, že některé dokonce jen z šedesáti. A protože se tím snižuje kvalita středoškolského vzdělání, připravují hejtmani s podporou ministra školství Josefa Dobeše reformu. Některé školy se sloučí, jiné zaniknou. Hejtmani jednají s ministrem již dnes.
Liberecký kraj zřizuje třicet osm středních škol. Po krajské reformě, na základě ministerského projektu Ideální škola, se jich sloučí pět, zůstane tak třicet tři. Redukce zasáhne ale i oborovou strukturu. „Konkrétně třeba některé automobilové obory, které se vyučují v Jablonci nad Nisou i v Liberci, bychom chtěli nějakým způsobem centralizovat,“ říká náměstek hejtmana pro školství Radek Cikl.
Na střední školu se dostane téměř každý žák devátého ročníku. Je totiž větší počet míst než uchazečů. A některé třídy na gymnáziích a jiných středních odborných školách jsou tak poloprázdné. Hejtmani tak plánují i změny v přijímacím řízení.
„Pro nás je velmi důležité, že jsme dostali podporu také v dalším projektu, který připravujeme. To znamená, aby od příštího roku se dělaly přijímací pohovory na všechny školy, jejichž učební plán končí maturitou,“ potvrzuje pardubický hejtman Radko Martínek.
A jak se změny dotknou nynějších uchazečů o studium? „Když se žáci hlásí na daný obor na škole, která by spadla do optimalizační vlny, tak budou přijati, akorát budou chodit do jiné budovy. Obor zůstane zachován, ale jak to bude vypadat v případě, že se budou eliminovat obory, tak to si myslím, že není možné udělat teď pro tento školní rok,“ dodává náměstek ministra školství Ladislav Němec.
Hostem Ranního interview Radiožurnálu byl jihočeský hejtman Jiří Zimola. Hovořilo se o optimalizaci středního školství
Podle jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly ubylo v Jihočeském kraji za poslední roky zhruba 25 procent studentů středních škol. Za posledních dvacet let je to dokonce polovina.
„Rámcovou představu, jak by optimalizace měla vypadat, chceme ještě diskutovat s veřejností – odbornou i rodičovskou, s politickými kluby a myslím, že je před námi dost těžká práce,“ přiznává Zimola.
Zelenou mají mít učňovské obory
Stejně jako ministerstvo chce i jihočeské vedení podpořit především učňovské a technické školy. „Položili jsme si otázku, zda chceme, aby ze středních škol odcházeli lidé, kteří pak mohou mít problémy se sehnáním práce,“ vysvětluje jihočeský hejtman. Krajská podpora učebních oborů zahrnuje stipendijní program podpory žáků, kteří se rozhodnou pro učňovský obor.
Zimola slibuje, že vzkaz rodičům a jejich dětem, zda jejich škola bude v příštích čtyřech letech ještě stále na mapě jihočeského školství, přijde včas a po zodpovědném zvážení včetně zpracování zkušeností z terénu.
„Nechci v žádném okamžiku podcenit diskusi s odbornou veřejností, s úřady práce, s agrární komorou. I tyto instituce by se měly k problematice vyjadřovat. A do toho všeho nás tlačí čas,“ potvrzuje.
Přiznává, že stejně jako v ostatních krajích také na jihu Čech začínají protesty a vznikají petice s krajskou koncepcí. „Říkám se vší odpovědností, že budeme muset i na základě těchto reakcí zvenku ještě přistoupit k dalším odborným debatám.“
Ministr Dobeš chce zachránit takzvané „školy rodinného stříbra“, které by řídilo ministerstvo. Zimola by sem nejraději zařadil všechny střední školy, ale výlučnost nakonec přiznal u vodňanského rybářství.
Ředitel gymnázia v Ústí: Změny nelze dělat ze dne na den
V Ústeckém kraji čeká podle poslední informace z odboru školství na každého žáka v deváté třídě 2,2 židličky na středních školách, zaplněnost je tedy zhruba z poloviny. Také projekt páteřních škol ukazuje podle ředitele gymnázia Jateční v Ústí nad Labem Alfréda Dytrta, že systém takto nemůže dále fungovat.
Dytrt dokonce tvrdí, že v dalších třech letech se čeká ještě další výrazný propad počtu žáků, který nevyrovnají ani následné silné ročníky. O tom se však ví dlouho. „Na poslední chvíli se upravuje to, co se mělo systematicky tvořit už deset let, protože statistiky, že bude ubývat dětí, jsou známé,“ tvrdí.
Ředitel gymnázia Jateční v Ústí nad Labem Alfréd Dytrt se ve Světě o deváté Rádia Česko ohrazuje proti nekoncepčnosti změn
Jakkoli souhlasí s nutností optimalizace ve středním školství, nelíbí se mu její nesystémovost a překotnost. „Ministryně Buzková chtěla před několika lety podporovat všeobecné vzdělání, počet gymnázií měl vzrůst na dvojnásobek. Na odborných školách se za tu dobu povolilo množství lyceí, tedy všeobecný prvek v odborném vzdělávání, a když to funguje, budeme podporovat odborné vzdělávání. Nevidím v tom koncepci,“ kritizuje Dytrt.
Nelíbí se mu ani, že diskuse rozebírají, co si kdo myslí. „Měla by tady proběhnout analýza stavu, jaký je, jaké obory budou do budoucna potřebné. Zaregistroval jsem například, že v dlouhodobém záměru ministerstva školství bylo, že by mělo být 10 procent žáků na víceletých gymnáziích. Najednou je z toho 5 procent, nikdo neví proč, jak se to zdůvodnilo. Také to nezohledňuje, že v Praze nemůže být situace stejná jako v Ústí,“ upozorňuje.
„Stejně nesystémové je i to, že ředitelé měli k 31. lednu odevzdat kritéria pro přijímání ke studiu, a počítá se, že jiné to už bude od příštího školního roku. Rodiče i žáci jsou právem dezorientováni. Chápu, že nemůžeme nahlížet na školy jako na budovy, ale na systém oborů, ale musí se to s dlouhodobou perspektivou připravit.“
Frýdlant: Děti by přišly o právo rovnosti vzdělání
Zánik podle nové koncepce hrozí také gymnáziu ve Frýdlantě, respektive jeho osmiletému studiu. Čtyřleté by se pak mělo spojit s místní lesnickou školou.
Ředitelka frýdlantského gymnázia Alena Hlávková nastínila Radiožurnálu, jak by toto opatření zasáhlo do studijních možností místních dětí. „Frýdlant je od zbytku Libereckého kraje odtržen Albrechtickým kopcem, kvůli kterému je mimo dosah dalších středních škol. Pro frýdlantské děti je gymnázium jedinou možnou alternativou k základní škole.“
Dojíždění do Liberce je podle ní nemožné, cesta z nádraží na nádraží trvá padesát minut, pro děti z okolních obcí by to představovalo dojíždět až dvě hodiny ráno a dvě odpoledne. Navíc by na to mnoho rodin nemělo finančně vzhledem k velké nezaměstnanosti, která trápí Frýdlantský výběžek.
„Ty děti, které mají šanci studovat osmileté gymnázium, budovat si jiný žebříček hodnot a poznat jiné možnosti, než mají základní školy, by o tuto možnost přišly,“ dodává Hlávková.
Konečné slovo ale budou mít hejtmani na březnovém zastupitelstvu. Seznam zařízení, jejichž lavice zůstanou prázdné, se tak dozvíme až na jaře.
