Boj o křečky, čápy i sýčka. ‚Poslanec Kott chce zbavit ohrožená zvířata zvýšené ochrany,‘ stěžují si ochránci

Nejen křečci polní, ale i další zvířata by se stala ohroženými po schválení pozměňovacího návrhu Josefa Kotta (ANO), shodují se ochranáři. Zemědělci nebo vodohospodáři by nově mohli obdělávat své pozemky bez ohledu na silně ohrožené druhy živočichů. Ochránci proto varují, že některá zvířata by kvůli tomu mohla i úplně vyhynout. „Je to konspirační teorie,“ reaguje poslanec.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Křeček polní se na území Česka již téměř nevyskytuje | Zdroj: Profimedia

„Brzy bychom se mohli dočkat toho, že se silně ohrožené druhy v lepším případě přesunou do kategorie kriticky ohrožené, v tom horším vyhynou úplně,“ říká Karel Kříž, výkonný místopředseda Českého svazu ochránců přírody.

V Česku v listopadu navzdory počasí přibylo hrabošů. Zemědělci odhadují ztráty na půl miliardy

Číst článek

Zemědělský výbor totiž ve středu schválil pozměňovací návrh zákona o ochraně přírody a krajiny z pera poslance ANO Josefa Kotta. Současný zákon zaručuje, že silně a kriticky ohrožení živočichové jsou chráněni například před zásahem kvůli běžnému obhospodařování. Podle Kottova plánu se již tato ochrana ale na silně ohrožené druhy vztahovat nebude.

V praxi by to například znamenalo, že by zemědělci mohli po schválení úřady používat jed Stutox II proti hrabošům i na místech, kde žijí silně ohrožená zvířata. Zemědělci, vodohospodáři nebo lesníci by při své činnosti nemuseli brát ohledy ani na čápy černé, ledňáčky říční, chřástaly polní a další.

Konspirační teorie?

Poslanec Kott ale takový výklad odmítá. „Nevím, pomocí jaké konspirační teorie došli k těmto závěrům. Já jsem ten poslední, kdo by chtěl zabíjet zvířata,“ ujišťuje.

„Velmi nás s ohledem na jeho dopad překvapilo, že takový návrh zemědělský výbor sněmovny podpořil.“

Ministerstvo životního prostředí

Ochránci i tak ale žádají poslance, aby při projednávání tohoto bodu v Poslanecké sněmovně hlasovali proti.

Kott si i po seznámení s kritikou za svým návrhem stojí. „Nejde o plošná opatření, jak mi stále někdo podsouvá. Změna nebude nijak zasahovat do krajinných prvků, které jsou chráněny jiným zákonem a nijak se jich to nedotýká,“ brání se. Úpravou chce prý vyřešit střet dvou zákonů – o rostlinolékařské péči a o ochraně přírody a krajiny.

Svou změnu zároveň zdůvodňuje tím, že křečci polní bránili zemědělcům likvidovat hraboše polní jedem Stutox II. „V zemědělské praxi, speciálně při boji s hrabošem polním, se projevuje zařazení křečka polního v kategorii silně ohrožených druhů jako bod, který (při velmi častém výskytu obou druhů v jedné lokalitě) znemožňuje účinnou ochranu rostlin,“ napsal poslanec v odůvodnění.

Ministerstvo zásadně proti

S takovou úpravou, která čeká ve sněmovně na druhé čtení, ale zásadně nesouhlasí ani ministerstvo životního prostředí. „Pozměňovací návrh má potenciál způsobit konflikt s právem Evropské unie, nejen pokud jde o křečka polního. Z toho důvodu s ním nelze souhlasit,“ píše se ve stanovisku.

Sýček je v Česku na pokraji vyhynutí. Může za to hlavně intenzivní zemědělství

Číst článek

Resort upozorňuje, že zdaleka nejde pouze o křečka polního. Ale například i o sýčka obecného, který patří mezi nejohroženější sovy v Česku, modráska, čolka, kuňky ohnivé nebo křepelky. „S ohledem na takto široké dopady i riziko porušení práva EU nás proto velmi překvapilo, že takový návrh zemědělský výbor sněmovny podpořil,“ napsala mluvčí ministerstva Dominika Pospíšilová serveru iROZHLAS.cz.

„Je to nesmysl. Jeho plán říká, že silně ohrožené druhy, které nežijí v nějakém chráněném parku, se mohou kvůli obhospodařování půdy zabít,“ říká ochránce přírody Karel Kříž. Křečci polní jsou podle něj velmi vzácní a v Česku se téměř nenacházejí.

Přidává se i Zdeněk Vermouzek z České společnosti ornitologické. „Slušným hospodářům změna poslance Kotta nepomůže, protože ohledy na živočichy a rostliny v krajině berou sami od sebe. Těm nezodpovědným by umožnil další bezohledné drancování přírody,“ komentuje.

Právě jed Stutox II, jehož použití by mohlo silně ohrožená zvířata zlikvidovat, aplikovali zemědělci vloni v létě proti přemnoženému hraboši polnímu. Stalo se tak po schválení Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským po dohodě s ministerstvem zemědělství.

Vít Kubant Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme