Kriminalističtí experti chtějí nové sídlo. Stát bude kolem miliardy a mluví se o Zbraslavi

Současné sídlo Kriminalistického ústavu v Bartolomějské ulici je zastaralé. Proto se na policii rodí plán, jak přestěhovat prestižní útvar jinam. Nejlépe do nového. Cena? Kolem miliardy korun. Nová adresa by v roce 2022 mohla být na pražské Zbraslavi - v areálu, kde v současnosti sídlí Útvar rychlého nasazení či někdejší protimafiánská jednotka.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezentace činnosti Vojenské policie | Foto: Filip Jandourek

Jejich práci si fandové amerických seriálových detektivek často spojí se supermoderním vědeckým pracovištěm, kde v jedné laboratoři ohledávají vzorky DNA, v druhé nakládají mrtvoly do roztoků a podle druhu červů pak zkoumají, jak dlouho byla oběť mordu v zemi. Realita je však u českých expertů na kriminalistickou vědu úplně jiná. Přebývají v zastaralých prostorech na kdysi obávané policejní adrese v Bartolomějské. Přestože mimo jiné pomáhají objasňovat nejsložitější případy, podmínky pro práci mají - jak pod zárukou anonymity sami říkají - nevyhovující.

I proto teď chtějí nastartovat projekt, který by do šesti let zaručil stěhování. Kriminalisty totiž tlačí čas. Plány na výstavbu nového sídla musí policie předložit do doku 2017, aby mohla čerpat finance z evropských zdrojů. Ty by kryly zhruba polovinu nákladů na výstavbu.

„Přesné vyčíslení ještě nemáme, dá se hovořit prozatím o částce kolem jedné miliardy korun,“ uvedla pro Zpravodajský web ČRo vrchní komisařka Kriminalistického ústavu Petra Srnková.

Podobu policie tají

Policie už má vizualizaci, ovšem zatím ji drží pod zámkem. Podle Srnkové by pak stavba měla být dokončena v roce 2022.

„V Bartolomějské ulici v historickém centru Prahy sídlí ústav už téměř 60 let. Budovy pochází ze začátku 20. století. I přesto, že zde byly například vybudovány nové laboratoře genetiky a provedeny další interní úpravy, tak prostory neodpovídají potřebám moderních forenzních laboratoří,“ řekla Srnková.

Od nové budovy si kriminalisté slibují hlavně modernější zázemí. Požadavek je jednoduchý: má jít o "prostor pro nejmodernější, citlivější metody zkoumání zejména v odvětví genetiky nebo povýstřelových zplodin". Klíčová je přitom právě zmiňovaná "citlivost", která podle policistů-vědců vyžaduje odlišnou manipulaci se vzorky či jejich lepší skladování. S tím souvisí například i nutnost lepšího opatření k zamezení sebemenší kontaminace.

Šéf ústavu Ľuboš Kothaj na začátku srpna v rozhovoru pro Český rozhlas Plus potvrdil, že současné sídlo v Bartolomějské ztěžuje kriminalistům práci. „Veškeré limity jsou dány zejména prostorovým rozmístěním. Musíme být schopni ochránit veškeré stopy a z nich získané vzorky před kontaminací. Zatím to zvládáme, i když s tím máme potíže,“ řekl.

Kothaj vypočítává, že ústav nyní uchovává 50 tisíc biologických stop z míst dosud neobjasněných trestných činů. Dále je to i zhruba tisícovka neznámých těl a kosterních nálezů.

Kriminalisté se potýkají také s nedostatkem pracovníků. Počty požadavků na znalecká zkoumání se podle Srnkové rok od roku zvyšují, ústav proto do budoucna počítá i s personálním navýšením v některých nejvíce zatížených odvětvích.

Zastaralý ústav jako slabé místo

„Loni jsme zpracovali 50 tisíc vzorků, což už bylo přes hranu udržitelnosti zátěže pracovníků,“ zdůraznil Kothaj. Více lidí podle něj potřebuje ústav v oblasti genetiky, mezinárodní výměny dat, správy daktyloskopických sbírek i v oddělení chemie pro zkoumání v oblasti drog.

Právě pražský kriminalistický ústav zmiňuje aktuální policejní koncepce jako jednu z největších slabin, která mimo jiné komplikuje i vyšetřování trestné činnosti. Policejní prezident Tomáš Tuhý ho podle deníku Právo označil za velmi zastaralý.

Petra Holinková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme