Kriminalita meziročně opět klesla. Trestných činů ubylo, způsobená škoda ale stoupla
Kriminalita v Česku loni oproti předchozímu roku opět poklesla. Policie zaznamenala 153 233 trestných činů, meziročně o sedm procent méně. Objasněnost trestných činů loni vzrostla o jedno procento na 57,3 procenta. V tiskové zprávě to v pátek uvedl mluvčí Policejního prezidia Ondřej Moravčík. Vražd loni policisté evidovali 105, neobjasněných zůstalo pět z nich.
Mezi hlavní důvody poklesu kriminality patří podle Moravčíka loňská opatření proti šíření epidemie nemoci covid-19, optimalizace statistik, změna hranice škody u trestných činů na 10 000 korun a také lepší práce policistů.
I když kriminalita klesla, zaznamenala policie růst škod způsobených trestnou činností. Stouply na 21,3 miliardy korun z předloňských 16,7 miliardy.
Pokles kriminality zaznamenala loni policie ve všech krajích. Nejvíce trestných činů evidovala v Praze a v Moravskoslezském kraji, nejméně v Karlovarském kraji. V tom také policisté zaznamenali největší procentuální rozdíl, meziročně tam klesl počet trestných činů o 15,1 procenta na 3754 skutků.
POKLES KRIMINALITY
Kriminalita v Česku od roku 2013 klesá, výjimkou byl rok 2019, kdy stoupla o 3,5 procenta. Předtím se naposledy zvýšila v roce 2013 po lednové amnestii odcházejícího prezidenta Václava Klause. Tehdy počet trestných činů vzrostl o sedm procent na více než 325 000, přičemž více než polovinu pachatelů tvořili recidivisté.
Majetková kriminalita byla stejně jako v minulých letech nejčastějším druhem trestných činů, loni policisté evidovali 77 562 majetkových skutků, o 4554 méně než v roce 2020. Významný nárůst, téměř o 50 procent, ale policie zaznamenala u krádeží vloupáním, poklesu o více než 40 procent naopak evidovala u krádeží prostých. Výkyvy jsou však podle Moravčíka způsobeny změnou statistického vykazování trestné činnosti od loňského ledna.
Méně trestných činů bylo loni i v kategorii násilné či hospodářské kriminality, naopak mravnostních trestných činů přibylo o 444 na 3049 skutků. Příčinou nárůstu je podle Moravčíka lepší vyhledávací činnost policie či medializaci případů známých osobností, která je spojena s větší ochotou obětí podobné případy oznamovat.
Nejvyšší meziroční nárůst u mravnostní kriminality byl zaznamenán na území Jihočeského, Libereckého, Ústeckého a Zlínského kraje, ve všech šlo o více než 30procentní růst. Mezi nejčastější trestné činy v této kategorii patřilo znásilnění a pohlavní zneužití.
Zaměření na kyberkriminalitu
K výraznému nárůstu došlo u trestného činu úmyslného ublížení na zdraví nakažením lidskou nemocí, meziročně přibylo 115 na celkových 140 skutků. Nárůst je podle Moravčíka způsoben více trestnými činy spojenými s úmyslným šířením nemoci covid-19.
Šéf kyberbezpečnosti Řehka: Tlačíme na ministerstvo zdravotnictví, aby vytvořilo strategii proti hackerům
Číst článek
Cizinci podle policie spáchali 8,9 procenta z celkového počtu registrovaných trestných činů. Nejčastěji se dopouštěli ohrožení pod vlivem návykové látky, opilství, maření výkonu úředního rozhodnutí, krádeží nebo trestných činů, které byly spáchané v souvislosti s dopravními nehodami. Nejčastěji, ve více než třetině případů, jde o Slováky, následují Ukrajinci.
Letos se policisté zaměří na tzv. latentní kriminalitu nebo na kyberkriminalitu, mezi nimi například na podvody na seniorech nebo projevy nenávisti.
„Snažíme se jak u seniorů, tak jejich příbuzných nebo zaměstnanců na přepážkách a podobně, aby se ptali starších spoluobčanů, proč vybírají takové peníze a už se stalo, že jsme je uchránili,“ řekl náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík.
V případě projevů nenávisti upozornil na to, že se policie bude v případě, kdy člověk překročí zákon, případem důsledně zabývat. Další oblastí je prodej drog po internetu. „To je také velký problém a nám to mění drogovou scénu,“ řekl Kubík.
