Policie vyčíslila poskytnutí údajů o kriminalitě na téměř 26 milionů, soud jí dal za pravdu

V Británii či Polsku jde o běžnou praxi, v Česku o požadavek za desítky milionů. Řeč je o policejních záznamech o kriminalitě. Údaje si na základě zákona o svobodném přístupu k informacím vyžádal datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka. Policejní prezidium svolilo, že data poskytne, jejich zpracování ale vyčíslilo na bezmála 26 milionů. Městský soud v Praze potvrdil, že má policie na takový postup právo. Vše tak posoudí Nejvyšší správní soud.

Dokumenty Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Požadované údaje o kriminalitě by podle policie musely být nejdřív zkontrolovány, což by bylo přes 100 tisíc hodin práce. (Mapa kriminality, ilustrační foto) | Foto: Mapakriminality.cz

Cibulka si o data za pět let požádal v roce 2016. Policejní prezidium od začátku tvrdilo, že aby mohlo záznamy o jednotlivých trestných činech zveřejnit, musí každý jeden řádek databáze zkontrolovat zkušený kriminalista.

„Je potřeba posoudit každý jednotlivý trestný čin zvlášť a posoudit to, které údaje je možné zveřejnit s ohledem na trestní řízení a případnou ochranu osobních údajů a další věci, a proto nelze toto provést strojově,“ řekl Radiožurnálu mluvčí Policejního prezidia Jozef Bocán.

Novinář chtěl databázi trestných činů. Policie mu naúčtovala 25 milionů

Číst článek

Řečí čísel: podle prezidia by kontrola u každého případu trvala v průměru čtyři minuty, přičemž není rozdíl v tom, zda jde o vraždu nebo pět let starý případ kapsářství.

Za období mezi roky 2011 a 2016 jde o 1 543 485 záznamů, což vychází na 102 899 hodin práce. A ceníková sazba ministerstva vnitra činí 251 Kč za hodinu, tudíž v součtu 25 827 649 korun.

„Informace, které žalobce požadoval, byly velmi rozsáhlé, a tu databázi by museli zaměstnanci policie ručně prohledávat. Neexistuje program, který by požadované informace zpracoval,“ vysvětlila Radiožurnálu mluvčí Městského soudu v Praze Markéta Puci.

Původně Cibulka požadoval identifikátor trestného činu, čas jeho spáchání, čas přijetí oznámení, typ oznamovatele, typ trestného činu, místo spáchání trestného činu, způsobenou škodu a informaci, zda pachatel použil zbraň.

Když nemohou pracovat počítače

„Soud se shoduje se žalovaným v tom, že posouzení může být provedeno pouze ‚ručně‘, tj. jej mohou kvalifikovaně provést pouze ty policejní orgány, které se zabývají či zabývaly trestním řízením v jednotlivých věcech,“ napsal v rozsudku soudce Ladislav Hejtmánek, proč je podle něj mnohamilionová úhrada, požadovaná policií, v pořádku (celé znění najdete na konci článku).

Podle něj je vyloučeno, aby citlivé údaje z databáze vyfiltroval počítač podle obecných pravidel, která policie stanoví. Kontrolu proto musí provést ručně zkušení kriminalisté.

Kriminalita v Česku loni mírně klesla, policisté řešili 192 tisíc trestných činů

Číst článek

Takový postup je přitom běžný v zahraničí – například v Polsku či ve Velké Británii. „K poukazu žalobce na mapu kriminality z Velké Británie soud uvádí, že se jedná o příklad ze zcela jiného právního prostředí,“ vysvětlil soud, proč nepřijal srovnání s praxí v cizině.

Součty musí stačit

Podle soudu v Česku informace o kriminalitě nechybí. Pro potřeby veřejnosti jsou dostatečné informace zveřejněné na webu mapakriminality.cz. Zde jsou dostupné měsíční součty pro jednotlivé policejní okrsky od ledna 2013 do října 2018.

Není ale možné zjistit, v jakém čase či ve kterých dnech k činu došlo, ani na jakém místě. Zejména mimo velká města jsou policejní okrsky poměrně velké a mohou zahrnovat desítky obcí.

Statistiky po krajích pak obsahuje oficiální statistika na webu policie.

Už před třemi roky přitom policie zmiňovala, že sama chystá podrobnou mapu kriminality. „Nadále pracujeme na tom, aby bylo možné obdobnou mapu zveřejnit, nicméně nedokážu teď odhadnout, kdy k tomu dojde,“ řekl Bocán. Komentovat nechtěl ani to, jaké údaje bude obsahovat.

Rozhodnutí pražského městského soudu je pravomocné, případem se ale po podání kasační stížnosti bude ještě zabývat Nejvyšší správní soud. Délka řízení u této instituce se obvykle pohybuje kolem jednoho roku. 

zlo, kso, jar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme