‚Ministerstvo nemá důvod cokoliv tajit.‘ Vnitro zveřejnilo interní dokumenty, vysvětlilo to až po čase

Nebyly určeny ke zveřejnění, a přesto je ministerstvo vnitra zpřístupnilo na svých stránkách. Části komunikačních dokumentů a analýz Krizového informačního týmu (KRIT) se šíří v řetězových e-mailech, ale i na sociálních sítích. Před časem vyvolal rozruch materiál varující před možností radikalizace části pracovníků veřejného sektoru. Podle vedoucího KRIT Jana Paťawy je resort zveřejnil kvůli žádosti o informace.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministerstvo vnitra

Ministerstvo vnitra zveřejnilo interní dokumenty, vysvětlující kontext připojilo až po dvou měsících. Mezitím materiály začali zneužívat aktivisté | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Ministerstvo vnitra zveřejnilo na svých stránkách analýzy a další materiály, které připravil takzvaný Krizový informační tým (KRIT). V nich doporučuje vládě komunikační strategie v případě krizových situací, které rezonovaly ve veřejném prostoru během podzimu. Objevuje se třeba dokument o užití taktické jaderné zbraně Ruskem, o kterém média spekulovala po úspěšné podzimní ukrajinské ofenzivě. Či varování před rizikem radikalizací části pracovníků veřejného sektoru.

‚Rozšlapu ti hlavu.‘ Dezinformátor Tušl si odpyká 15 měsíců vězení, potvrdil odvolací soud

Číst článek

Interní dokumenty jsou opatřeny poznámkou v zápatí „Není určeno k veřejné distribuci nebo zveřejnění“, což vyvolalo otázky na pravost dokumentů a na to, co mají vlastně znamenat ve chvíli, kdy se jejich části začaly bez kontextu šířit třeba i formou řetězových e-mailů a příspěvků na sociálních sítí. Třeba i proto, že se Krizový komunikační tým stává terčem protivládních demonstrantů, ale třeba i dezinformátorů, jako je Ladislav Vrabel.

Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá odmítla, že by resort cokoliv skrýval. Poznámku na konci strany vysvětluje jako „nedopatření“. „Soubor byl připravován již v podzimních měsících 2022 a po dobu jeho přípravy byl označen dotazovanou poznámkou. Tato poznámka pak zůstala nedopatřením i na finálních verzích dokumentů,“ říká.

Podle Jana Paťawy, který Krizový informační tým aktuálně vede, analýzy původně k plnému zveřejnění určeny nebyly. Měly sloužit jako interní materiály vládě a státním institucím. „Analýzy jsme zveřejnili na základě žádostí o svobodném přístupu k informacím,“ dovysvětlil pro server iROZHLAS.cz.

Materiály pak ležely na webových stránkách ministerstva téměř dva měsíce bez vysvětlujícího kontextu. Ten se nad dokumenty objevil až na konci února. „Níže zveřejněné materiály vznikly jako interní. S ohledem na transparentní informování veřejnosti o své činnosti se je ovšem ministerstvo vnitra rozhodlo zveřejnit na webových stránkách,“ píše nově resort.

Mluvčí Malá chybějící informaci, co dokumenty znamenají a proč došlo k jejich zveřejnění, vysvětluje opět nedopatřením. „Při předávání textu webmasterovi došlo nedopatřením k jejímu vypuštění,“ odpověděla redakci.

Ve zveřejnění těchto materiálů ale obecně resort podle mluvčí problém nevidí, ačkoliv připouští, že mohou být špatně pochopeny nebo záměrně zneužity. „Zveřejněný dokument v žádném případě nepůsobí jako utajovaný. Každý text může být v pozměněném kontextu či s pozměněným obsahem zneužitý,“ říká.

Dokumenty jako kočkopes

Podle garantky oboru strategická komunikace na Univerzitě Karlově Denisy Hejlové chybí koncepční přístup vlády v tom, jaké materiály zveřejňovat a jaké ne.

Jen ‚vlivové působení cizí moci‘. Vláda po kritice osekala plány tažení proti dezinformacím

Číst článek

Ze zahraniční praxe vyplývá, že existují dva typy analytických dokumentů. Zatímco zveřejnění obecných komunikačních záměrů vlády je žádoucí a do jisté míry potřebné, konkrétní postupy by pak měly být součástí neveřejných interních dokumentů.

„Materiály, které jsem si prohlížela, ale nejsou ani jedno. To nejsou ani veřejné materiály, které jsou obecné a vysvětlí, co se dělá. Ale ani interní materiály, které by poskytovaly konkrétní návod. Je to kočkopes,“ konstatuje po prostudování dostupných dokumentů na stránce s tím, že v jejich zveřejnění nevidí příliš smysl.

„Například britská vláda má celé oddělení strategické komunikace (Government communication service) a tam jsou tyto dokumenty zveřejněné. Samozřejmě míra zveřejnění obecné strategie a návazných komunikačních strategií musí být vždy taková, aby tyto plány nebyly zneužitelné ze strany nepřátelských cizích mocností. Stejně tak jako když nezveřejníte své heslo, tak nezveřejníte ani detaily, jak pracujete,“ vysvětluje.

Základ: transparentnost

Za zájmem o dokumenty a obecně práci Krizového informačního týmu vidí jistou netransparentnost ministerstva a dřívější kontroverzní kroky komunikačního oddělení.

„Komunikace ministerstva vnitra by měla být více sladěná s ostatními resorty a odpovídat jednotné strategii celé vlády. Komunikační odborníci dosavadní kroky, jako například vyvěšení kontroverzního plakátu s prezidentem Putinem v pytli, vnímali jako spíše partyzánské a nevkusné,“ komentuje expertka práci oddělení.

Banner vyvěšený na budově ministerstva vnitra | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Zveřejněné materiály kvůli tomu (a třeba i svému vizuálu) pak dostávají punc něčeho výjimečného, i když tomu tak ve skutečnosti není. „Lidé to sledují. A stejně jako když vznikají dezinformace ohledně zpráv Bezpečnostní informační služby, tak tohle je pro tyto lidi další zdroj,“ podotýká.

Aby strategická komunikace fungovala, muselo by se k ní podle Hejlové přistupovat jinak. „Z dosavadních výzkumů víme, že nestačí jen dezinformace vyvracet nebo proti nim varovat. Musíme mít i vlastní hodnoty a vlastní příběh, který chcete prosazovat. Nejde je lidem nadiktovat, ale musejí vycházet ze společnosti. Vláda musí být v interakci s občany, mluvit s nimi a také naslouchat,“ konstatuje.

Základ úspěchu podle Hejlové je, že stát začne brát strategickou komunikaci vážně a stanoví si ji jako svou prioritu. „Komunikace by měla být zaměřená na všechny skupiny obyvatel, které u nás jsou. Pokud vím, tak například vláda nepracuje aktivně s komunikací na ruskojazyčné menšiny, které v Česku žijí,“ uzavírá s tím, že vzhledem k velikosti oddělení strategické komunikace takový typ práce ale zatím možný není.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme