Kritik EU, tvůrce politiky i chilské pero. Politici a osobnosti hodnotí 10 let Klause na Hradě
Jedním z hlavních rysů prezidentské éry Václava Klause byl jeho kritický postoj k Evropské unii. Politici i osobnosti českého veřejného života, kteří se pro Český rozhlas pokusili zhodnotit deset let odcházejícího prezidenta na Hradě, si ho budou pamatovat také jako iniciátora diskuzí, nebo třeba ve spojení s mediální kauzou ‚chilského pera‘. Zítra Václava Klause ve funkci vystřídá Miloš Zeman.
Václav Klaus má před sebou poslední den ve funkci hlavy státu. Poprvé se úřadu prezidenta ujal právě před deseti lety, 7. března 2003, po pěti letech funkci obhájil.
Během dvou funkčních období v prezidentském úřadě si Václav Klaus získal oddané přívržence, ale také nesmiřitelné odpůrce.
Dienstbier: Jsem rád, že tato éra končí
Závěr Klausova druhého mandátu poznamenala žaloba Senátu pro velezradu, kterou se bude zabývat Ústavní soud. Tento fakt připomněl navrhovatel této žaloby a neúspěšný prezidentský kandidát, senátor za ČSSD Jiří Dientsbier. Podle něj odchází z Hradu prezident, který poškodil pozici a pověst České republiky v zahraničí.
„Ať už svým nacionalismem a odmítáním jakékoli rozumné míry spolupráce v Evropské unii až po takové výstřelky, jako bylo chilské pero, já jsem rád, že tato éra končí. Navíc odchází člověk, kterého žalujeme, protože se ve své funkci dopouštěl opakovaně protiústavního jednání. A takový člověk samozřejmě ohrožuje i dlouhodobě demokratické uspořádání i svobodu v České republice,“ uvedl Dienstbier.
P. Sobotka: Druhé období bylo příliš kritické k vládě
Klausovo působení v zahraniční i domácí politice se pokusil shrnout také místopředseda Senátu a další neúspěšný prezidentský kandidát Přemysl Sobotka z ODS.
„Václav Klaus svým tlakem na Evropskou unii a svým kritickým pohledem rozdmýchával atmosféru a podle mého názoru to dělal někdy méně takticky, ale vždycky obsah znamenal určité rozvinutí diskuze a já myslím, že to bylo potřeba. Druhá část jeho prezidentování byla z mého pohledu už poněkud příliš kritická k tomu, co dělala vláda a tak trošku si neuvědomoval, že vláda je koaliční, když on si to zažil kdysi také,“ řekl Sobotka.
Schwarzenberg: Byl jedním z rozhodujících tvůrců české politiky
Kritice Václava Klause čelil také ministr zahraničí za TOP 09 Karel Schwarzenberg. Ten i přes názorové rozpory, které s odcházejícím prezidentem měl, uvedl, že s Václavem Klausem odchází velká osobnost českých dějin poslední generace.
„Zajisté byl jedním z rozhodujících tvůrců české politiky, měl výrazné názory a měl své velice kladné, ale i záporné stránky. My jsme měli dosti odlišné názory často, to je pravda, a on bohužel trpěl předsudky vůči mně, v tom jsem mu nemohl pomoci,“ podotkl Schwarzenberg.
Roithová: Soutěživý lídr, pragmatik a sólista
Podle další neúspěšné prezidentské kandidátky a europoslankyně za KDU-ČSL Zuzany Roithové je Václav Klaus sólista, jemuž role prezidenta příliš neseděla.
„V postavě Václava Klause odchází ideologicky pravicový teoretik, který byl ale v praxi i jako prezident důsledným pragmatikem. A zůstal dodnes kontroverzním politikem, spíše než nadstranickým státníkem, který by respektoval zákony a duch české ústavy. Naši zemi zviditelnil hlavně bezkonkurenčním rozsahem kritizování a poučování kdečeho a kohokoli ve světě. A samozřejmě odchází nesmírně soutěživý politický lídr, sólista, kterému podle mého mínění role prezidenta příliš neseděla,“ řekl Roithová.
Bobošíková: Odchází jasná obhajoba národních zájmů
Podle neúspěšné prezidentské kandidátky a předsedkyně strany Suverenita Jany Bobošíkové s Klausem z Hradu odchází osobnost, která si uměla obhájit své názory.
„Odchází eurorealismus nebo, chcete-li, euroskepticismus. Odchází jasná obhajoba národních zájmů České republiky a jasná obhajoba svobody jednotlivce, takto cítím já v tuto chvíli odchod Václava Klause. A samozřejmě také odchází osobnost, která byla odvážná, nebála se provokovat a která si uměla své názory ustát,“ řekl Bobošíková.
Fischerová: Mám ho spojeného s obdobím pádu právního státu
Další neúspěšné prezidentské kandidátce Táně Fischerové Václav Klaus na Hradě chybět nebude.
„Já mám Václava Klause spojeného s obdobím pádu právního státu, obdobím rozbujelého klientelismu, korupce a jistého mafiánství. Já věřím a doufám, že by mohlo toto období spolu s ním odejít, i když vím, že má hluboké kořeny a bude přetrvávat,“ uvedla Fischerová.
Interaktivní aplikace Václav Klaus - 10 let v úřadu prezidenta
Číst článek
Ekonom Marek: Negativní postoj k evropské integraci
Ekonomický analytik David Marek při hodnocení Klausova prezidentského období zmiňuje malou otevřenost při výběru členů bankovní rady České národní banky. Za jeden z nejvíc kontroverzních prvků působení končícího prezidenta považuje ekonomickou diplomacii.
„Protože se nijak netajil, naopak spíše stupňoval svoji negativní rétoriku vůči evropské integraci. Pokud se podívám do historie, vidím velký zlom ve vývoji české ekonomiky v roce 2004, kdy jsme se stali členy Evropské unie. Proto si myslím, že bychom měli toto brát na zřetel, když kritizujeme Evropskou unii,“ uvedl Marek.
Kardinál Duka: Na hodnocení je ještě brzy
Podle kardinála Dominka Duky je na hodnocení Klausova odkazu ještě brzy. Zdůraznil, že oba prezidenti České republiky, Václav Havel i Václav Klaus, byli ve světě známí.
„Já myslím, že oba prezidenti hráli důležitou roli, byli silné osobnosti a zcela jistě by oni museli říct, co všechno bylo v jejich plánu a co se jim podařilo a co se jim nepodařilo,“ uvedl Duka.
Kněz Halík: Jeho arogance ovlivnila morální atmosféru
K těm, kteří jsou rádi, že Klausova éra končí, patří také prezident České křesťanské akademie a profesor Univerzity Karlovy Tomáš Halík.
„Prezident vždycky ovlivňuje atmosféru ve společnosti nejen těmi svými konkrétními politickými rozhodováními a určitým stylem vystupováním. A já se domnívám, že ta nafoukanost a arogance, která tak čišela z Václava Klause, velice špatně ovlivnila tu morální atmosféru v naší společnosti,“ řekl Halík
Historik Kovář: Geniální schopnost zkratky
Co si z Klausovy prezidentské éry bude veřejnost nejspíš pamatovat, se pokusil odhadnout historik Martin Kovář, ředitel Ústavu světových dějin na filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
„Geniální schopnost zkratky, pojmenovat ve dvou ve třech slovech to, co se stalo, načrtnout a nastínit epochu. Nepochybně ostré konfrontační projevy vůči evropské integraci, nekonečná schopnost provokovat svými politickými názory a občanskými postoji a také, aspoň z mého úhlu pohledu, to, co si velká část populace nerada přiznává, že v řadě ohledů, jakkoli to bylo třeba řečeno ne úplně šťastně, měl prezident pravdu,“ uvedl Kovář.
Filozof Bělohradský: Závěr zastřel celých těch 10 let
Podle filozofa Václava Bělohradského si lidé budou Klause pamatovat především pro jeho protievropské a protiekologické názory.
„Důrazně, skepticky odmítal globální oteplování a tak dále. A tím se profiloval tenhle jeho intenzivní, takový popíračský postoj posledních let, dokonce snad posledního roku. Jako by zastřel všech těch deset let, takže člověk si z toho nepamatuje víc než tenhle extremismus posledních let. Ten antievropský postoj je nejhorší dědictví jeho prezidentství,“ řekl Bělohradský
Z. Baudyšová, šéfka Nadace Naše dítě: Popudila mě zejména amnestie
I ředitelka nadace Naše dítě Zuzany Baudyšové hodnotí negativně hlavně závěr Klausova druhého funkčního období.
„Jeho působení po celých deset let bylo spojeno s určitým euroskepticismem, čemuž jsem docela rozuměla , ale co mě zklamalo, byly poslední měsíce jeho vlády, kdy, mám pocit, že ztrácel sebereflexi a začal dělat kroky bez ohledu na to, zda je či není ten krok pro Českou republiku a české občany správný. Tak jako většinu občanů České republiky mě zejména popudila velkoplošná amnestie. Nebyl vysvětlen její záměr, důvody, proč byla v takové šíři a míře,“ zhodnotila Baudyšová.
Socioložka Šiklová: Klaus chtěl být hlavně populární
Socioložka Jiřina Šiklová tvrdí, že Klaus chtěl být především populárním prezidentem. O tom podle ní svědčí i jeho přístup k Evropské unii.
„Na začátku bezesporu vystupoval jednoznačně ve prospěch Evropské unie. Dokonce když jsme vstupovali do Evropské unie, tak úplně stačilo, aby to byl podepsal pouze premiér, a pak se tam tedy vnutil Václav Klaus, protože se tam také chtěl podepsat,“ řekla.
V tom byl podle ní Klausův přístup velmi „neprincipiální“ a ovlivněný snahou být populární. „Tak jako dneska, když Evropská unie má řadu potíží, tak se mu zdá, že je populární, když bude proti ní. Mně to připadá, že to není ideální přístup, který může zvolit prezident republiky,“ dodala socioložka.
Herec Stropnický: V závěru jako by se chtěl vymezit proti Havlovi
Herec a divadelní režisér Martin Stropnický je přesvědčený, že zejména závěr Klausova funkčního období ovlivnila snaha vymezit se proti svému předchůdci Václavu Havlovi.
„Dělalo to na mě čím dál tím víc dojem, jak se blížil konec toho mandátu odstupujícího prezidenta, že Václav Klaus se vymezuje zcela zásadně a programově vždycky s naprosto opačným znaménkem před závorkou, abych použil jeho slova, a že to někdy působí až groteskně. Je to škoda, protože třeba v devadesátých letech já jsem byl zastáncem nebo přívržencem tehdejšího premiéra Klause a jako mnoho ostatních lidí i mě to potom rozčarovalo a, musím říct, zklamalo. A ten závěr se prostě hrubě nepovedl. Je to škoda,“ řekl Stropnický.
Spisovatel I. Klíma: Myslím, že ta éra bude vzpomínaná poklidně
Podle spisovatele Ivana Klímy budou lidé vzpomínat Klausovo období spíše bez větších emocí.
„Já jsem nepatřil mezi jeho zvláštní vyznavače, na druhé straně choval se přiměřeně a nezneužíval toho postavení, takže myslím, že ta éra bude vzpomínaná celkem poklidně,“ podotkl Klíma.
